Vláda národní jednoty (Maďarsko)
| Maďarský stát Magyar Királyság
|
|||||||
| geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
| státní útvar | |||||||
|
loutkový stát Třetí říše
|
|||||||
|
měna:
|
|||||||
|
vznik:
|
1944 - Operace Panzerfaust
|
||||||
|
zánik:
|
1945
|
||||||
| Státní útvary a území | |||||||
|
|||||||
Vláda národní jednoty nebo Szálasiho vláda je označení pro totalitní vládu Maďarského království od 16. října 1944 do 28. března 1945 pod vedením „Vůdce národa“ Ference Szálasiho a jeho Šípových křížů.
Obsah |
Historie [editovat]
Vláda národní jednoty byla vytvořena 15. října 1944 během operace Panzerfaust, při níž byla regentu Maďarského království Miklósi Horthymu odebrána moc. Stát ovládli Šípové kříže v čele s národním socialistou a nadšeným fašistou Ferencem Szálasim, který obsadil post hlavy státu jako Vůdce národa.
Po fašistickém převratu došlo k dalšímu vraždění a pronásledování Židů. Asi polovina z celkového 200 000 počtu lidí budapešťské židovské komunity přišla o život během akcí Šípových křížů. Maďarský stát čelil blížící se okupaci Sovětským svazem, což přinášelo demolici maďarské infrastruktury ze strany ustupující armády Třetí říše.
Mezitím byla v prosinci 1944 založena (za účasti komunistů) protifašistická Fronta národního osvobození, jenž dne 22. prosince 1944 v Debrecenu ustavila prozatímní vládu v čele s Bélou Miklósem. Vláda vyhlásila 28. prosince válku Německu a 20. ledna 1945 podepsala v Moskvě příměří se Spojenci.
Podle Hitlera byla Budapešť poslední překážka jak Rudou armádu zastavit před příchodem do Vídně a celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti symbolem prestiže a nárok na Maďary při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany se tedy do boje pustily s maximálním odhodláním a nebraly ohled na počet padlých vojáků - Budapešťská operace. Odstupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a zničili také mnoho domů. Po téměř sto denním boji bylo město plné trosek a mrtvol. Dne 13. února 1945, po dvouměsíčním obléhání, byla Budapešť dobyta vojsky Rudé armády.
Vláda přestala existovat dne 28. března 1945. O den později nalezli všichni členové vlády útočiště v Třetí říši, kde byly zajati. Ke konci války spáchal Béla Jurcsek v Rakousku sebevraždu a Árpádu Henneymu se podařilo uprchnout na západ. Všichni ostatní členové vlády byli předáni zpět do Maďarska k lidovému soudu. Vilmos Hellebronth a Emil Szakváry byli odsouzeni k doživotním nuceným pracím, zatímco všichni zbývající byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Ferenc Szálasi byl souzen za zločiny proti státu, proti lidskosti a válečné zločiny. Popraven dne 12. března 1946.
Dne 4. dubna 1945 po dlouhotrvajících a těžkých bojích dovršila Rudá armáda osbsazení Maďarského území. Tento den se později v Maďarské lidové republice stal státním svátkem.
Složení vlády [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Szálasi-kormány na maďarské Wikipedii a Government of National Unity (Hungary) na anglické Wikipedii.
Literatura [editovat]
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. (Čeština)
- PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. (Čeština)
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (maďarsky) Nemzeti Összefogás Kormánya
- (maďarsky) Szálasi-kormány (fotografie)