Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Současný státní znak byl přijat 3. července 1990. Štít je polcený, skládá se ze znaku Dolních a Horních Uher. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I zakladatele Uherského království. Koruna má na vrcholu šikmí kříž, jde o skutečnost, že Maďaři raději korunu ukryjí, než-li, by jí předali do rukou nepřátelům či samovládcům. Znak Dolních Uher je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít, podle legendy ze 16. stol. představující uherské řeky – Dunaj, Tiszu, Sávu a Drávu. Ve skutečnosti je znak podobný znaku Arpádské dynastie, která vládla od počátku Uherského státu až do roku 1301. Také se mu říká "Starý znak". Znak Horních Uher se skládá ze zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje patriarši kříž. Od 17. stol. je trojvrší interpretací uherských pohoří – Tatra, Mátra a Fatra. Jde o tzv. "Nový znak" vytvořený v 15. století. Současný státní znak se v minulosti již používal od roku 1867. Rovněž byl ve středu velkého uherského znaku. Znak bez sv. Štěpánské Koruny se nazývá Kossuthův znak.
[editovat] Historický vývoj znaku
Znak Maďarského království
|
|
Revoluční rok 1849. Maďaři začínají používat Kossuthův znak. Jedná se o polcený štít, v levé části je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít - znak Dolních Uher. V pravé části je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný patriarši kříž - znak Horních Uher. |
|
|
1849 - Velký znak Uherska. Ve středu je zlatě lemovaný znak Maďarska (Kossuthův znak), kolem něhož jsou na stuze s národními barvami, menší znaky jednostlivých zemí Uherska. Znak zastřešuje ratolest Vavřínu. |
|
|
1867 - Rakousko-Uherské vyrovnání. Podoba současného znaku Maďarska. |
|
|
1890 - Velký Uhersky znak. Štít rozdělen na osm polí, v každém znich je znak zastupující jednu ze zemí Uherska, vprostřed znak Maďarska (Kossuthův znak). Nad štítem je koruna sv. Štěpána I, kterou drží dva strážní andělé v šedém oděvu. |
|
|
1915 - Velký znak Uherska. Štít rozdělen na osm polí, v každém znich je znak zastupující jednu ze zemí Uherska, vprostřed Kossuthův znak. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I, Po stranách štítu jsou dva bosí andělé v bílém oděvu na točeni ke znaku. |
|
|
1918 Po rozpadu Rakouska-Uherska používalo nově vzniklé Maďarsko Kossuthův znak. |
|
|
Znak Maďarského státu 1944 -1945. |
|
|
Po druhé světové válce až do roku 1949 použivlo Maďarsko opět Kossuthův znak. |
|
|
V období let 1949 až 1956 platil tzv. Rákosiho znak (Rákosi-címer). Měl ve středu zlatý klas zkřížený s kladivem pod velkou pěticípou hvězdou. Pozadí bylo modré, ohraničené věncem z obilných klasů a stuhou v maďarský barvách dole. Tento znak byl rovněž ve středu státní vlajky. Po Maďarském povstání roce 1956 byl odstraněn. |
|
|
Kossuthův znak byl naposledy používaný při Maďarském povstání v roce 1956. |
|
|
Od roku 1957 je státním znakem štít dělený na tři vodorovné pruhy s barvami trikolóry. Nad štítem je pěticípá červená zlatě lemovaná hvězda, z níž vycházejí za štít zlaté paprsky. Vše je zarámováno obilnými klasy, ovinutými z levé strany stuhou v národních barvách a z pravé strany rudou stuhou. |
|
|
Po pádu komunismu byl současný státní znak přijat 3. července 1990. |
