Státní znak Maďarska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Státní znak Maďarské republiky
Coat of arms of Hungary.svg
Informace
Přijato 3. července 1990
Klenot Svatoštěpánská koruna
Předcházející znak Kossuthův znak
14-05-06-budapest-RalfR-74.jpg

Státní znak Maďarské republiky (maďarsky: Magyar Köztársaság címere) je podle ústavního zákona o státních symbolech MR oficiálním státním symbolem Maďarské republiky.[1] Po pádu komunismu byl současný státní znak slavnostně přijat Národním shromážděním dne 3. července 1990.

Popis a historie[editovat | editovat zdroj]

Státní znak Maďarska má polcený štít. V první poli je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít, který podle legendy ze 16. století představuje uherské řeky – Dunaj, Tisu, Drávu a Sávu. Jde o znak Arpádské dynastie, která vládla od počátku Uherského státu až do roku 1301. Ve druhém poli je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojkříž. Od 17. století je trojvrší interpretací uherských pohoří – Tatra, Mátra a Fatra. Tento znak byl vytvořen ve 14. století, ovšem dvojramenný kříž se objevuje již na erbu krále Bély III. ve 12. století. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I, zakladatele Uherského království. Koruna má na vrcholu šikmý kříž, připomínající skutečnost, že Maďaři raději korunu ukryjí, nežli by ji předali do rukou nepřátelům či samovládcům.[2] Pokud nad znakem není Svatoštěpánská koruna, jde o Kossuth-címer, česky: Kossuthův znak pojmenovaný podle Lajose Kossutha. Kříž na koruně byl ohnut po narození Ladislava Pohrobka roku 1440. Jeho matka Alžběta dala příkaz své dvorní dámě Heleně Kottannerové, aby uherskou korunu ukradla polskému králi Vladislavovi III. Jagellonskému Varenčíkovi a přivezla do Komárna. Při převozu koruna spadla na zem a kříž se ohnul. Současná verze znaku byla vytvořena při Rakousko-Uherském vyrovnání roku 1867. Ovšem první polcený štít spojující znak Arpádské dynastie a zelené trojvrší s dvojkřížem se objevil již ve 14. století. Jeho podoba se ustálila až za vlády císaře Rudolfa II. (1576-1608). Za státní znak je považován od 15. století.

Oficiální popis[editovat | editovat zdroj]

Oficiální popis státního znaku z Ústavy Maďarské republiky:[3]

A Magyar Köztársaság címere hegyes talpú, hasított pajzs. Első mezeje vörössel és ezüsttel hétszer vágott. Második, vörös mezejében zöld hármas halomnak arany koronás kiemelkedő középső részén ezüst kettős kereszt. A pajzson a magyar Szent Korona nyugszik.
Státní znak Maďarské republiky má špičatě zakončený polcený štít. První pole je sedmkrát červeno-stříbrně dělené. Druhé pole zobrazuje zelené trojvrší na červeném podkladu, na prostředním kopci je zlatá korunka, z níž vystupuje stříbrný dvojkříž. Na štítu je Svatoštěpánská koruna.

Používání znaku[editovat | editovat zdroj]

Pravidla pro používání státního znaku a dalších státních symbolů Maďarské republiky obsahuje zákon 1995. évi LXXXIII. törvény a Magyar Köztársaság nemzeti jelképeinek és a Magyar Köztársaságra utaló elnevezésnek a használatáról.[4]

Historický vývoj znaku[editovat | editovat zdroj]

Uherské království[editovat | editovat zdroj]

Coa Hungary Country History (855-1301).svg
9. století - Znak dynastie Arpádovců, která vládla od počátku Uherského státu až do roku 1301. Podle legendy ze 16. století představuje uherské řeky – Dunaj, Tiszu, Drávu a Sávu. Jelikož se tyto řeky nachází v dolní části Uherska, začal být tento znak chápán jako symbol Dolních Uher. Avšak nikdy nebyl za znak Dolních Uher oficiálně přijat, a to také proto, že administrativně či geograficky se Uherské království nikdy na Horní či Dolní Uhry nedělilo.
Coa Hungary Country History Bela III (1172-1196).svg
1190 - Král Béla III. Uherský (1172 - 1196) zavedl znak zobrazující stříbrný dvojramenný kříž na červeném štítu, bez dalších heraldických figur a tento znak nechal rovněž razit na uherské mince.[5] Béla III. si kříž do Uherského království přivezl z Byzantské říše, kde dlouho pobýval a dokonce se tam i oženil s dcerou císaře. Dvojramenný kříž poprvé přinesli věrozvěsti Cyril a Metoděj na Velkou Moravu rovněž z Byzantské říše. Odtud se kříž šířil jako křesťanský symbol, avšak do znaku se dostat nemohl, neboť v době Velkomoravské říše neexistovala heraldika.[6]
Coa Hungary Country History Imre (1196-1204).svg
1202 - Král Imre I. vylepšil znak Arpádovců o devět zlatých lvů v červených pruzích. Takto upravený znak se objevil na královské pečeti. Dnes tento znak používá Maďarská garda.
Coa Hungary Country History Charles I (1310-1342).svg
1301 - Arpádovci jsou bez následníka a na trůn dosedá dynastie Anjouovců. Aby zdůraznili svou moc a srovnání s předchozím královským rodem, vytvořili kombinaci znaku obou rodů.
Coa Hungary Country History (15th century).svg
V průběhu staletí se ve znaku pod dvojkřížem objevily tři pahrbky, nejprve v jako trojité skály, později začátkem 14. století v podobě tří kopců, z nichž prostřední byl největší. Později byla na prostřední nejvyšší vrch přidána zlatá koruna, v níž je kříž postaven. V 17. století vznikla legenda interpretující zelené trojvrší jako tři uherské pohoří Tatra, Mátra a Fatra.[5] Proto se začal tento znak chápat jako symbol Horních Uher (kopcovité krajiny), tedy území dnešního Slovenska, severního Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Avšak tento symbol nikdy nebyl oficiálně přijat za znak Horních Uher, a to také proto, že administrativně či geograficky se Uherské království nikdy na Horní či Dolní Uhry nedělilo.
Coa Hungary Country History Vladislaus I (1440–1444).svg
1440 - Král Vladislav III. Varnenčik.
Coa Hungary Country History Mathias Corvinus 2(1458-1490).svg
1464 - Král Matyáš Korvín.
Coa Hungary Country History (14th century).svg
První polcený štít spojující znak Arpádovské dynastie a zelené trojvrší s dvojkřížem se objevil již ve 14. století. Jeho podoba se ustálila až za vlády císaře Rudolfa II. (1576-1608). Za státní znak je považován od 15. století.

Uhersko v rámci Rakouského císařství a Rakouska-Uherska[editovat | editovat zdroj]

Honvédská vlajka ze státním znakem používaná během Revoluce a boje za nezávislost 1848-1849
Znak Zemí Svatoštěpánské koruny (Hradní zeď na Clark Ádám tér v Budapešti)
Szh 1 krajczár 1848 obverse.png
Znak Uherska na jednokrejcarové minci z roku 1848.
Coa Hungary Country History Kossuth.svg
Během Revoluce a boje za nezávislost 1848 - 1849 používali Maďaři takzvaný Kossuth-címer (česky: Kossuthův znak, podle Lajose Kossutha). Jedná se o polcený štít, v levé části je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít. V pravé části je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojramenný kříž.
Hungary large coa 1849.png
1849 - Velký znak nezávislého Uherska. Ve středu je zlatě lemovaný Kossuthův znak, kolem něhož jsou na stuze s maďarskými národními barvami, menší znaky jednotlivých zemí Uherska. Znak korunuje ratolest Vavřínu.
Coa Hungary Country History (19th Century).svg
1867 - Uherský (Maďarský) znak, nazývaný Kiscímer (česky: Malý znak), používaný od Rakousko-Uherského vyrovnání. Spojení znaků Arpádovské dynastie a zeleného trojvrší s dvojkřížem se objevilo už ve 14. století. Konečných úprav se dosáhlo až v období vlády krále Matyáše Habsburského. Tato verze je rovněž současná podoba státního znaku Maďarska.
Wappen Ungarische Länder 1867 (Mittel).png
1890 - Velký či Střední (používá se obojí označení) znak Uherska. Zadní štít je rozdělen na pět polí, v každém z nich je znak zastupující jednu ze zemí Uherska, předním štítem je Kiscímer znak Maďarska. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I, kterou drží dva strážní andělé v šedém oděvu.
Coa Hungary Country History med (1915).svg
1915 - Velký či Střední (používá se obojí označení) znak Uherska. Zadní štít je rozdělen na osm polí, v každém z nich je znak zastupující jednu ze zemí Uherska, předním štítem Kiscímer. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I. Štítonoši jsou dva bosí andělé v bílém oděvu natočení ke znaku.
Znaky zemí Uherska (Zalitavska)
Wappen Königreich Dalmatien.png Wappen Königreich Croatien & Slavonien.png
znak Dalmácie znak Chorvatska
Coa Slavonia Country History.svg Wappen Großfürstentum Siebenbürgen.png
znak Slavonie znak Sedmihradska
Wappen Bosnien-Herzegowina.png Wappen Fiume.png
znak Bosny znak Rijeky
Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg
Velký státní znak Rakouska-Uherska v letech 1867 - 1915.
Austria-Hungaria transparency.png
Velký státní znak Rakouska-Uherska v letech 1915 - 1918, již rovnocenně zastupující rakouské i uherské země.

Novodobé Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

Státní znak Maďarska na Széchenyi Lánchíd
Válečná vlajka Maďarska s podobou stáního znaku užívaného v letech 1920-1944
Coa Hungary Country History Kossuth.svg
Po rozpadu Rakouska-Uherska roku 1918 používala nově vzniklá Maďarská republika Kossuthův znak.
Red star.svg
Komunistická Maďarská republika rad (existující od 21. března do 1. srpna 1919) odstranila veškeré tradiční státní symboly a funkci státního znaku nahradila rudá hvězda.[7]
Coat of arms of Hungary.svg
Po pádu MRR bylo vyhlášeno Maďarské království, které, v letech 1920 - 1944, používalo současný státní znak - Kiscímer, obklopený dvěma ratolestmi. Tato úprava znaku je dodnes na Maďarské válečné vlajce.
Coa Hungary Country History med (1915).svg
S územními zisky Maďarského království po roce 1938 se, v letech 1938-1945, především na válečných vlajkách, používal znak Uherska z roku 1915.[7]
Coat of arms of Hungary (1945).svg
Znak nacistického Maďarského státu pod vedením Šípových křížů v letech 1944 - 1945.
Coa Hungary Country History (14th century).svg
Po druhé světové válce v letech 1945-1946 používalo Maďarského království pod vládou Národní fronty Kiscímer, ovšem bez Svatoštěpánské koruny. Znak tedy mohl mít podobu čistě polceného štítu nebo Kossuthova znaku.
Coa Hungary Country History Kossuth.svg
V letech 1946 - 1949 používala Druhá Maďarská republika opět Kossuthův znak.
Coat of arms of Hungary (1949-1956).svg
V období let 1949 - 1956 byl znakem Maďarské lidové republiky takzvaný Rákosi-címer (česky: Rákosiho znak), pojmenovaný podle tehdejšího komunistického vůdce Mátyáše Rákosiho. Znak měl ve středu zlatý klas zkřížený s kladivem pod velkou pěticípou hvězdou. Pozadí bylo modré, ohraničené věncem z obilných klasů a stuhou v maďarský barvách dole. Právě tento znak byl během Maďarského povstání v roce 1956 vystřihován ze středu státní vlajky.
Kossuth Coat of Arms.svg
Kossuthův znak byl naposledy používaný při Maďarském povstání v roce 1956 a následně platil v porevoluční MLR až do roku 1957.
Coat of arms of Hungary (1957-1990).svg
Od roku 1957 byl státním znakem MLR takzvaný Kádár-címer (česky: Kádárův znak), pojmenovaný po Jánosi Kádárovi. Štít byl dělený na tři vodorovné pruhy s barvami trikolóry. Nad štítem byla rudá pěticípá zlatě lemovaná hvězda, z níž vycházely za štít zlaté paprsky. Kolem byly zlaté obilné klasy ovinuté z levé strany stuhou v národních barvách a z pravé strany rudou stuhou. Znak symbolizoval spojení pracujících měst a venkova.[8]
Coat of arms of Hungary.svg
Po pádu komunismu byl současný státní znak přijat 3. července 1990.

Podobnost se znakem Slovenska[editovat | editovat zdroj]

Podobnost se státním znakem Slovenska vychází z historické souvislosti. Během revoluce v roce 1848 si slovenští revolucionáři v čele s Ľudovítem Štúrem přivlastnili znak z heraldicky levé části znaku Uherska, tj. – červený štít se zeleným trovrším, z kterého vystupuje stříbrný dvojkříž.[9] Slováci jakožto Slované podporující myšlenku Panslavismu změnili barvu trojvrší ze zelené na modrou. Barvy znaku tak odpovídaly slovanským barvám (bílá-červená-modrá). Takto upravený znak prohlásil Ľudovít Štúr znakem Slováků a v témže roce byl vyryt do pečetě Slovenské národní rady.[10] V roce 1863 tento znak převzala i vzniklá Matica slovenská. Slovenský znak se dále nepatrně vyvíjel malými změnami kresby trojvrší nebo dvojramenného kříže. Po vzniku samostatné ČSR se slovenský znak stal součástí všech tří československý znaků. V současné době má slovenský znak, na rozdíl od maďarského znaku, ramena kříže na koncích rozšířené a vyhloubené, vrchy oblé.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyarország címere na maďarské Wikipedii.

  1. A MAGYAR KÖZTÁRSASÁG ALKOTMÁNYA - XIV. fejezet - A Magyar Köztársaság fővárosa és nemzeti jelképei
  2. BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha : Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-776-1. Kapitola Maďarsko, s. 121. (Čeština) 
  3. A Magyar Köztársaság Alkotmánya - XIV. fejezet - A Magyar Köztársaság fővárosa és nemzeti jelképei
  4. 1995. évi LXXXIII. törvény a Magyar Köztársaság nemzeti jelképeinek és a Magyar Köztársaságra utaló elnevezésnek a használatáról
  5. a b BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha : Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-776-1. Kapitola Maďarsko, s. 121. (Čeština) 
  6. NOLČ, Jiří. Čeští a Slovenští prezidenti. Brno : CP Books a.s., 2005. ISBN 80-251-0545-8. Kapitola Něco o historii našich státních symbolů..., s. 95-98. (Čeština) 
  7. a b Flags Of The World website - Hungary - Historical Coat of Arms
  8. TOMÁŠEK, Radim. Maďarsko (průvodce olympia). Praha : Olympia, 1988. Kapitola Stání zřízeí a administrativní členění, s. 43. (Čeština) 
  9. BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha : Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-776-1. Kapitola Slovensko, s. 174-175. (Čeština) 
  10. NOLČ, Jiří. Čeští a Slovenští prezidenti. Brno : CP Books a.s., 2005. ISBN 80-251-0545-8. Kapitola Něco o historii našich státních symbolů..., s. 95-98. (Čeština) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha : Kartografie, 2003. 223 s. ISBN 80-7011-776-1.  
  • MUCHA, Ludvík. Vlajky a Znaky zemí světa. Praha : GKP, 1987 (3. vydání). 215 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]