Slovenská republika rad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovenská republika rad
Slovenská republika rád
 Československá republika 1919 Československá republika 
Vlajka státu
vlajka
geografie
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Československá republika Československá republika
Nástupnické:
Československá republika Československá republika

Slovenská republika rad, zkráceně SRR (slovensky: Slovenská republika rád, maďarsky: Szlovák Tanácsköztársaság) byl dočasným státním útvarem existujícím od 16. června do 7. července 1919 na větší části území východního a jižního Slovenska. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, naprosto závislý na Maďarské republice rad.

Územní rozsah[editovat | editovat zdroj]

Územní rozsah SRR byl poměrně velký. Součástí SRR byla tato města: Nové Zámky, Levice, Banská Štiavnica, Zvolen, Lučenec, Rimavská Sobota, Rožňava, Prešov a Košice.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

SRR byla vytvořena po protiofenzívě vojsk Maďarské republiky rad v době, kdy probíhala intervence rumunských a československých vojsk proti MRR a přechodné vlny komunistických protestů a revolucí po Říjnové revoluci v Rusku roku 1917 a první světové válce. Byla absolutně závislá na Budapešti a v pozadí jejího vytvoření byly snahy o obnovení velkých Uher, které zanikly krátce před koncem roku 1918.

Vyhlášení Slovenské republiky rad

V průběhu intervenční války proti Maďarské republice rad (dále MRR), které se zúčastnila i československá armáda, přešla maďarská Rudá armáda do protiútoku a přechodně obsadila část východního a jižního Slovenska, kde pod její záštitou a podle vzoru MRR převzal moc místní proletariát. Dne 16. června 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad (dále SRR) a vytvořené její ústřední orgány: Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada (šlo vlastně o vládu) v čele s českým revolucionářem Antonínem Janouškem.

Vláda SRR vydala výnos o zespolečenštění výrobních prostředků, znárodnění továren nad 20 pracovníků, velkostatků a peněžních ústavů. Vypracovala plán na vytvoření nových výrobních vztahů v zemědělství, zastavila činnost normálních soudů a nahradila je „revolučními tribunály“, zestátnila školy, zřídila slovenskou „Rudou armádu“ a bezpečnostní sbor „Rudá stráž“. Kvůli krátké době trvání SRR se však tato komunistická opatření nemohla uskutečnit.

Existence SRR byla svázaná s osudem MRR. Cílem SRR a MRR bylo sjednocení a vznik komunistických znovuobnovených Uher.

Ustanovení SRR bylo prvním pokusem o vytvoření státu diktatury proletariátu na území Slovenska.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Památník SRR v Prešově

Po ústupu maďarské Rudé armády ze Slovenska přešla vláda SRR a jednotky její armády na maďarské území. SRR přestala existovat a oblasti, které kontrolovala, byly 7. července 1919 obsazeny československým vojskem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Školní atlas Československých dějin. Praha : Kartografie, 1971. Kapitola Ohlas VŘSR na území ČSSR, s. 33. (Čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]