Zlaté Moravce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zlaté Moravce
Zlate Moravce (6).jpg
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 196 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Nitranský
okres: Zlaté Moravce
tradiční region: Tekov
Zlaté Moravce na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 27,155 km²
počet obyvatel: 12 286 (31.12.2011)
správa
status: město
starosta: Ing. Peter Lednár Csc [1]
oficiální web: http://www.zlatemoravce.eu
adresa obecního úřadu: Mestský úrad Zlaté Moravce
Ul. 1. mája 2
953 01 Zlaté Moravce
PSČ: 953 01
NUTS: 525634

Zlaté Moravce (německy: Goldmorawitz, maďarsky: Aranyosmarót) jsou okresním městem na Slovensku, leží v Nitranském kraji, asi 28 km východně od Nitry. Mají přes 12 tisíc obyvatel, rozlohu 45,36 km² a jsou v nadmořské výšce 196 m n. m. Městem protéká řeka Žitava a Hostiansky potok, který se na jižním okraji města do Žitavy zprava vlévá.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o Zlatých Moravcích je v listině benediktýnského Opatství sv. Ypolita v Nitře z roku 1113, kde je město uvedené jako Morowa. Podle názvu obec obývali Moravané. Ve 12. a 13. století patřila zoborskému opatství, od roku 1292 Hunt-Poznanovcům a od roku 1386 panství Jelenec. Od roku 1564 se Zlaté Moravce vyvíjely jako městečko. V letech 1530 a 1573 jej vyrabovali Turci. Od 17. století město patřilo Paluškovcům, později Migazziovcům. V roce 1735 se staly sídlem Tekovské župy a zůstaly jím až do úpravy administrativního uspořádání v prvních letech Československé republiky. Ve dvacátých a třicátých letech 20.století probíhaly četnější dělnické stávky. V roce 1938 bylo město spojeno s Pohroním a Nitrou železniční tratí Lužianky - Zlaté Moravce - Kozárovce. Po druhé světové válce byly vybudované nové průmyslové podniky, především Calex na výrobu ledniček.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • klasicistní kostel sv. Michala Archanděla z roku 1785, postavený na místě staršího gotického kostela (malby z tohoto kostela byly převezeny do muzea v Ostřihomi a Slovenské národní galerie v Bratislavě
  • renesanční kaštěl, ze 17. století, barokně přestavěný po roce 1779, dnes muzeum.
  • bývalý župní dům, renesanční ze 17. století, barokně přestavěný v roce 1789.
  • Mauzoleum rodiny Migazziovců
  • Sousoší Golgoty a archeologická lokalita středověkého kostela
  • Památný dům básníka Janka Kráľa
  • Budova banky

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Emil Ágoston (1858-1921) - původním jménem Emil Adler, secesní architekt.
  • Marián Filadelfi (1947-2006) - slovenský filmový herec a rekvizitář.
  • Róbert Gragger (1887-1926) - univerzitní profesor hungarologie a literární vědy v Berlíně, zakladatel berlínskeho Collegia Hungarica.
  • Július Jarábek (1953) - slovenský filmový režisér.
  • Jozef Lohyňa (1963) - bývalý československý zápasník, bronzový medailista z olympijských her 1988.
  • Ján Kocian (1958) - původem z Topoľčianek, narozen ve Zlatých Moravcích, československý fotbalový reprezentant, trenér.
  • Jozef Samaša (1828-1912) - náboženský spisovatel, pedagog. Profesor biblistiky, od roku 1871 spišský biskup, od roku 1873 arcibiskup a od 2. prosince 1905 kardinál jmenovaný Piem X.
  • Ján Tužinský (1951) - slovenský spisovatel, autor literatury pro děti a mládež.
  • Vec (1976) - Slovenský raper, textař a hudebník, vlastním jménem Branči Kováč

Osobnosti, které ve městě působily[editovat | editovat zdroj]

  • Janko Kráľ - básník štúrovské generace, žil a působil ve městě od roku 1862 až do svojí smrti v roce 1876. V městě se nachází po něm pojmenovaný park, památník, muzeum a jeho jméno nese i místní gymnázium.
  • Krištof Bartolomej Anton Migazzi (něm. Christoph Bartholomäus Anton Graf Migazzi) (1714-1803) - vídeňský arcibiskup, pohřbený v Dómu sv. Štefana vo Vídni, nechal v městě v roce 1785 postavit kostel sv. Michala Archanděla.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí fotbalový klub FC ViOn Zlaté Moravce, hrající v sezóně 2010/2011 nejvyšší slovenskou ligu.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

  • Prílepy - připojeny v roce 1960
  • Chyzerovce - připojeny v roce 1970

(v letech 1975-2002 byly městskou částí také Žitavany, dnes samostatná obec na sever od města)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.inprost.sk/komunalne-volby-2010-v-sr-27-novembra-2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu