Janko Kráľ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Janko Kráľ

Janko Kráľ (24. dubna 1822, Liptovský Mikuláš, Uhersko23. května 1876, Zlaté Moravce) byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovské Mikuláši, v letech 1835-1837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 1837-1841 na lyceu v Levoči, v letech 1841-1842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu vBratislavě, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu řeči a literatury československé. V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Bratislavy a ve studiu už dále nepokračoval. Začal pracovat jako praktikant v advokátní kanceláři v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi (dnešní Maďarsko).

V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuětění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl znovu vězněn, po propuštění odjel do českého Hulína k příteli a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. Po jeho propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích. Zemřel na tyfus a je pochován na slovenském Národním hřbitově v Martině.

Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních básníků, kteří používali Štúrovu slovenštinu. Svoje básnická díla zveřejňoval v almanachu Nitra, v pozdějším období také v časopisech Orol tatranský, Sokol, zřídkavě i v časopisech Černokňažník, Tábor, Concordia, Priateľ školy a literatúry a jiných. Začal psát epické básně s historickou tematikou, postupně však začal navazovat na slovenskou lidovou slovesnost. Do povědomí veřejnosti vstoupil jako autor balad a písní, nicméně jeho tvorba byla o mnoho širší.

Svojí tvorbou se řadí mezi básníky z období romantismu a stal sa klíčovou postavou ve vývoji dobové poezie. Jeho básně ovlivnily tvorbu nadrealistů, ale i takových autorů jako byl Laco Novomeský či Milan Rúfus a jiní.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • 1893Verše Janka Kráľa
  • 1924Balady a piesne
  • 1938Neznáme básne
  • 1949Výlomky z Jánošíka

Výběry[editovat | editovat zdroj]

  • 1952Moja pieseň
  • 1957Balady
  • 1961Balady a piesne
  • 1969Zažíhaj svetlá
  • 1972Poézia, edícia Zlatý fond slovenskej literatúry
  • 1976Jarná pieseň
  • 1976Janko Kráľ vo výbere Milana Rúfusa
  • Dráma sveta, rozsáhlý cyklus básní z let 1844 / 1845, nalezený v rukopisné pozůstalosti (uspořádal Milan Pišút)

Souborné dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1952Súborné dielo

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Zverbovaný
  • Zabitý
  • Zakliata panna vo Váhu a divný Janko
  • Moja pieseň
  • Pieseň bez mena
  • Vysokourodzenému pánovi Ďurkovi Košuthovi
  • Pesnička na kare
  • Orol
  • Potecha
  • Kvet
  • Pán v trní
  • Duma bratislavská
  • Kríž a čiapka
  • Choč
  • Slovo
  • Návrat
  • Skamenelý
  • Krivoprísažnica
  • Bezbožné dievky
  • Dve staré pesničky
  • Dva orly
  • Orol vták
  • Kvietok
  • Husár
  • Jedna žiadosť
  • Hlásnik národa
  • Pieseň
  • Starý človek
  • Sedliak
  • Remeselník
  • Počujte všetky sveta národy
  • Videnia
  • Vojna
  • Rozprávajte svoj tajný sen
  • Súd
  • Na rumoch vekov
  • Posvätenec
  • Janko
  • Žobrák
  • Zbojníkova balada
  • Krajinská pieseň
  • Tri vŕšky
  • Šahy
  • Duma dvoch bratov
  • Duma slovenská na pamiatku zjazdu turčiansko-sv. martinského 6. júna 1861
  • Krakoviaky dobrovoľníkove
  • Slovo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janko Kráľ na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]