Janko Kráľ

Janko Kráľ

Janko Kráľ (24. dubna 1822, Liptovský Mikuláš, Uhersko – 23. května 1876, Zlaté Moravce) byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace.

Životopis

Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovské Mikuláši, v letech 1835-1837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 1837-1841 na lyceu v Levoči, v letech 1841-1842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu vBratislavě, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu řeči a literatury československé. V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Bratislavy a ve studiu už dále nepokračoval. Začal pracovat jako praktikant v advokátní kanceláři v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi (dnešní Maďarsko).

V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuětění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl znovu vězněn, po propuštění odjel do českého Hulína k příteli a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. Po jeho propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích. Zemřel na tyfus a je pochován na slovenském Národním hřbitově v Martině.

Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce.

Tvorba

První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních básníků, kteří používali Štúrovu slovenštinu. Svoje básnická díla zveřejňoval v almanachu Nitra, v pozdějším období také v časopisech Orol tatranský, Sokol, zřídkavě i v časopisech Černokňažník, Tábor, Concordia, Priateľ školy a literatúry a jiných. Začal psát epické básně s historickou tematikou, postupně však začal navazovat na slovenskou lidovou slovesnost. Do povědomí veřejnosti vstoupil jako autor balad a písní, nicméně jeho tvorba byla o mnoho širší.

Svojí tvorbou se řadí mezi básníky z období romantismu a stal sa klíčovou postavou ve vývoji dobové poezie. Jeho básně ovlivnily tvorbu nadrealistů, ale i takových autorů jako byl Laco Novomeský či Milan Rúfus a jiní.

Dílo

Poezie

• 1893 – Verše Janka Kráľa
• 1924 – Balady a piesne
• 1938 – Neznáme básne
• 1949 – Výlomky z Jánošíka

Výběry

• 1952 – Moja pieseň
• 1957 – Balady
• 1961 – Balady a piesne
• 1969 – Zažíhaj svetlá
• 1972 – Poézia, edícia Zlatý fond slovenskej literatúry
• 1976 – Jarná pieseň
• 1976 – Janko Kráľ vo výbere Milana Rúfusa
• Dráma sveta, rozsáhlý cyklus básní z let 1844 / 1845, nalezený v rukopisné pozůstalosti (uspořádal Milan Pišút)

Souborné dílo

• 1952 – Súborné dielo

Básně

• Zverbovaný
• Zabitý
• Zakliata panna vo Váhu a divný Janko
• Moja pieseň
• Pieseň bez mena
• Vysokourodzenému pánovi Ďurkovi Košuthovi
• Pesnička na kare
• Orol
• Potecha
• Kvet
• Pán v trní
• Duma bratislavská
• Kríž a čiapka
• Choč
• Slovo
• Návrat
• Skamenelý
• Krivoprísažnica
• Bezbožné dievky
• Dve staré pesničky
• Dva orly
• Orol vták
• Kvietok
• Husár
• Jedna žiadosť
• Hlásnik národa
• Pieseň
• Starý človek
• Sedliak
• Remeselník
• Počujte všetky sveta národy
• Videnia
• Vojna
• Rozprávajte svoj tajný sen
• Súd
• Na rumoch vekov
• Posvätenec
• Janko
• Žobrák
• Zbojníkova balada
• Krajinská pieseň
• Tri vŕšky
• Šahy
• Duma dvoch bratov
• Duma slovenská na pamiatku zjazdu turčiansko-sv. martinského 6. júna 1861
• Krakoviaky dobrovoľníkove
• Slovo

Externí odkazy

• Kompletní dílo Janka Kráľa

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janko Kráľ na slovenské Wikipedii.