Ján Kalinčiak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ján Kalinčiak
Narození 10. srpna 1822
Martin
Úmrtí 16. června 1871
Martin
Občanství Slovensko
Povolání spisovatel a básník
Podpis
Ján - podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Kalinčiak (10. srpna 1822, Horné Záturčie, dnes součást Martina16. června 1871, Martin) byl slovenský spisovatel a básník.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze sedlácké rodiny, jeho otec byl evangelickým knězem a matka zemankou. Studoval v Záturčí, Necpaloch, Gemeru, později v Levoči a od roku 1839 v Bratislavě. O několik let později studoval i v německém Halle. Působil jako vychovatel a od roku 1846 působil (díky Štúrově intervenci) jako profesor filozofie a rektor na gymnáziu v Modre. Od roku 1858 (do 1869) byl ředitelem na gymnáziu v Slezském Těšíně, kde se potkává s M. M. Hodžom. Po odchodu do penze se přestěhoval do Martina, a stal se redaktorem měsíčníku Orol. Pochován je na Národním hřbitově v Martině.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Svojí tvorbou se Ján Kalinčiak řadí do období slovenské romantické literatury. Největší vliv na vývoj Kalinčiakova osobního i literárního formování mělo střetnutí se štúrovci, hlavně pak samotné přátelství s Ľudovítem Štúrem. V posledních letech Štúrova života přepisoval jeho dílo O národných povestiach a piesňach plemien slovanských do češtiny.

Základními náměty jeho raných prací je Slovanství, folklór a literatura, Slovensko v rámci Uherska. Také zapisoval slovenské lidové pohádky a překládal. Zpočátku psal hlavně v češtině, v roce 1843 mu vyšla první báseň v slovenštině, čím se zařadil mezi první autory, kteří na Slovensku psali v tomto jazyku. V jeho dílech se setkáváme s hlubokými autorovými rozpory a jejich způsoby řešení, kde nechybí ani prvky romantického titanismu. Tak se jeho tvorba dá porovnávat s jinými romantickými básníky, jako byl Andrej Sládkovič a zejména Janko Kráľ. Hlavní část jeho díla však tvoří prozaická tvorba, která je nejrozsáhlejší a zároveň nejvýznamnější částí slovenské romantické prózy. Jeho prozaická díla mají často autobiografické črty a hlavním motivem jsou rozpory mezi osobním a nadosobním, láskou a povinností, zákonem a jeho porušením z „vyšších“ důvodů, přičemž hrdina má osobní pocit neviny.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • 1842 - Králův stůl (vyšlo v časopise Tatranka)
  • 1843 - V lúčivom zasadnutí 17. júna 1843
  • 1843 - Velebnému otcovi Slovákov Jánovi Hollému na deň jeho mena 1843 24. júna
  • 1846 - Bojovník, báseň, která zlidověla (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1846 - Krakoviaky (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1846 - Márii od Jána (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847 - Pozdravenie (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847 - Rada (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847 - Moja mladosť (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847 - Smutný pohrab (vyšlo v časopise Nitra)
  • Legenda o hlavatém Fríckovi
  • Králik
  • Pěvec
  • Šuhaj zabitý
  • On parlera de sa gloire
  • Na Silvestra, rukopis
  • Túženie, rukopis
  • Triolety, rukopis

Román[editovat | editovat zdroj]

  • 1860 - Reštavrácia

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • 1842 - Bozkovci (vyšla v časopise Nitra)
  • 1845 / 1846 - Milkov hrob (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1845 / 1846 - Bratova ruka (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1845 / 1846 - Púť lásky (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1847 / 1848 - Mládenec slovenský (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1847 / 1848 - Svätý Duch (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1852 - Knieža liptovské (vyšlo v časopise Slovenské pohľady)
  • 1864 - Mních (vyšlo v časopise Sokol)
  • 1870 - Orava (vyšlo v časopise Orol)
  • 1871 / 1873 - Povesti Jána Kalinčiaka, souborné dílo jeho prací (7 sv.)
  • Láska a pomsta

Jiná díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1841 - Cesta na knížecí pole (vyšlo v časopise Buben)
  • 1841 - Poslední počestnosť spící dýmky (vyšlo v časopise Buben)
  • 1847 / 1848 - Serbianka, povídka ze srbsko-tureckých bojů (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1862 - Vlastný životopis (vyšlo v časopise Lipa)

Ztracená díla[editovat | editovat zdroj]

  • Lenka Turzovna, pověst
  • Matúš Trenčiansky, pověst
  • Stará matka, pověst

Teorie a kritika[editovat | editovat zdroj]

  • 1851 - polemika o Žehrách od J. Záborského (vyšlo v časopise Slovenské pohľady)
  • 1854 - recenzia knihy O národných povestiach a piesnach plemien slovanských od Ľ. Štúra
  • 1862 - Rozpomienky na Ondreja Sládkoviča, první hluboký rozbor Sládkovičovi tvorby, zejména Maríny a Detvana (vyšlo v časopise Sokol)
  • 1955 - Súčasníci o Ľudovítovi Štúrovi, (editor Ján Kalinčiak)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Kalinčiak na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]