Levoča
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Levoča |
|
|---|---|
 Renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností |
|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 570 m n. m. |
| Stát: | Slovensko |
| Kraj: | Prešovský kraj |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 64 km² |
| počet obyvatel: | 14 487 (2006) |
| hustota zalidnění: | 227 obyv. / km² |
| etnické složení: | Slováci, Romové |
| správa | |
| starosta: | Miroslav Vilkovský |
| oficiální web: | http://www.levoca.sk |
| telefonní předvolba: | +34 91 |
| PSČ: | 28001–28080 |
Levoča (maďarsky Lőcse; německy Leutschau; polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku. Leží v Prešovském kraji na hlavní silnici spojující Žilinu a Košice. Město je sídlem Levočského okresu. Žije zde necelých 15 000 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Části města
- Městské části: Levočská Dolina, Levočské Lúky, Závada
- Sídliště: Pri Prameni, Rozvoj, Západ I, Západ II
- Osady: Kačelák, Levočské kúpele, Odorica, Rómska osada (v meste), Rómska osada (Levočské Lúky), Rúrová
[editovat] Historie
Levoča vznikla ze dvou původních slovanských osad, které pravděpodobně zpustošili Tataři v roce 1241. Nejstarším písemným dokladem, v němž se objevuje název Levoča (jako „Leucha“), je listina Bély IV. z roku 1249. V roce 1271 se Levoča stala hlavním městem Společenstva spišských Sasů. Již v roce 1317 je připomínána výslovně jako královské město.
Rozvoji města podstatně pomohla výsada práva skladu, udělená Levoči Karlem Robertem v roce 1321. Tato výsada nutila zahraniční kupce zůstat ve městě 15 dní a poskytnout své zboží k prodeji. Král Zikmund Lucemburský osvobodil roku 1402 levočské kupce od práva skladu v jiných městech a roku 1411 rozšířil levočské právo skladu i na domácí kupce. Roku 1419 byli Levočané osvobozeni od placení třicátků v celém Uhersku. Tím došlo k otevření neobyčejných možností svobodného obchodování.
Příznivý vývoj města vyvrcholil na přelomu 15. a 16. století a umožnil vznik takových uměleckých skvostů, jakými je dílo Mistra Pavla z Levoče v městském Kostele svatého Jakuba. Slibný vývoj města přerušil v 16. století rozsáhlý požár a v 17. století protihabsburské povstání. Přesto Levoča v tomto období zůstala centrem Spiše a v 19. století se stala střediskem slovenského národního obrození.
Bylo zde založeno známé Levočské lyceum, na které přišli v roce 1844, po sesazení Ľudovíta Štúra z katedry, jeho žáci z Bratislavy v čele s Jankom Franciscim. Z významných slovenských básníků a národních buditelů, kteří v Levoči studovali a nebo působili je třeba připomenout Jána Botta, Janka Kráľe, Ľudovíta Kubániho, Pavla Dobšinského, dr. Vavra Šrobára, Alberta Škarvana a jiné.
[editovat] Památky
Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací a díky množství památek a uměleckých skvostů patří mezi nejkrásnější historická města na Slovensku.
Nejvýznamnější a jedinečnou památkou je gotický Kostel svatého Jakuba, obsahující 11 gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je významný pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče. Město má největší obdélné středověké náměstí na světě o stranách v poměru 1:3, obklopené řadou cenných renesančních domů. Kromě městského kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva dva vzácné kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km.
[editovat] Kultura a památky
 hlavní náměstí |
 hlavní náměstí |
 měšťanské domy |
 Mariánská bazilika |
 Poutní místo |
 Spišské muzeum |
[editovat] Rodáci
- Etela Farkašová - slovenská filosofka.
- Albert Fuchs - slovenský fyzik.
- Lucia Gažiová - slovenská herečka.
- Július Gretzmacher - slovenský báňský inženýr.
- Oľga Vronská, vlastním jménem O. Wagnerová - slovenská herečka.
[editovat] Odkazy
V tomto článku je použit překlad textu z článku Levoča na slovenské Wikipedii.
[editovat] Reference
- Levoča. Potulky mestom a okolím; SÚZ Levoča, 2005, autor textu: Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák a kol.
- Peter Pekačík: Levoča a jej pamiatky; Krásy Slovenska 5/89, str. 14
- Levoča; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1981, autor textu: Ivan Chalupecký
- Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák: Levoča a okolie; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1985
[editovat] Související články
[editovat] Externí Odkazy
| Města a obce okresu Levoča | |
|
Baldovce | Beharovce | Bijacovce | Brutovce | Buglovce | Dlhé Stráže | Doľany | Domaňovce | Dravce | Dúbrava | Granč - Petrovce | Harakovce | Jablonov | Klčov | Korytné | Kurimany | Levoča | Lúčka | Nemešany | Nižné Repaše | Oľšavica | Ordzovany | Pavľany | Poľanovce | Pongrácovce | Spišské Podhradie | Spišský Hrhov | Spišský Štvrtok | Studenec | Torysky | Uloža | Vyšné Repaše | Vyšný Slavkov |
|
