Spišské Podhradie
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS/LŠÚJ 5 (obec): | 543578 |
| kraj (NUTS/RŠÚJ 3): | Prešovský |
| okres (NUTS/LŠÚJ 4): | Levoča |
| Obec: | Spišské Podhradie |
| Region: | Spiš |
| katastrální výměra: | 24,94 km² |
| obyvatel: | 3 871 (2005[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 59′ 56″ s. š., 20° 45′ 11″ v. d. |
| nadmořská výška: | 430 m n. m. |
| PSČ: | 061 01 |
| primátor / starosta: | Ing. František Slebodník |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Spišské Podhradie (německy Kirchdrauf či Kirchdorf; maďarsky Szepesváralja; polsky Podgrozdie) je město ve Spiši na severovýchodním Slovensku. Administrativně spadá pod Levočský okres Prešovského kraje. Žije zde přibližně 3800 obyvatel.
Jak napovídá název, leží městečko v podhradí Spišského hradu. Součástí města je od roku 1948 také dříve samostatná obec Spišská Kapitula. Je zde konečná lokální železnice ze Spišských Vlach.
Obsah |
Historie [editovat]
Město Spišské Podhradie bylo ve 12. století skutečným podhradím Spišského hradu, avšak ve 13. století se již vyvinulo v na hradu nezávislé městečko. Jeho městský znak má původ v 15. století a patří do skupiny tzv. hovořících znaků, které se svým vyobrazením vážou k názvu města (v tomto případě k dřívějšímu německému názvu Kirchdorf či Kichdrauf). Je to v modrém štítě heraldicky zleva (ve skutečnosti zprava) bílá ruka v černém rukávu, na nichž je vyobrazení gotického kostela s třemi věžemi, z nichž dvě vpravo jsou korunovány bílým praporem.
Spišské Podhradie leží v údolí mezi dvěma ze čtyř středověkých center Spiše - Spišským hradem a Spišskou Kapitulou, která byla 11.12.1993 spolu s kostelem Sv. Ducha v Žehre zapsána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Dějiny města jsou spjaty s hradem. Nejstarší osídlení okolí se datuje do doby kamenné. Spišské Podhradie vzniklo západně od hradního kopce pravděpodobně už v 11. století. Nejstarší písemná zmínka je v listu krále Bély IV. z roku 1249. Ve 12. století se město rozvíjelo jako podhradí Spišského hradu. V druhé polovině 12. a 13. století dosídlili město němečtí přistěhovalci a patřilo tak do Společenství spišských Sasů. Král Zikmund Lucemburský v roce 1412 dal město do zálohy Polsku spolu s dalšími spišskými městy. Město v roce 1456 získalo tzv. trhové právo, od této doby mohlo pořádat trhy, čímž vznikla tradice každotýdeních tržních čtvrtků (asi do 1956)..
Cechy [editovat]
V minulosti byly ve Spišském Podhradie cechy, které měli své vlastní cechovní artikuly vydané městem Spišské Podhradie či jinými městy, kde již cechy byly. Nejstarší známý cech byl cech pláteníků - 1385, v průběhu staletí vznikaly a působily různé cechy, jejichž artikuly potvrzovalo město Spišské Podhradie či jiná města a panovníci. Zajímavostí je potvrzení cechovních artikulí spišskopodhradských řezníků v němčině s německými privilegii polským králem Zikmundem III. Vasou roku 1595.
V roce 1677 rychtáři Spišského Podhradia Jakubovi Güntherovi předložilo cechovní artikuly 16 cechů (truhlářský, hrnčířský, zednický, ševcovský, obuvnický, řeznický, soukenický, krejčovský, kožešnický, zámečnický, tkalcovský, sedlařský, kovářský, puškařský, pivovarnický a bednářský)
Velmi zajímavá je, řečeno dnešní terminologií, "regionální spolupráce" když cechy více měst zakládali sdružení:
- 1613 - řeznický cech ze Spišského Podhradia vstoupil do sdružení s cechy v Kremnici, Banské Bystrici, Banské Štiavnici, Spišské Nové Vsi a Spišských Vlachoch.
- 1777 - Marie Terezie zakládá sdružený cech obuvníků 13 spišských měst.
- 1832 - František I. založil sdružený cech mydlářů 13 spišských měst.
- 1835 - František I. založil sdružený cech tesařů a mlynářů 13 spišských měst.
- 1872 - nastává zánik cechovních společenství a vznikají nová živnostenská
V průběhu stoletého rozvoje řemesel a cechů spišskopodhradští mistři měli významné zastoupení v celém Uhersku, např. 1608 při zakládání nejstaršího barvířského cechu v Uhersku v Levoči byli mimo mistrů z Levoče, Kežmarku a Spišské Nové Vsi také barvířští mistři ze Spišského Podhradia Michal Herman a Ján Tibeli.
V roce 1170 bylo ve Spišském Podhradie asi 250 řemeslnických dílen, čímž se vyrovnávalo větším městům v Uhersku. Řemeslná výroba zanikla až po druhé světové válce po nástupu socialismu a vzniku výrobních družstev.
S řemesly souvisel i obchod, hlavně obstarávání surovin a prodej výrobků, proto bylo ve Spišském Podhradie mnoho obchodů, město bylo i centrem obchodu se zemědělskými plodinami. Nejčastější byl jejich prodej na již zmiňovaných každotýdenních trzích ve čtvrtek (od roku 1456 asi do 1956).
Po návratu z polské zálohy v roce 1778-1876 se Spišské Podhradie stalo součástí Provincie 16 spišských měst.
V 19. století se v městské cihelně začala těžit a zpracovávat hlína a začala i těžba travertinu na Dreveníku.
V roce 1894 získalo město železniční spojení na Košicko-bohumínskou železnici. Začátkem století 20. zde pracoval parní mlýn, pila a továrna na svářecí stroje. Díky poloze města na křižovatce hlavních cest bylo přirozeným centrem svého okolí.
Mezi obyvateli města měli významný podíl Němci a Židé. Obě národnosti měli své školy a chrámy, ve městě se mimo jiné nachází synagoga a barokní kostel. Součástí Spišského Podhradia je Spišská Kapitula, která je od roku 1956 městskou památkovou rezervací. Kapitula vznikla na křižovatce významných cest už v 11. století, postupně se stala církevním centrem Spiše a koncem 12. století sídlem proboštví. Dnes je sídlem obnoveného spišského biskupství na Knězského semináře biskupa Jána Vojtaššáka.
Spišská Kapitula i Spišské Podhradí byly známe svými kvalitními školami. Spišská Kapitula byla jedním z nejznámějších duchovních center v Evropě, s čím souvisela rozsáhlá knihovna a tradice církevního zpěvu.
Školství [editovat]
- Základní škola, Palešovo nám. 9, zspalnam.sk
- Základní škola, Školská ul. 3, zsspispodhradie.edu.sk
- Základní umělecká škola, Gálova ul. 28
Obyvatelstvo [editovat]
Etnické složení obyvatelstva [editovat]
- Slováci - 92,33 %
- Romové - 6,83 %
- Češi - 0,16 %
- Ukrajinci - 0,05 %
- Němci - 0,03 %
- Maďaři- 0,03 %
- Rusíni - 0,03 %
- a jiní
Náboženské složení obyvatelstva [editovat]
- římští katolíci - 89,23 %
- bez vyznání - 4,66 %
- řečtí katolíci - 2,75 %
- evangelíci a.v. - 0,87 %
- pravoslavní - 0,24 %
- a jiní
Osobnosti [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spišské Podhradie na slovenské Wikipedii.