Karel I. Robert
| Karel I. Robert | ||
|---|---|---|
| Král uherský | ||
| Karel Robert z Anjou, Chronicon Pictum. | ||
| Doba vlády | 1308 - 1342 | |
| Narození | 1288 | |
| Neapol | ||
| Úmrtí | 16. července 1342 | |
| Visegrád | ||
| Předchůdce | Ota III. Dolnobavorský | |
| Nástupce | Ludvík I. Veliký | |
| Manželky | Marie Bytomská | |
| Beatrix Lucemburská | ||
| Alžběta Polská | ||
| Potomci | Alžběta Arpádovna | |
| Dynastie | Anjouovci | |
| Otec | Karel I. Martel | |
| Matka | Klemencie Habsburská | |
Karel Robert z Anjou (1288 Neapol – 16. července 1342 Visegrád), často uváděný také jako Karel I., byl uherský král [1] v letech 1301/1307/1308-1342. Korunován byl v květnu 1301, 15. června 1309 a 27. srpna 1310. Karel Robert byl synem neapolského korunního prince a uchazeče o uherský trůn Karla Martela a Klemencie Habsburské, dcery římskoněmeckého krále Rudolfa I.
| „ | Karlovi Martellovi se z manželství s dcerou císaře Rudolfa Klemencií narodil syn, kterého nejdřív v jeho zemi nazývali Karobertem, teda Karlem Robertem. V Uhrách ho nazývali bez jména Robert, tedy jenom Karel. | “ |
| — Dubnická kronika[2] | ||
Obsah |
Život [editovat]
Zahraniční politika uherského krále Ondřeje III., který se zapojil do bojů v římskoněmecké říši na straně Habsburků, vyvolala spory s významnou částí domácí šlechty, která začala uvažovat o změně na trůně. Rody Šubić, Frankapan, Babonić začaly otevřeně podporovat snahy Karla Roberta (syna uchazeče o trůn Karla Martela, který mezitím zemřel v srpnu 1295) o uherský trůn. Toho později podpořil i papež Bonifác VIII.
Konflikt se vyostřil poté, co do Uher dorazil v roce 1300 sám Karel Robert. Ondřej zřejmě doufal, že spor urovná diplomatickou cestou, tento plán mu však nevyšel. Dne 14. ledna 1301 zemřel Ondřej dosud nevysvětlenou smrtí, která přišla vhod všem jeho odpůrcům, takže se často spekuluje o možné otravě. Po meči tak vymírá dynastie Arpádovců. Za jeho nástupce zvolila šlechta syna českého krále, snoubence Ondřejovy dcery Alžběty, Václava III. z rodu Přemyslovců, kterého uherští magnáti 27. srpna 1301 nechali korunovat uherským králem a který v Uhersku vládl pod jménem Ladislav V. Faktický vliv však měl mladičký král pouze na Slovensku a na západě dnešního Maďarska.
Už v září 1301 se v Budíně objevil papežský legát Mikuláš Boccasini, pozdější papež Benedikt XI., zastupující zájmy Karla Roberta a tlumočící názor, že jen papežská kurie má právo rozhodnout o uherském králi. Později papež Bonifác VIII. českého krále Václava II. osočil, že se neprávem zve polským králem a zároveň jej vyzval, aby do půl roku předložil doklady synových nároků na svatoštěpánskou korunu. K tomu vyzval i Anjouovce.
Václav fakticky držel i přes protesty kurie svatoštěpánskou korunu až do října 1305, kdy se jí vzdal ve prospěch bavorského bratrance Oty III. Karla Roberta uherský sněm uznal za krále v roce 1307, nakonec s podporou papeže uherský trůn definitivně získal v roce 1308. V roce 1312 porazil odbojné velmože, jimž pomáhal Matúš Čák Trenčanský, v bitvě u Rozhanovic. V roce 1321 po smrti Matúša Čáka Trenčanského sjednotil celé Uhersko. V roce 1322 uzavřel spojenectví s českým králem Janem Lucemburským proti Rakousku. V roce 1326 založil Řád svatého Jiří.
Povzbuzoval obchod v Uhersku, zvedl daně kvůli zabezpečení armády. Jako uherský král zavedl nutné reformy, dal razit nové mince a jeho dvůr se proslavil pro Evropě jako škola rytířství. Jeho největším úspěchem byla unie Uherska a Polska v obraně proti českým králům a Habsburkům.
Svému dědici Ludvíkovi zajistil také polskou korunu. Polský král Kazimír III. byl čtyřikrát ženat, ale neměl mužského dědice, dočkal se pouze pěti dcer. Podle dohod s uherskými Anjouovci, jimž se již roku 1339 zavázal, že v případě své bezdětnosti odkáže trůn svému synovci, se polským králem v roce 1370 stal syn Karla Roberta a Kazimírovy sestry Alžběty, uherský král Ludvík I. Veliký.
Rodina [editovat]
Manželky (a děti):
- Marie Bytomská († 1317), dcera bytomského knížete Kazimíra
- Kateřina († asi 1355) se roku 1338 vdala za svídnického vévodu Jindřicha II.
- Beatrix Lucemburská († 1319), dcera římského císaře Jindřicha VII.
- Alžběta Polská († 1380), dcerou polského krále Vladislava I. Lokýtka
- Karel († 1321)
- Ladislav (1. listopad 1324 – 24. únor 1329)
- Ludvík I. Uherský (1326 – 1382) - uherský král od r. (1342 )
- Ondřej (30. listopad 1327 – 1345) - kalábrijský vévoda a manžel neapolské královny Johany I.
- Štěpán (26. prosinec 1332 – 9. srpen 1354) - slavonský vévoda
V cizích jazycích [editovat]
- chorvatsky: Karlo I. / Karlo Róbert,
- latinsky (v pramenech): Karolus / Carolus,
- maďarsky: I. Károly / Károly Róbert,
- německy: Karl I. / Karl Robert,
- rumunsky: Carol Robert
Vývod z předků [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ www.bartleby.com
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. s. 96.
| Předchůdce: Ondřej III. a Karel I. Martel |
Chorvatský a Dalmátský král 1300–1342 |
Nástupce: Ludvík I. Uherský |
| Předchůdce: Ota III. Dolnobavorský |
Uherský král Karel I. 1308 - 1342 |
Nástupce: Ludvík I. Veliký |