Karel I. Robert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel I. Robert
Král uherský
Ondřej III.
Karel Robert z Anjou, Chronicon Pictum.
Doba vlády 1308 - 1342
Narození 1288
Neapol
Úmrtí 16. července 1342
Visegrád
Předchůdce Ota III. Dolnobavorský
Nástupce Ludvík I. Veliký
Manželky Marie Bytomská
Beatrix Lucemburská
Alžběta Polská
Potomci Alžběta Arpádovna
Dynastie Anjouovci
Otec Karel I. Martel
Matka Klemencie Habsburská

Karel Robert z Anjou (1288 Neapol16. července 1342 Visegrád), často uváděný také jako Karel I., byl uherský král [1] v letech 1301/1307/1308-1342. Korunován byl v květnu 1301, 15. června 1309 a 27. srpna 1310. Karel Robert byl synem neapolského korunního prince a uchazeče o uherský trůn Karla Martela a Klemencie Habsburské, dcery římskoněmeckého krále Rudolfa I.

Karlovi Martellovi se z manželství s dcerou císaře Rudolfa Klemencií narodil syn, kterého nejdřív v jeho zemi nazývali Karobertem, teda Karlem Robertem. V Uhrách ho nazývali bez jména Robert, tedy jenom Karel.
— Dubnická kronika[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční politika uherského krále Ondřeje III., který se zapojil do bojů v římskoněmecké říši na straně Habsburků, vyvolala spory s významnou částí domácí šlechty, která začala uvažovat o změně na trůně. Rody Šubić, Frankapan, Babonić začaly otevřeně podporovat snahy Karla Roberta (syna uchazeče o trůn Karla Martela, který mezitím zemřel v srpnu 1295) o uherský trůn. Toho později podpořil i papež Bonifác VIII.

Konflikt se vyostřil poté, co do Uher dorazil v roce 1300 sám Karel Robert. Ondřej zřejmě doufal, že spor urovná diplomatickou cestou, tento plán mu však nevyšel. Dne 14. ledna 1301 zemřel Ondřej dosud nevysvětlenou smrtí, která přišla vhod všem jeho odpůrcům, takže se často spekuluje o možné otravě. Po meči tak vymírá dynastie Arpádovců. Za jeho nástupce zvolila šlechta syna českého krále, snoubence Ondřejovy dcery Alžběty, Václava III. z rodu Přemyslovců, kterého uherští magnáti 27. srpna 1301 nechali korunovat uherským králem a který v Uhersku vládl pod jménem Ladislav V. Faktický vliv však měl mladičký král pouze na Slovensku a na západě dnešního Maďarska.

Už v září 1301 se v Budíně objevil papežský legát Mikuláš Boccasini, pozdější papež Benedikt XI., zastupující zájmy Karla Roberta a tlumočící názor, že jen papežská kurie má právo rozhodnout o uherském králi. Později papež Bonifác VIII. českého krále Václava II. osočil, že se neprávem zve polským králem a zároveň jej vyzval, aby do půl roku předložil doklady synových nároků na svatoštěpánskou korunu. K tomu vyzval i Anjouovce.

Václav fakticky držel i přes protesty kurie svatoštěpánskou korunu až do října 1305, kdy se jí vzdal ve prospěch bavorského bratrance Oty III. Karla Roberta uherský sněm uznal za krále v roce 1307, nakonec s podporou papeže uherský trůn definitivně získal v roce 1308. V roce 1312 porazil odbojné velmože, jimž pomáhal Matúš Čák Trenčanský, v bitvě u Rozhanovic. V roce 1321 po smrti Matúša Čáka Trenčanského sjednotil celé Uhersko. V roce 1322 uzavřel spojenectví s českým králem Janem Lucemburským proti Rakousku. V roce 1326 založil Řád svatého Jiří.

Povzbuzoval obchod v Uhersku, zvedl daně kvůli zabezpečení armády. Jako uherský král zavedl nutné reformy, dal razit nové mince a jeho dvůr se proslavil pro Evropě jako škola rytířství. Jeho největším úspěchem byla unie Uherska a Polska v obraně proti českým králům a Habsburkům.

Svému dědici Ludvíkovi zajistil také polskou korunu. Polský král Kazimír III. byl čtyřikrát ženat, ale neměl mužského dědice, dočkal se pouze pěti dcer. Podle dohod s uherskými Anjouovci, jimž se již roku 1339 zavázal, že v případě své bezdětnosti odkáže trůn svému synovci, se polským králem v roce 1370 stal syn Karla Roberta a Kazimírovy sestry Alžběty, uherský král Ludvík I. Veliký.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželky (a děti):

  1. Marie Bytomská († 1317), dcera bytomského knížete Kazimíra
  2. Beatrix Lucemburská († 1319), dcera římského císaře Jindřicha VII.
  3. Alžběta Polská († 1380), dcerou polského krále Vladislava I. Lokýtka

V cizích jazycích[editovat | editovat zdroj]

  • chorvatsky: Karlo I. / Karlo Róbert,
  • latinsky (v pramenech): Karolus / Carolus,
  • maďarsky: I. Károly / Károly Róbert,
  • německy: Karl I. / Karl Robert,
  • rumunsky: Carol Robert

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Charles I of Hungary ve Wikimedia Commons

  1. www.bartleby.com
  2. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 96.  
Předchůdce:
Ondřej III. a Karel I. Martel
Znak z doby nástupu Chorvatský a Dalmátský král
13001342
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I. Uherský
Předchůdce:
Ota III. Dolnobavorský
Znak z doby nástupu Uherský král
Karel I.
1308 - 1342
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I. Veliký