Svatý Ladislav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav I. Svatý
Král uherský
Laszlo-Coronation-ChroniconPictum.jpg
Korunovace Ladislava I. (Chronicon Pictum).
Doba vlády 1077 - 1095
Korunovace 1077
Narození 27. června 1046
Úmrtí 29. července 1095
Předchůdce Gejza I. Uherský
Nástupce Koloman Uherský
Manželky Adléta Švábská
Potomci Irena Uherská
Dynastie Arpádovci
Otec Béla I. Uherský
Matka Ryksa Polská

Ladislav I. Svatý (27. června 1046?, Polsko - 29. července 1095, česko-uherská hranice) byl uherský král v letech 1077-1095. Maďarsky: László, latinsky: Ladislaus.

Fakta[editovat | editovat zdroj]

Byl synem krále Bély I. a mladším bratrem krále Gejzy I. Po Bélově smrti v roce 1063 vtrhnul do Uherska německý král Jindřich IV., který Ladislava a jeho bratry Gejzu a Lamperta vyhnal do Polska, kde princové požádali o pomoc polského knížete Boleslava II., které se také dočkali.

14. března 1074 byl uherský král Šalamoun Gejzou poražen v bitvě u Mogyródu. Po tomto vítězství byl Gejza korunován ve Stoličném Bělehradě na uherského krále. Gejza zemřel roku 1077, po něm nastoupil na uherský trůn Ladislav.

Ladislav se stal se politicky úspěšným panovníkem. Zabránil návratu Šalamouna I., podporovaného císařem Jindřichem IV., na uherský trůn, dosáhl kanonizace krále Štěpána I., jeho syna Imricha a biskupa Gellerta roku 1083. Vydal několik zákoníků, jimiž dosáhl stabilizace Uher. Ke Koruně uherské připojil roku 1091 Chorvatsko, kde v Záhřebu založil biskupství.

Zemřel roku 1095, když připravoval vojenské tažení do Čech, ve stejné době, kdy do Uher vtrhl z Polska se svými vojsky Koloman Uherský, který po něm nastoupil na uvolněný uherský trůn. Byl kanonizován roku 1192. Pohřben byl v somogyvárském opatství, které sám založil, v rábské katedrále se nachází zlatý relikviář svatého Ladislava z 15.století. Po roce 1106 byly jeho ostatky přeneseny do katedrály ve Velkém Varadíně.

Ladislavská legenda[editovat | editovat zdroj]

Král Svatý Ladislav brání Uhry proti východním nájezdníkům. Freska v budínském Korunovačním neboli Matyášově kostele

Legenda Sancti Ladislai Regis existuje ve dvou verzích: malé a velké. Pravděpodobně pocházejí z přelomu 12. a 13. století a jsou nejstaršími písemnými prameny o králi Ladislavovi. Ten je v ní popisován jako vládce udatný (ubránil zemi proti nájezdům Pečeněhů a Kumánů), urostlý (byl "o hlavu vyšší" než ostatní rytíři) a spravedlivý (je zdůrazněno, jak dovolil Šalamounovi navrátit se do vlasti) a zbožný (obracel se k Bohu často svými modlitbami).

V jedné části legendy je popisován zázrak, který se udál, když Ladislavovo vojsko bylo sužováno hladem. Král se vzdálil od svého vojska a ponořil se do modliteb. Prosil Boha, aby nasytil jeho bojovníky. Pak se zvedl a uviděl, že k němu přichází stádo jelenů a buvolů.

Byl světcem i rytířem i dobrým králem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Ladislaus I of Hungary ve Wikimedia Commons

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest : Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 
  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x. S. 50-52.  
  • LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x. S. 40.  
  • Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha : Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 132-144.  
  • LÁZÁR, István. An Ilustrated History of Hungary. Budapest : Corvina, 1999. ISBN 963 13 4887 3.  
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  
  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava : Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 


Předchůdce:
Gejza I.
Znak z doby nástupu Uherský král
Ladislav I.
1077 - 1095
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Koloman