Petr Orseolo

Petr Orseolo
Král uherský
Petr Orseolo na audienci u císaře Jindřicha III.
Doba vlády	1038 - 1041 / 1044 – 1046
Narození	1011?
Manželky	Tuta?
Dynastie	Orseolové
Otec	Ota Orseolo

Petr Orseolo (1011^? - ^?) byl uherským králem v letech 1038-1041 a 1044-1046, syn benátského dóžete Oty Orseola a dcery uherského knížete Gejzy.

Z Benátek do Uher

První křesťanský panovník uherského státu svatý Štěpán ztratil roku 1031 svého jediného syna a následníka trůnu Imreho (také Emericha nebo Imricha). Tím došlo k nástupnické krizi. Svého bratrance Vazula usilujícího o nástupnictví nechal Štěpán oslepit, jeho uši zalít olovem a jeho syny poslal do vyhnanství. Následníkem jmenoval syna své sestry Petra Orseola.

Války s Říší

Roku 1038 Štěpán zemřel a Petr Orseolo nastoupil na uherský trůn. Pustil se do zahraničních dobrodružství na Balkáně, bylo mu vyčítáno, že se obklopuje jen Němci a Italy a dostal se do konfliktu s císařem Jindřichem III. Knížeti Břetislavovi pomohl porazit císaře při jeho tažení do Čech (1040). Obsazením Rakous ochránil pomezní hvozdy českého souseda z jihu a dovolil mu tak vyslat moravskou vojenskou hotovost k obraně Čech. Uherská jízda se zúčastnila slavné bitvy u Brůdku

Bitva u Menfö na dobové miniatuře

Svým jednáním poštval proti sobě Gizelu - královnu vdovu, uherské velmože i biskupy. Roku 1041 byl Petr vyhnán ze země a nahrazen švagrem Štěpána I., palatinem Samuelem Abou. Petr utekl do říše k Adalbertovi, markraběti bavorské východní marky, svému švagrovi. S Adalbertovou pomocí hledal zastání u císaře Jindřicha III., který byl v tu dobu plně zaměstnán novou vojenskou výpravou na české území.

Na konci léta 1041 německé sbory vtrhly znovu do Čech a bez větších obtíží směřovaly ku Praze. Břetislav vzdal obranu v okamžiku, kdy k císaři přešel biskup Šebíř a mnoho velmožů. 15. října v Řezně musel Břetislav bosý a v rouše kajícníka padnout Jindřichovi k nohám, vzdát se vlády a žádat o odpuštění. Byla mu udělena milost, složil lenní hold a přísahu věrnosti.

Petr Orseolo v tomtéž čase získal Jindřichovu milost také, prosil za odpuštění a slíbil, že se císaři poddá, když bude znovu dosazen na uherský trůn. Císař roku 1042 vytáhl spolu s Břetislavem do Uher. Výprava byla neúspěšná. Stejně tak výprava roku 1043 nepřinesla změnu na uherském trůně. Až 5. července 1044 v bitvě u Menfö Samuela Abu porazili na hlavu a uherští velmoži začali opět masivně přebíhat k Petru Benátčanovi. Petr Orseolo byl v Székesfehérváru znovu uveden na uherský trůn. Samuel Aba byl uvězněn a posléze popraven. O letnicích 1045 Petr Orseolo složil Jindřichovi vazalský slib věrnosti a údajně se již dříve zavázal k placení tributu.

Roku 1046 propuklo v Uhrách bogomilské povstání namířené proti králi i církevní hierarchii. Uherští velmoži tohoto povstání využili - král Petr byl oslepen, vykastrován a vykázán ze země. Jeho další osud je nejasný, v literatuře narážíme často na formulaci, že „brzy nato umírá“ (např. Lendvai). László Kontler uvádí rok úmrtí až 1059.

Na uherský trůn nastoupil Arpádovec Ondřej, jeden z mnoha synů Vazula.

Odkazy

Literatura

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x. s. 47-49.  
• KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest : Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 
• LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x. s. 39-40.  
• Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha : Vyšehrad, 1988. 389 s. s. 125-131.  

Externí odkazy

• (německy) Genealogie

Předchůdce:		Uherský král		Nástupce:
Štěpán I.		1038 – 1041		Samuel Aba
Samuel Aba		1044 – 1046		Ondřej I.