Ladislav IV. Kumán
| Ladislav IV. Kumán | ||
|---|---|---|
| Král uherský | ||
 |
||
| Ladislav IV. Kumán (Chronicon Pictum). | ||
| Doba vlády | 1272 - 1290 | |
| Korunovace | 1272 | |
| Narození | 1262 | |
| Úmrtí | 10. července 1290 | |
| Předchůdce | Štěpán V. Uherský | |
| Nástupce | Ondřej III. Uherský | |
| Manželky | Isabela z Anjou | |
| Dynastie | Arpádovci | |
| Otec | Štěpán V. Uherský | |
| Matka | Alžběta Kumánská | |
Ladislav IV. Kumán (maďarsky IV. László) (1262 - 10. července 1290, pod hradem Chersig) byl synem Štěpána V. a kumánské princezny Alžběty a v letech 1272-1290 uherský a chorvatský král.[1] Jeho manželkou byla Alžběta z Anjou, dcera neapolského krále Karla I. z Anjou.
Obsah |
Život [editovat]
Za krále Uherska byl Ladislav korunovaný hned po smrti otce roku 1272 jako desetiletý. V době neplnoletosti za něj měla vládnout matka Alžběta, ale do její vlády se stále více pletli příslušníci nejbohatších uherských rodů, především chorvatský bán Joachim Pektari z rodu Gutkeledovců. V sedmdesátých letech se uskutečnil dvojitý sňatkový projekt, který spojil příbuzenskými vazbami novou sicilskou dynastii Anjouovců s Arpádovci - Ladislav se oženil s Isabelou a Karel Neapolský se oženil s uherskou princeznou Marií.[pozn. 1]
O přízeň Uherska se v sedmdesátých letech ucházeli oba zájemci o římskoněmeckou korunu, Rudolf I. Habsburský i Přemysl Otakar II. Mladý Ladislav byl vnukem Bély IV. stejně jako Přemyslova manželka [pozn. 2], postavil se ale jednoznačně na stranu Habsburka a pokračoval tak v politice svého otce, který byl nesmiřitelným soupeřem českého krále. Ladislav Kumán se na Rudolfově straně zúčastnil jak Otakarovy potupy před Vídní v roce 1276, tak rozhodující bitvy na Moravském poli v roce 1278. Uherské vojsko tehdy velkou měrou přispělo k české porážce i k smrti krále Přemysla.
Vnitřní situace v Uhrách se přes Ladislavovo velké vítězství stále zhoršovala. Na počínání Kumánů musela reagovat i papežská stolice. Legát Filip přicestoval osobně do Uherska, aby se přesvědčil o situaci a aby napomenul mladého krále. Tyto kroky však způsobily pravý opak. Ladislav se ještě víc přimkl ke Kumánům, jejichž divoký a nespoutaný život mu vyhovoval.
| „ | Král Ladislav měl za manželku dceru krále Karla z Apulie. Manželským lůžkem však pohrdl a oddal se kumánským děvčatům, která se nazývala Edua, Cupchech a Mandula. Měl i mnoho dalších konkubín. Jejich láska jeho srdce nadobro zkazila a baroni i šlechtici v kraji ho znenáviděli... | “ |
| — Chronicum Pictum[2] | ||
Manželství bylo nešťastné.[3] I kdy byl Ladislav přinucen slíbit nápravu, nic se nezměnilo - musel by úplně změnit způsob života.
| „ | Legát přikázal Uhrům, aby si v rozporu s uherskými zvyky neholili brady, nestříhali vlasy a nenosili kumánské klobouky, což se už stalo v Uhersku běžným. Krále pod hrozbou církevní klatby nabádal, aby nenáviděl pohany, měl v úctě křesťanské mravy a žil v řádném manželství... | “ |
| — Chronicum Pictum[2] | ||
Papežský legát Filip, nevidě jinou možnost, vyhlásil nad zemí interdikt a Ladislava exkomunikoval z církve. Jen s velkým úsilím se uherským vyslancům podařilo přesvedčit samotného papeže, aby trest zmírnil. V roce 1280 je však Filip opět v Uhersku. Na setkání s králem a jeho matkou žádal přijetí ráznych opatření proti pohanům. Sliby byly tentokrát písemné, ale opět se nic nezměnilo. Od září 1286 do srpna 1287 byla zapuzená královna Isabela internována v dominikánském klášteře sv. Marie na Zaječím ostrově pod dohledem Ladislavovy sestry Alžběty. Byla propuštěna až na přímluvu ostřihomského arcibiskupa Ladoméra.[3]
S počínáním krále a jeho kumánské družiny byla stále více nespokojena i šlechta. Někteří její představitelé se dokonce pokusili krále sesadit. To ho přivedlo k myšlence pozvat si na pomoc Tatary. A tak v letech 1285, 1287 a 1288 přicházejí do země Tataři, aby mu pomohli zkrotit odbojnou šlechtu. Strašně poplenili zejména východní Slovensko.[2] To byl důvod pro otevřený boj. Povstali Kysečtí, Boršovci, ale i spišští měšťané. Král utrpěl několik porážek. Po výměně papeže se mu nový muž na papežském stolci Mikuláš IV. dokonce chystal vyhlásit křížovou výpravu. K tomu však nedošlo. 10. června 1290 zavraždili Ladislava IV. tři Kumáni v táboře pod hradem Chersig.
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Syn karla a Marie Karel Martel z Anjou se stal otcem budoucích uherských králů z rodu Anjuovců, kteří v osobě Karla Roberta dosedli na uherský trůn.
- ↑ Čímž také Přemysl argumentoval ve snaze získat uherskou podporu.
Reference [editovat]
- ↑ www.bartleby.com
- ↑ a b c Kroniky stredovekého Slovenska : stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 1995. 384 s. ISBN 80-85501-06-6. s. 62.
- ↑ a b Magyar életrajzi lexikon
Literatura [editovat]
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest : Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Štěpán V. |
 |
Uherský král Ladislav IV. 1272 - 1290 |
|
Nástupce: Ondřej III. |
