Alžběta Kumánka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
otec Štěpán V. Uherský
matka Alžběta Kumánská
manžel Záviš z Falkenštejna
bratr Ladislav IV. Kumán
děd Béla IV.

Alžběta Kumánka (snad 1255 - 1323/26) byla dcera uherského krále Štěpána V. a jeho kumánské choti Alžběty a třetí manželka Záviše z Falkenštejna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alžběta v letech 1259-1260 zřejmě jako pětiletá vstoupila do dominikánského kláštera Panny Marie na Zaječím ostrově. Ačkoliv se stala za vlády svého bratra Ladislava Kumána představenou tohoto kláštera u Budína, utekla odsud do Srbska za sestrou Kateřinou, zdejší kněžnou. Alžbětin románek s bratrem knížete, Štěpánem Urošem, nezůstal bez následků a narodil se z něj syn. Brzy Alžběta znovu putovala zpět na Zaječí ostrov. Od září 1286 do srpna 1287 měla pod kuratelou na čas zapuzenou bratrovu manželku Izabelu, dceru neapolského krále.

Po smrti Kunhuty Uherské si abatyši Alžbětu za manželku vybral otčím českého krále Záviš z Falkenštejna. V případě smrti Ladislava Kumána by ostatně synové jeho sester měli velkou naději na uherský trůn. Ladislav se svatbou souhlasil. Do Uher si Záviš údajně měl pro nevěstu jet s velkou pompou (bohatstvím zděděným po Kunhutě), ovšem po cestě jej přepadl Hynek z Lichtenburka a Alžběta svatební dary dostala až na jaře 1288. 4. května 1288 se Alžběta po odchodu z kláštera s bratrovým souhlasem stala paní z Falkenštejna.

Po svatbě se novomanželé uchýlili na Falkenštejnův hrad Svojanov, kde se jim někdy v prosinci 1288 narodil syn. Na křtiny chtěl Záviš pozvat nejen nevlastního syna Václava, ale také svého švagra uherského krále Ladislava. Udělal ovšem na vrcholu moci hrubou chybu už novým sňatkem a za měsíce své absence u dvora zřejmě ztratil důvěru svého krále. Václav si dle kronikáře vymínil, že mu otčím přijede naproti a pak společně pojedou na Svojanov na křtiny. Záviš nic zlého netuše byl na pražském královském dvoře přesilou zajat a uvězněn. Po Falkenštejnově uvěznění Alžběta i se synem opustila Svojanov a uchýlila se na královský dvůr své sestry Marie v Neapoli, kde je doložena v červenci roku 1300.

Falkenštejn byl 24. srpna 1290 sťat pod hradem Hluboká.

...podivným rozhodnutím Boží pomsty v době jednoho měsíce padl král uherský zabit mečem, vévoda vratislavský zahynul byv otráven a Záviš, který dal příležitost k tém špatnosti, byv sťat skončil bídnou smrtí své dny.
— Zbraslavská kronika[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zbraslavská kronika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1975. ISBN 25-015-76. S. 66.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]