Seznam chorvatských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
znak Chorvatska

Seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata, krále a to jak krále chorvatské a dalmátské, tak krále slavonské, dalmátské. Seznam zahrnuje jak samostatné chorvatské krále, tak krále v personální unii s Uherskem, uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin.

Raná historie[editovat | editovat zdroj]

Detaily týkající příchodu Chorvatů téměř nejsou zdokumentovány.

Asi okolo roku 626 Chorvaté migrovali z Haliče na postání východofranského panovníka Heraklia.

Mezi lety 641689 Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.

Chorvatská knížata[editovat | editovat zdroj]

Existovali paralelně knížata Chorvatů z Panonie a Dalmácie

Vévodové Chorvatů z Panonie Vévodové Chorvatů z Dalmácie
Jméno Vláda Poznámky
Vojnomir 791 - c.810
Ljudevit Posavski 810 - 823
Ratimir Chorvatský 829 - 838
Braslav Sávský 880 - c.887
Jméno Vláda Poznámky
Porga or Borko 660 - 680
Budimir 740 - 785
Višeslav 785 - 802
Borna 810821 Vazal franského krále Karla Velikého; syn Višeslava
Vladislav Leden 821 - 835 syn Klonimira
Mislav 835 - 845
Trpimir I. 845 - 864 Zakladatel dynasie Trpimirovićů
Zdeslav 864 syn Trpimira I.
Domagoj 864 - 876 Připravil o trůn bratrance Zdeslava
Iljko 876878 Zabit během občanské války
Zdeslav 878 - květen 879 znovunastole
Branimir 879 - 892 syn Domagoje
Mutimir/Muncimir 892 - 900 syn Trpimira
Petar ? c.900 - c.910

Chorvatší králové[editovat | editovat zdroj]

V roce 925 papež Jan X. korunoval Tomislava I. králem chorvatský a dalmátským. Od té doby je chorvatsko dědičným královstvím

Jméno Vláda Poznámky
Kníže Tomislav I. Chorvatský – od roku 925 král c.910 - 11. březen 928 Zřejmě syn Mutimira. Chorvatský stát měl největší rozlohu, zahrnoval chorvatsko, Slavonsko, velkou část Dalmácie a Bosnu. Po smrti Tomislava I. stát oslabily občanské války a některá území, včetně Bosny, byla ztracena.
Trpimir II. 11. březen 928 - 935 Mladší bratr Tomislava I.
Krešimir I. Starý 935 - 945 Syn Trpimira II.
Miroslav 945 - 949 syn Kresimira I.
Mihajlo Krešimir II. 949 - 969 Mladší bratr Miroslava. K chorvatskému království patří i Bosna.
Stjepan Držislav 969 - 997 syn Michaela Kresimira II.
Jelena Zadarská 969 - 8. listopad 975  
Svetoslav Suronja 997 - 1000 syn Stepjana Držislava
Krešimir III. 997 - 1030 Mladší bratr Svetoslava Mucimira
Gojslav 997 - 1020 Mladší bratr of Svetoslava Mucimira
Byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos 1019-? Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře.
Stjepan I. 1030 - 1058 syn Krešimira III.
Peter Krešimir IV. Veliký 1058 - 1074 syn Stjepana
Slavic 1074 - 1075 Zvolen chorvatskou šlechtou, bojoval s Dmitarem Zvonimirem, zvoleným dědicem Petara Kresimira IV.
Dmitar Zvonimir 1075 - 1089 Bratranec Petara Krešimira IV., okolo roku 1063 se oženil s Helenou Ilonou (chorvatsky: Jelena) Lijepou, dcerou uherského krále Bély I. Helena mohla být jeho spoluvládcerm.
Stjepan II. 1089 - prosinec1090 Syn Castimira, mladšího bratra Petara Krešimira IV.
Jelena Lijepa (Krásná) 1090 - 1091  
Slavac ? 1090 - 1093 Dalmátský rival
Ladislav I. Uherský 1091-1092 Syn Bély I., bratr Jeleny. Uznán chorvatským králem na koncilu chorvatské šlechty. Podle dohody byly Chorvatsko a Uhersko dva samostatné státy pod vládou Ladislava.
Almoš 1091 - 1093 Synovec Ladislava a syn uherského krále Gejzy I.
Petar Svačić 1093 - 1097 Bojoval s Uherskem o ovládnutí Chorvatska.
Koloman 1102 V bitvě u Petrovy Gory, kde byl podporován panonskými Chorvaty, porazil armádu chorvatské a dalmátské šlechty Petera Svačiće.

Chorvatsku vládnou uherští králové (1102 - 1526)[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1102 byl vládce Uher také vládcem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.
Personální unie Chorvatského království a Uherského se postupně stala reálnou unií.

Arpádovci
Portrét Jméno Narození - úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Koloman Uherský Koloman asi 1070 - 1116 11021116 Gejza I. Uherský
Sofie z Loozu
Štěpán II. Uherský Štěpán III. asi 1101 - 1131 11161131 Koloman
Felicie Sicilská
uherský král jako Štěpán II.
Béla II. Uherský Béla I. asi 1110 - 1141 1131 - 1141 Álmoš Nitranský
Předslava Kyjevská
Gejza II. Uherský Gejza I. 1130 - 1162 1141 - 1162 Béla II.
Helena Srbská
Štěpán III. Uherský Štěpán IV. 1147 - 1172 1162 - 1172 Gejza II.
Efrozýna Kyjevská
uherský král jako Štěpán III.
Béla III. Uherský Béla II. asi 1148 - 1196 1172 - 1196 Gejza II.
Efrozýna Kyjevská
Emmerich Uherský Emerich 1174 - 1204 1196 - 1204 Béla III.
Anežka z Antiochie
historický znak Chorvatska Ladislav II. asi 1200 - 1205 1204 - 1205 Emmerich
Konstancie Aragonská
uherský král jako Ladislav III.
Ondřej II. Uherský Ondřej I. 1177 - 1235 1205 - 1235 Béla III.
Anežka z Antiochie
uherský král jako Ondřej II.
Béla III. Béla III. 1206 - 1270 1235 - 1270 Ondřej I.
Gertruda Meranská
Štěpán V. Štěpán V. asi 1240 - 1272 1270 - 1272 Béla III.
Marie Laskaris
uherský král jako Štěpán V.
Ladislav III. Ladislav III. 1262 - 1290 1272 - 1290 Štěpán V.
Alžběta Kumánská
uherský král jako Ladislav IV.
Ondřej II. Ondřej II. 1265 - 1301 1290 - 1301 Štěpán Slavonský
Kateřina Morosini
uherský král jako Ondřej III.
Anjouovci
Portrét Jméno Narození - úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Karel I. Karel I. 1288 - 1342 1301 - 1342 Karel I. Martel
Klemencie Habsburská
Ludvík I. Veliký Ludvík I. Veliký 1326 - 1382 1342 - 1382 Karel I.
Alžběta Lokýtkovna
Marie I. Marie I. 1371 - 1395 1382 - 1385 Ludvík I. Veliký'
Alžběta Bosenská
Manželka Zikmunda Lucemburského
Karel II. Drački Karel II. Drački 1345 - 1386 1385 - 1386 Ludvík z Durazza
Markéta ze Sanseverina
Lucemburkové, Jagellonci a Jan zápolský
Portrét Jméno Narození - úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Zikmund Zikmund 1368 - 1437 1387 - 1437 Karel IV. Lucemburský
Eliška Pomořanská
Spoluvládcem Marie I., prakticky ale vládl sám
Císař Svaté říše římské a král český, uherský...
Albrecht II. Habsburský Albrecht 1397 - 1439 1437 - 1439 Albrecht IV. Habsburský
Johana Bavorská
český, uherský a německý král jako Albrecht II.
Alžběta Lucemburská Alžběta 1409 - 1442 1439 - 1440 Zikmund
Barbora Cellská
Manželka Albrechta
Vladislav I. Vladislav I. 1424 - 1444 1440 - 1444 Vladislav II. Jagello
Sofie Holštýnská
polský král jako Vladislav III. Varnenčik
Ladislav IV. Ladislav IV. 1440 - 1457 1444 - 1457 Albrecht
Alžběta
také český král
Matyáš Korvín Matyáš Korvín 1440 - 1490 1458 - 1490 János Hunyady
Vladislav II. Vladislav II. 1456 - 1516 1490 - 1516 Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská
také český král
Ludvík II. Ludvík II. 1506 - 1526 1516 - 1526 Vladislav II.
Anna de Foix a Candale
také český král
Jan Zápolský Jan Zápolský 1487 - 1540 1527 - 1540 Štěpán Zápolský
Hedvika Těšínská
zvolen slavonskou šlechtou

Chorvatsku vládnou Habsburkové jako uherští králové (1527 - 1868)[editovat | editovat zdroj]

Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska volbou a závoněn jako uherští králové.

Habsburkové
Portrét Jméno Narození - úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Ferdinand I. Ferdinand I. 1503 - 1564 1527 - 1564 Filip I. Sličný
Jana I. Kastilská
také český král, rakouský arcivévoda
Maxmilián II. Maxmilián II. 1527 - 1576 15641576 Ferdinand I. Habsburský
Anna Jagellonská
také český král, rakouský arcivévoda
Rudolf Rudolf II. 1552 - 1608 15761608 Maxmilián II. Habsburský
Marie Španělská
také český král, rakouský arcivévoda
Matyáš Matyáš Habsburský 1557 - 1619 16081619 Maxmilián II. Habsburský
Marie Španělská
také český král, rakouský arcivévoda
Ferdinand II. Ferdinand II. Štýrský 1578 - 1637 16191637 Maxmilián II. Habsburský
Marie Anna Bavorská
také český král, rakouský arcivévoda
Ferdinand III. Ferdinand III. Habsburský 1608 - 1657 16371657 Ferdinand II. Štýrský
Marie Anna Bavorská
také český král, rakouský arcivévoda
Leopold I. Leopold I. 1640 - 1705 16571705 Ferdinand III. Habsburský
Marie Anna Španělská
také český král, rakouský arcivévoda
Leopold I. Josef I. 1678 - 1711 17051711 Leopold I.
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
také český král, rakouský arcivévoda
Karel III. Karel III. 1685 - 1740 17111740 Leopold I.
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
také český král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu
Marie Terezie Marie Terezie 1717 - 1740 17401780 Karel III.
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel sní rod Habsburků

Po smrti Marie Terezie nastoupil na trůn její syn Josef II., který již byl z dynastie Habsbursko-Lotrinské. Vzhledem k dějinnému významu Habsburků a velikosti jejich rodových držav, dalece přesahujícím lotrinskou dynastii, jež do té doby sehrávala v evropských dějinách úlohu spíše marginální, bývá označení Habsbursko-Lotrinská dynastie často zkracováno jako Habsburkové..

Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét Jméno Narození - úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Josef II. Josef II. 1741 - 1790 17801790 František I. Štěpán Lotrinský
Marie Terezie
také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný
Leopold II. Leopold II. 1747 - 1792 17901792 František I. Štěpán Lotrinský
Marie Terezie
také český král, rakouský arcivévoda
František I. František I. 1768 - 1835 17921835 Leopold II.
Marie Ludovika Španělská
chorvatský a dalmatský král
také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1806 dědičný rakouský císař
František I. Ferdinand V. 17931875 18351848 František I.
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
chorvatský, slavonský a dalmatský král
také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat
František Josef I. František Josef I. 18301916 18481868 František Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská
chorvatský, slavonský a dalmatský král
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

Království Chorvatsko-Slavonskému, vládnou Habsburkové jako uherští králové a království Dalmatskému jako rakouští císaři(1868 - 1918)[editovat | editovat zdroj]

Po svobození Slavonie od turků zde kromě vojenské hranice bylo roku 1744 utvořeno království Slavonie, které bylo v roce 1868, při Rakousko-uherském vyrovnání spojeno s chorvatským královstvím, kterého byla dříve Slavonie součástí. To se ale od Uherska v roce 1869 odtrhlo a požadovalo autonomii, tu dostalo v tzv. Uhersko-Chorvatském vyrovnání (nagoda).
Na Vídeňském kongresu byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo autonomní korunní zemi Království Dalmácie, k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 Rakouska-Uherska jako součást Předlitavska) pak byla až do roku 1918.

Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét Jméno Narození - úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
František Josef I. František Josef I. 18301916 18481916 František Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
císař a král Karel I.(IV.) Karel IV. 18871922 19161918 Ota František Josef
Marie Josefa Saská
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

29. října 1918 chorvatský (resp. chorvatsko-slavonský) parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské (Uherskem) a deklaroval připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán. To samé provedli i zástupci korunní země království Dalmatského.

Chorvatští bánové (královi správci)[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1102 byl vládce Uher také králem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.

Habsburkové vládnou Chorvatsku (1527 – 1848)
Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům.
Christopher (Kristof) Frankopan (Frangepan) 1527 (zemřel 1527) vnuk bána Stepjana Frankopana
Ivan Karlović z Krbavy (Corbavia) 1527-1531 (zemřel 1531) Oženil se s Ilonou Zrinski
Simeon Erdödy s... 1530-1534  
Louis Pekry z Petroviny 1532-1537  
Thomas Nádasdy proti... 1537-1542  
Petar Keglević z Buzina 1537-1542  
Nikola Šubić Zrinski 1542-1556 (nar. 1508, zem. 1566)
Petar Erdödy z Monyorokereku 1557-1567  
Lucas Zekel z Ormosdu 1567  
Georgius Drašković s... 1567-1575  
Francis Frankopan (Frangepan) ze Slunje a poté... 1567-1573  
Gašpar Alapić (Alapy) z Velikého Kalniku (Nagy-Kemle) 1574-1575  
Krsto Ungnad ze Sonnegu 1576-1583  
Toma Erdödy ze Monyorokereku (Eberau) 1583-1595  
Gašpar Stankovački 1595-1596  
Ivan Drašković z Trakostyanu 1596-1606 (nar. 1550, zem. 1613)
Toma Erdödy 1608-1615  
Benedikt Thuroczy 1615-1616  
Nikola Frankopan ze Trsatu (Tersacz) 1617-1622  
Juraj Zrinski (Zrinyi) 1622-1626  
Žigmund Erdödy 1627-1639  
Ivan Drašković 1639-1646  
Nikola Zrinski 1647-1664ign (nar. 1620, zem. 1664)
Petar Zrinski 1665-1670  
Nikola Erdödy 1671-1693  
Adam Baćan (Batthyány) 26. srpen 1693 - 7. září 1703  
Ivan Pállfy 24. leden 1704 - 17. únor 1732  
Ivan Drašković III. 17. únor 1732 - 4. leden 1733 (zem. 1733)
Josip Eszterházy z Galanty 13. srpen 1733 - 25. červen 1741  
György Branyng 1741-1742  
Karlo Baćan (Batthyány) 16. březen 1743 - 6. březen 1756  
Franjo Leopold Nádasdy proti... 1756-1783  
Fauszty Francis 1757- ?  
Franjo Eszterházy proti... 1783-1785  
Franjo Szechenyi 1783-1785  
Franjo Balassa z Gyarmatu 1785-1790  
Ivan Erdödy 1790 - March 30, 1806  
Ignjat (Ignatius) Đulaj z Maros-Nemethy a Nadasky 1806-1831  
Franjo Vlašić 10. únor 1832 - 16. květen 1840  
Juraj Haulik 1840 - 1842
Franjo Haller z Hallerkeö/Hallersteinu 1842 - 1845  
Juraj Haulik 1845 - 23. březen 1848
Chorvatskou habsburským královským teritoriem (1849-1867)
V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii.
Josip Jelacic 1848 - 1859 (nar. 1801, zem. 1859)
Ivan Coronini-Kronberg 1859 - 1860  
Josip Šokčević 1860 - 1867 (nar. 1811, zem. 1896)
Chorvatsko znovu pod uherskou kontrolou
V roce 1867 se monarchie Habsburků rekonstituovala na duální monarchii Rakousko-Uhersko.
Levin Rauch 1867 - 1871 (nar. 1819, zem. 1890)
Unie s Uherskem
V roce 1868 se Chorvatsko a Slavonsko dostalo znovu pod vliv Uherska s omezenou autonomií.
Koloman Bedeković Komorski 1871 - 1872 (nar. 1818, zem. 1889)
Eugen Kvaternik 1871 - 1871 (nar. 1825, zem. 1871) († při rebelii v Rakovici)
Antun Vakanović 1872 - 1873 (nar. 1808, zem. 1894)
Ivan Mažuranić 1873 - 1880 (nar. 1814, zem. 1890)
Ladislav Pejačević 1880 - 1883 (nar. 1824, zem. 1901)
Hermann Ramberg 1883 - 1883 (nar. 1820, zem. 1899)
Dragutin Karoly Khuen-Héderváry 1883 - 1903 (nar. 1849, zem. 1918)
Teodor Pejačević 1903 - 1907 (nar. 1855, zem. 1928)
Aleksandar Rakodczaj 1907 - 1908 (nar. 1848, zem. 1924)
Pavao Rauch z Nyeku 1908 - 1910 (nar. 1865, zem. 1933)
Nikola Tomašić 1910 - 1912 (nar. 1864, zem. 1918)
Slavko Cuvaj 1912 - 1913 (nar. 1851, zem. 1931)
Ivan Skerlecz 1913 - 1917 (nar. 1873, zem. 1951)
Antun Mihalović 1917 - 1919 (nar. 1868, zem. 1949)

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1921-1941)[editovat | editovat zdroj]

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918 - 1929)
Po krátkém období nezávislosti se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ivan Paleček 20. leden 1919 - 24. listopad 1919  
Tomislav Tomljenović 24. listopad 1919 - 22. únor 1920  
Matko Laginja 22. únor 1920 - 11. prosinec 1920 (nar. 1852, zem. 1930)
Teodor Bošnjak 1920 - 1921
Tomislav Tomljenović 2. březen 1921 - 3. červenec 1921  
Chorvatsko v jugoslávském království (1929-1939)
V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií - banovina.
Bánové: Sava banovina
Bánové: Littoralská banovina
Jméno Vláda
Josip Silović 1929 - 19..
Ivo N. Perović 19.. - 1935
Marko Kostrenčić 1935 - 1936
Viktor Ružić 1936 - 1939
Jméno Vláda
Ivo Tartaglia 1929 - 1932
Josip Jablanović 1932 - 1935
Mirko Buić 1935 - 1939
Chorvatská banovina v jugoslávském království (1939-1941)

V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Vztahy mezi Srby a Chorvaty se začaly zhoršovat již v druhé polovině 30. let a autonomie Chorvatska měla být snahou jak situaci uklidnit. Chorvatská banovina skládající se z banoviny Sava Littoral a dalších menších částí

Ivan Šubašić 1939 - 1941 (nar. 1892, zem. 1955)  

Nezávislý stát Chorvatsko (1941-1945)[editovat | editovat zdroj]

Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem okupací na jaře 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, jako hlava státu byl oficiálně režimem vybrán jako Tomislav II., 4. vévoda z Aosty princ Aimone Savojsko-Aosta, který pocházel z savojské dynastie. Ten však ale nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal.

Savojská dynastie
Portrét Jméno Narození - úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Tomislav II. 19001948 19411943 Emanuel Filibert z Aosty
Helena Orléanská

Chorvatsko součástí socialistické Jugoslávie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1945-1991 bylo Chorvatsko součástí republiky Jugoslávie, pro představitele Lidové republiky Chorvatsko (1945-1953) a Socialistické republiky Chorvatsko (1963– 991) přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Nezávislé Chorvatsko[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 je země samostatná. Pro seznam chorvatských prezidentů přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]