Josip Jelačić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét Jelačiće

Josip gróf Jelačić Bužimski (16. října 1801, Petrovaradín20. května 1859, Záhřeb) byl chorvatský generál a bán v letech 18481859. Pocházel ze šlechtické rodiny Jelačićů. Během své vlády v Chorvatsku zrušil nevolnictví a vyhlásil první volby do Saboru (zemského sněmu).

Od roku 1819 sloužil jako důstojník v různých oblastech po celé habsburské monarchii. Mezi ně patřila Vídeň, Halič, oblasti dnešní Itálie a Chorvatska. Velel několika akcím rakouského vojska, které byly vedeny proti Turkům, napadajícím z Bosny jižní tzv. vojenskou hranici monarchie.

V roce 1848 se mu podařilo sjednotit všechny chorvatské země do tzv. Trojjediného království, skládalo se z Chorvatska, Slavonie a Dalmácie. Nicméně tato jednota trvala pouze v revolučním období 1848–1849.

Jako vojevůdce zvítězil v řadě bitev proti vzbouřencům (především Uhrům během revolučního roku 1848). Výrazně přispěl k porážce maďarského povstání, a také povstání ve Vídni. Jelačićova loajalita k Rakousku byla vždy absolutní a nikdy nebyla zpochybněna.[zdroj?] Jako vojevůdce vždy zastával zájmy Vídně, jako chorvatský bán tvrdě potíral veškeré snahy o jinou politickou linii, než tu, která byla stanovena Vídni, či Budapeští. Rozhodl o zákazu několika kritických novin a časopisů a podporoval[zdroj?] politiku tehdejšího rakouského premiéra, Alexandra Bacha.

23. července 1850 se na zámku v Napajedlech oženil s hraběnkou Sofií Stockau.[1]

V Chorvatsku je považován za národního hrdinu; nejvýznamnější náměstí v Záhřebu nese jeho jméno. O jeho činech byly sepisovány oslavné básně. V současné době jeho portrét zdobí bankovku o hodnotě 20 kun.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lukáš Fabián. Chorvatského hrdinu a zámek v Napajedlích pojí společná historie. Zlínský deník.cz [online]. 2013-03-16 [cit. 2013-05-21]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Josip Jelačić ve Wikimedia Commons