Mikuláš Šubič Zrinský
| Mikuláš Šubič Zrinský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1508 Zrínský hrad |
| Úmrtí | 7. září 1566 (ve věku 57–58 let) Szigetvár |
| Příčina úmrtí | zabitý v boji |
| Místo pohřbení | Čakovec |
| Povolání | voják a vojevůdce |
| Choť | Kateřina Frankopanová z Veglie (od 1543) Eva z Rožmberka (od 1564) |
| Děti | Jiří IV. Zrinský Kateřina Zrinská[1] Dorotea Zrínská[1] Barbora Zrinská[1] Jan Zrinský ze Serynu |
| Rodiče | Mikuláš III. Zrinský a Helena Karlovićová |
| Příbuzní | Jiří V. Zrinský a Mikuláš VI. Zrinský (vnoučata) |
| Funkce | bán Chorvatska (1542–1556) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508, Zrin – 7. září 1566, Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň v roce 1529. Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Kateřinou Frankopanovou, s níž měl několik dětí, mezi nimi Jiřího IV. Zrinského.
Porazil Turky v několika bitvách (např. u Somlyó a Babócsy). V roce 1561 ovdověl a v roce 1564 se oženil s českou šlechtičnou Evou z Rožmberka, sestrou Petra Voka, která mu v jejich krátkém manželství porodila syna Jana, kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem.
Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Segedína roku 1564), ale roku 1566 hrdinně padl v bitvě o vodní hrad Szigetvár. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Tímto činem se stal maďarským a chorvatským národním hrdinou.
Odkaz a pocty[editovat | editovat zdroj]
Mikuláš Zrinský je hrdinou první chorvatské epické skladby Vazetje Sigeta grada (vytištěna 1584), kterou napsal Brne Karnarutić.[2]
V knize Trpimira Macana Dějiny Chorvatů je pro něj užita přezdívka „nový Leonidas“. V době vrcholící Napoleonovy expanze o něm roku 1812 napsal historické drama „Zriny“ německý, ve Vídni činný romantický básník a dramatik Theodor Körner (1791–1813).
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice Mikuláše Zrinského. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski.
Chorvatský skladatel Ivan Zajc (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu Mikuláš Šubič Zrinský (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.
Český malíř Alfons Mucha v roce 1914 namaloval obraz Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ David Thomas, John A. Chesworth (eds.): Christian-Muslim Relations. A Bibliographical History. Volume 7 Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500–1600): Volume 7. Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500–1600). Leiden & Boston, 2015, s. 429–432.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x.
- LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x.
- MACAN, Trpimir. Dějiny Chorvatů. Praha: ISE, 2000. ISBN 80-86130-11-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Šubič Zrinský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Petr Keglević z Buzina |
|
chorvatský bán 1542–1556 |
|
Nástupce: Petr Erdödy |
