Modra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Modra
Městská brána v Modře
Městská brána v Modře
Modra – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 172 m n. m.
stát: Slovensko Slovensko
kraj: Bratislavský
okres: Pezinok
tradiční region: Bratislava a okolí
Modra na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 49,624 km²
počet obyvatel: 8 704 (2005[1])
správa
status: město
starosta: Ing. Peter Majtán (NEKA)
oficiální web: http://www.modra.sk
adresa obecního úřadu: Mestský úrad Modra
Dukelská 38
900 01 Modra
PSČ: 900 01
NUTS: 508101

Modra (německy Modern, maďarsky Modor, latinsky Modur) je město na jihozápadním Slovensku v okrese Pezinok. Město je jedním z center malokarpatského vinařství.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází na svazích Malých Karpat, cca 30 km severovýchodně od Bratislavy a cca 25 km západně od Trnavy, v nadmořské výšce asi 170 metrů. Dělí se na čtyři městské části: Modra, Kráľová, Harmónia a Piesok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesná doba vzniku Modry není známa. Počátky možného osídlení zdejší oblasti spadají do 9. století, do doby rozkvětu Velkomoravské říše.[2] Po příchodu Maďarů do Panonie v 10. století se zdejší oblast stala součástí Uherského království. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1158.[zdroj?] Za nejstarší hodnověrný písemný pramen, v němž lze nalézt zmínku o obci Modra, je tudíž třeba považovat listinu Bély IV. z roku 1256, v níž jsou uvedeny hranice pezinského katastru. Nejstarší vymezení katastrálního území Modry je známo z listiny krále Ladislava IV. z roku 1287.[2]

Další písemné prameny pocházejí až z počátku 14. století, z období, kdy Modru vlastnil Matúš Čák Trenčanský. Do této doby spadá i první zmínka o modranském vinařství. Po smrti Matúše Čáka připadla Modra opět královské koruně. Proto ji mohl Ludvík I. coby poddanskou ves darovat někdy před rokem 1345 své matce Alžbětě Lokýtkovně a posléze jako věno své druhé manželce Alžbětě Bosenské, dceři bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. V roce 1361 obnovil Ludvík I. městu Modra jeho městská práva vydaná již dříve.[2] V letech 13881436 vlastnil město polský šlechtický rod Štibořiců a následně rod Orságů z Guty (14371569). Poté co vymřeli po meči, dostalo se město opět do majetku královské koruny. Z toho titulu mu v roce 1569 císař Maxmilián II. udělil privilegia svobodného města.

V roce 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města, čímž stoupl její význam. Proto byl v letech 16101646 vybudován systém opevnění s třemi bránami. Část opevnění a tzv. horní brána se zachovaly dodnes.

V 17. a 18. století zaznamenalo město období největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Svobodným královským městem zůstalo až do roku 1876, poté se Modra stala městem, jež řídil magistrát.

V letech 19391949 byla Modra městem okresním.

Dnes má město Modra 9000 obyvatel.

Od roku 1883 se zde vyrábí tradiční modro-bílá keramika.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Typická místní keramika

Nejstarší církevní stavbou v Modre je gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele budovaný v době od poloviny 14. do 17. století, který se nachází v dolní části náměstí. V jeho střední části stojí římskokatolický kostel sv. Štěpána z roku 1876.
Kaple z roku 1740 je zasvěcena Panně Marii Sněžné, kaple z roku 1873 sv. Michalovi a kaple z roku 1876 sv. Maří Magdaléně.

Na náměstí a v jeho těsné blízkosti lze vidět zbytky městských hradeb.

V roce 1991 bylo historické jádro města prohlášeno za památkovou zónu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statistics.sk/mosmis/run.html
  2. a b c Historie města
  3. KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha : STN, 1965. S. 297. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu