Čadca
| Čadca | |
|---|---|
 Centrum města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°26′19″ s. š., 18°47′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 420 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Čadca |
| Tradiční region | Kysuce |
| Administrativní dělení | 10 místních částí |
  Čadca | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 56,79 km²[1] |
| Počet obyvatel | 23 328 (2021) |
| Hustota zalidnění | 410,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Slováci 96,14 %, Češi 1,07 %, Romové 0,13 %, Maďaři 0,05 %, Ukrajinci 0,02 %, Němci 0,01 % |
| Náboženské složení | Katolíci 91,58 %, Ateisté 3,99 %, Evangelíci 0,46 %, Pravoslaví 0,04 % |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Matej Šimášek |
| Vznik | 1565 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| sekretariat | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Čadca,Námestie slobody,022 01 Čadca |
| Telefonní předvolba | 041 |
| PSČ | 022 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | CA |
| NUTS | 519132 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čadca (polsky Czadca, německy Tschadsa, maďarsky Csaca) je okresní město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci. Žije zde přibližně 25 000 obyvatel. Kromě Slováků v okresu Čadca žijí také Poláci – goralské obyvatelstvo přesahující sem z Polska a z Těšínska.
Charakter města[editovat | editovat zdroj]
Čadca je okresním městem. Jsou zde textilní, strojírenské a potravinářské závody. Také se zde nachází Kysucké vlastivedené múzeum. Město ma rozvinutou síť středních škol.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město vznikalo z malých osad valašského osidlování v 16. století, které bylo vyvoláno nedostatkem orné půdy, ale bohatstvím okolních lesů a množstvím pastvin. Dobré podmínky pro chov dobytka a ovcí, ale i množství kvalitního dřeva na stavbu obydlí i obchod podnítil rychlé osidlování do té doby řídce osídlených horských oblastí. Okolí Čadce patřilo do katastru Krásna nad Kysucou, které podléhalo Strečianskemu panství, které však vedlo o tuto oblast časté spory s Budatínským panstvím.
V 16. století ještě nebyla ustálená hranice mezi Uherskem a Slezskem a proto docházelo ke sporům i mezi tamními osadníky, kterým se nelíbilo pronikání Valachů na sever. Jedna z nejstarších písemných zmínek o osadě dorf Tzaczka pochází z roku 1565 a vzpomíná právě územní spor. Název zřejmě pochází od činnosti místních osadníků, kteří vypalováním získávali pastviny a ornou půdu, při čemž se "Čadil". Tento názor potvrzuje i existence názvů okolních osad Žarec, Čadečka a Horelica. Lety se používaly názvy Chatcha, Czacza, Szattcza, Chatcza, Čatca, Czača a od roku 1918 již dnešní podoba Čadca.
Počet obyvatel Čadce rychle rostl a již v roce 1676 zde vznikla římskokatolická farnost a byl postaven dřevěný kostel. Obec se stala centrem oblasti. Od 17. století vzniká mnoho kopaničářského usedlostí, dodnes typických pro celé Kysuce, ale rozvíjely se i obce a městečka, centra obchodu a řemesel. V městečku počátkem 18. století vznikla pobočka žilinské poštovní stanice, byl vybudován nový kostel sv. Bartoloměje (1734 - 35) a v roce 1751 se už vzpomíná místní škola. Vzestup významu Čadce nastal po roce 1773, kdy se stanovila hranice a tehdy ještě obec se stala centrem Kysuckého distriktu Strečianskeho panství. Změna výsad nastala 9. ledna 1778, kdy královna Marie Terezie udělila obci "Csatza" městské výsady s Jarmočná právem.
Během neklidných revolučních let obsadili město 4. prosince 1848 císařská vojska a Slovenské dobrovolníci a zdržovali se zde Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban a vojenští velitelé povstalců F. Zach a B. Bloudek. Právě v Čadci vydala Slovenská národní rada 6. prosince 1848 výzvu s cíli a požadavky, namířenými proti maďarskému útlaku. Kysucké město se tímto stalo na pár dní fakticky hlavním městem Slovenska. Této události je dnes věnován památník na náměstí Svobody. Později zde v letech 1854-58 jako soudní úředník působil i významný štúrovský básník Janko Kráľ.
Důležitou událostí v dějinách města byla výstavba Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1871 dopravně spojila Čadca s průmyslovým Slezskem i Povážím. V roce 1884 byla vybudována železniční trať Čadca–Zwardoń, spojující Kysuce s Polskem. Zlepšení dopravy podnítilo hospodářský rozvoj a ve městě a okolí vzniklo několik parních pil a v roce 1903 i hornouhorských textilní továrna. Od roku 1912 byly ulice osvětlené elektrickým osvětlením a 9. července 1914 byla otevřena i železniční trať Čadca - Makov.
V těžkých meziválečných časech byl zásluhou místního odboru Matice slovenské v letech 1926-28 vybudován ze sbírky obyvatel Palárik dům, který se stal místem kulturně výchovné činnosti. Výrazně se realizovalo i místní ochotnické divadlo, které ve městě vzniklo již v roce 1898. V letech 1932-35 v centru města přibyly i budovy dnešního městského a okresního úřadu.
Zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel nastal až po osvobození 1. května 1945 a konci druhé světové války. V roce 1946 byla obnovena výroba v místní textilce, která se stala závodem podniku Slovena. V 40. letech se rozběhla i výroba hasicích zařízení, která se později změnila a ve vniknutí závodě Tatra byly vyráběny komponenty pro tuto automobilku. Specifickým a světoznámým podnikům se stalo družstvo Okrasa, které desetiletí vyrábí skleněné vánoční ozdoby.
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Horelica
- U Hluška
- Podzávoz
- Čadečka
- Milošová
- Vojty
- Rieka
- U Sihelníka
- Drahošanka
- Kýčerka - najväčšie sídlisko v meste (15 000 obyvateľov)
- Žarec (druhé najväčšie sídlisko v meste (5 000 obyvateľov)
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Jurga (1909–1963), matematik
- Karol Kállay (1926–2012), fotograf a dokumentarista
- Jaroslav Klemeš (1922–2017), veterán československého zahraničního odboje za druhé světové války
- Ľubomír Michalík (* 1983), fotbalista
Čestní občané[editovat | editovat zdroj]
- Karol Kállay (1926–2012), fotograf a dokumentarista
- Carlo Vender (1927–2019), italský občan, čestné občanství mu bylo uděleno trvalou podporu míchání pěveckého sboru Kysuca a folklorního souboru Kelčovan a za šíření kysucké a slovenské kultury v zahraničí.
- Ján Chryzostom Korec (1924–2015), nitranský biskup
- Jaroslav Klemeš (1922–2017), veterán československého zahraničního odboje za druhé světové války
- Vojtěch Didi (* 1940), hudební skladatel, dirigent
- Anton Blaha (* 1934)), advokát, správce Kysucké kulturní nadace, čadčanský rodák
- Michał Zaleski (* 1952), prezident města Toruň
Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Památky[editovat | editovat zdroj]
Ve městě je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje apoštola z roku 1734 a na sídlišti Kýčerka je kostel sv. Josefa dělníka dokončen v roce 2002, také římskokatolické církve a také přírodní památka Megonky.
Kino[editovat | editovat zdroj]
V kulturním domě na Matičním náměstí se nachází kino, které bylo v roce 2012 modernizováno. Promítá se v 2D digitální podobě, plánuje se i rozšíření pro 3D promítání.
Sport[editovat | editovat zdroj]
- Kysucký maratón - druhý nejstarší maraton na Slovensku.
- FK Čadca – fotbalový klub
- HBK Čadca Lions - hokejbalový klub
- MHK Čadca - házená ženy
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Gymnázium Jozefa Miloslava Hurbana
- Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty
- Pedagogická a Sociální akademie sv. Márie Goretti
- Střední zdravotnická škola sv. Františka z Assisi
- Střední odborná škola technická
- Střední odborná škola obchodu a služeb
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní spojení zajišťuje mezinárodní silnice E75. Na území města je na trase slovenské dálnice D3 tunel Horelica.
Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Čadca leží na někdejší Košicko-bohumínské dráze, dodnes magistrální trati spojující severní Moravu a Slezsko se Slovenskem (současný stav je popsán v článku železniční trať Bohumín–Čadca).
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vlakové nádraží -
Železniční zastávka Mesto -
Městský úřad v Čadci -
Náměstí v Čadci -
Centrum města -
Nákupní středisko v Čadci
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Valašské Meziříčí, Česko
Toruň, Polsko- Żywiec, Polsko
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-07-01]. S. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čadca na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
- Stránky o městě Archivováno 18. 5. 2021 na Wayback Machine.
