Lučenec
|
|
|
|---|---|
 |
|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS/LŠÚJ 5 (obec): | 511218 |
| kraj (NUTS/RŠÚJ 3): | Banskobystrický |
| okres (NUTS/LŠÚJ 4): | Lučenec |
| Obec: | Lučenec |
| Region: | Novohrad |
| katastrální výměra: | 47,791 km² |
| obyvatel: | 27 977 (2005[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 19′ 43″ s. š., 19° 40′ 9″ v. d. |
| nadmořská výška: | 190 m n. m. |
| PSČ: | 984 01 |
| místní (městské) části: | 3 |
| adresa městského úřadu: |
Mestský úrad Lučenec Novohradská 1 986 01 Lučenec |
| primátor / starosta: | Alexandra Pivková |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
 Lučenec
Lučenec, Slovensko
|
|
Lučenec (německy Lizenz maďarsky Losonc) je město na Slovensku, v Banskobystrickém kraji. Žije zde 27 997 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
Středověk [editovat]
První písemná zmínka o Lučenci pochází z roku 1247. V roce 1451 se město již připomíná jako oppidum; v tomto roce zde také proběhla Bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa, Jiskra nakonec zvítězil.
V polovině 16. století se zde rozšířilo silné reformační hnutí. Roku 1608 zabrali římskokatolický kostel kalvíni a většina obyvatelstva ke kalvínství i konvertovala. V roce 1622 Lučenec vypálili vojáci Gabriela Betlena; při tom shořely ale i listiny s městskými právy. Dalším problémem v 17. století byly navíc od jihu přicházející turecké výboje. V 17. a 18. století získal Lučenec od tehdejšího císaře Leopolda I. právo organizovat trhy.
Novověk [editovat]
V roce 1846 vznikla ve městě první banka, začaly také vycházet první noviny. Roku 1847 zde bylo založené kalvínské gymnázium. Během revolucí v roce 1849 byl Lučenec vypálený ruskou carskou armádou. Vyhořel i kostel, takže musel být přestavěn - přestavba proběhla v neogotickém stylu. V 2. polovině 19. století zde začaly vznikat první závody a továrny. Na železniční síť byl připojen v roce 1871, kdy byla vybudována trať mezi Budapeští, Lučencem, Žilinou a Ostravou. Na konci století pak ještě vznikla nová radnice; roku 1899 zasáhla město navíc povodeň. Po vyhlášení Československa, a napadení jihu země Slovenské Maďary, i zde docházelo k bojům, Maďaři museli ustoupit a město tak zůstalo definitivně československé. Od roku 1925 pak existuje ve městě jak elektrická síť, tak i synagoga. V předvečer 2. světové války, roku 1938, kdy ČSR musela odstoupit svá pohraniční území, přišla i o Lučenec, který se stal součástí horthyovského Maďarska. Po válce došlo k obnově i rozvoji, zároveň byly ale zničeny architektonicky cenné domy.
Charakter města [editovat]
Lučenec je okresní město, za dob socialismu zde byly závody těžkého strojírenství, dnes zde jsou ještě textilní a konzervárenské provozy. Vyrábí se zde i víno, a to z révy pěstované na nedalekých vinicích. Ve městě je také Novohradské múzeum.
