Antonín Janoušek

Antonín Janoušek

Antonín Janoušek (22. srpna 1877, Nymburk – 30. března 1941) byl český novinář a komunistický politik.

V roce 1895 se stal členem sociálnědemokratické strany. V roce 1906 se stal dělnickým novinářem a funkcionářem dělnických spolků v někdejším Rakousko-Uhersku.

Od roku 1918 žil v Budapešti, kde pracoval jako dopisovatel kladenských novin Svoboda. Koncem roku 1918 se zapojil do událostí během komunistického převratu v Maďarsku. V roce 1919 vedl českou a slovenskou sekci v ústředním výboru Maďarské komunistické strany.

Po vpádu revolučních maďarských jednotek na Slovensko vyhlásil dne 20. června 1919 v Prešově Slovenskou republiku rad a sám se stal členem jejího Revolučního výkonného výboru a předsedou Revoluční vládní rady. Dne 7. července 1919 československé jednotky vytlačily maďarská vojska z území Československa a Slovenská republika rad zanikla.

Po pádu Maďarské republiky rad v srpnu 1919 byl vězněn v Maďarsku a později v roce 1920 ho Horthyho režim v odsoudil a vydal československým úřadům.

V roce 1920 kandidoval v československých prezidentských volbách proti T. G. Masarykovi, ale získal jen 2 hlasy.

V roce 1921 se pokusil o ilegální přechod do Sovětského svazu, byl zatčen a obviněn z vlastizrady.

Po intervenci Sovětského svazu a udělení sovětského občanství se tam v 1922 přestěhoval a stal se zde zmocněncem Mezinárodní dělnické pomoci. Žil v ruské republice Čuvašsko, v jejím hlavním městě Čeboksary, kde založil sirotčinec a kde je po něm pojmenována ulice. Zemřel v roce 1941 přirozenou smrtí.

Rodina

• dcera Oktava
• syn Otto
• syn Jaroslav Janoušek (též pod jménem Pravoslav) – důstojník NKVD, po roce 1948 v službách StB, znám jako brutální vyšetřovatel

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonín Janoušek na slovenské Wikipedii.