Leninismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Leninismus je revize [zdroj?] marxismu založená na jeho oplodnění myšlenkami Louise Augusta Blanquiho[zdroj?]. Je tedy sporné, zda je leninismus svou podstatou druhem marxismu nebo blanquismu[zdroj?].

Zakladatelem leninismu se stal Vladimir Iljič Lenin, byť on sám ho tak nenazýval. Teoretické základy mu položil ve svém spisu Co dělat? Sporná je otázka, nakolik je leninismus plodem ruských poměrů a nakolik je to osobní Leninova politická představa[zdroj?].

Leninismus byl vůdčí ideologií SSSR a pojem sám byl poprvé použit Grigorijem Zinovjevem na pátém sjezdu Komunistické internacionály v roce 1924. Po Leninově smrti se leninismus rozpadl na mainstreamový stalinismus, jehož teoretické základy položil Stalin ve svém spisu Otázky leninismu, a výrazně menšinový trockismus. Stalinismus byl původně nazýván marxismus-leninismus-stalinismus, po formální destalinisaci jen marxismus-leninismus. V té době vznikla také další významná forma stalinismu: maoismus.[zdroj?]

Leninismus je primárně založen na myšlence diktatury proletariátu prostřednictvím jeho zvolených zástupců, požadoval vymýcení nebo výrazné omezení moci církví a také boj proti nacionalismu (alespoň teoreticky). Požadoval (opět alespoň teoreticky) dobré sociální podmínky obyvatelstva. Z leninismu se odvíjí celý systém tzv. sovětské demokracie (lid volí své zástupce do sovětů, které pak mají veškerou moc). Leninismus také ostře útočí proti imperialismu, považuje průmysl za v určitém smyslu nadřazený zemědělství – z leninismu pochází známý princip rozhodující úlohy těžkého průmyslu, jehož uvádění do praxe prakticky zruinovalo Československo a další země, jejichž ekonomika byla založena na lehkém průmyslu či zemědělství, a nebyla schopna vzhledem ke svému charakteru malé ekonomiky produkovat tolik druhů zboží a v takovém množství, jako velké desetimilionové státy. Uvedení leninismu do praxe mělo za následek napřed Leninovu, později Stalinovu osobní diktaturu.

Související články[editovat | editovat zdroj]