Rosa Luxemburgová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rosa Luxemburgová vlastním jménem Rosalia Luxenburg(ová) (5. března 1870, Zamość, Polsko – 15. ledna 1919, Berlín) byla významná představitelka evropského komunistického hnutí.
Obsah |
[editovat] Dětství
Rosa Luxemburgová se narodila jako nejmladší z pěti dětí židovského kupce v městečku Zamość. V raném dětství trpěla onemocněním kyčlí, které nebylo dostatečně léčeno. Díky častému polehávání se však dostala (stejně jako například Ernesto Che Guevara) ke čtení (nejen) marxistické literatury. V roce 1881 zažila Rosa protižidovský pogrom, což jí poznamenalo na celý život. V roce 1887 se stává členkou ilegální skupiny polských socialistů.
[editovat] Emigrace a další činnosti
V roce 1889 musí Rosa Luxemburgová pro své názory opustit Varšavu a odejít do Curychu. Tam se seznámila s litevským revolucionářem Leem Jogichesem, s nímž pak, s občasnými přestávkami, žila dvacet let. Přitom však též studovala i na univerzitě filosofii, ekonomii a práva, doktorát získala za disertaci o průmyslovém rozvoji Polska. V roce 1892 založila Luxemburgová společně s Jogisechem Polskou socialistickou stranu a v roce 1894 její odnož, Sociálně-demokratickou stranu Polska.
V roce 1898 se Rosa Luxemburgová (důvodem je hlavně její snaha po získání německého občanství) provdala za německého anarchistu Gustava Lubeckse - v Berlíně pak začala pracovat na organizaci dělníků v Německé sociálně-demokratické straně.
V roce 1904 si Luxemburgová odpykala tři měsíce ve vězení - důvodem je to, že ve veřejném projevu urazila císaře Viléma II.
V roce následujícím, tedy v roce 1905, se Rosa Luxemburgová vrátila na falešný pas do Polska, kde začala s organizováním dělnických nepokojů a povstání proti ruským vojskům - brzy je zatčena a uvězněna, zachrání ji až intervence Německé sociálně-demokratické strany, která uplatila ruské úředníky a vymohla Rosiino propuštění na kauci.
[editovat] První světová válka a neúspěšná revoluce
Za první světové války působila SPD jako angažovaná antimilitaristka, za což byla opakovaně vězněna. Proti válce tolerantní SPD ve válce založila v roce 1914 Gruppe Internationale (Skupina Internacionála) a vedla spolu s Karlem Liebknechtem Spartakusbund (Spartakův svaz), který z této skupiny vznikl.
3.11.1918 začala v Kielu proběhla tzv: „Listopadová revoluce“. Dne 9. listopadu byla vyhlášena generální stávka a povstání proti vládě, po kterém musel císař uprchnout a byla vyhlášena republika. Na protest proti počínání nové vlády (které se účastnila SPD) byla založena Komunistická strana Německa. Autorkou stranického programu se stala právě Rosa Luxemburgová. 19.1.1919 proběhlo neúspěšné povstání proti vládě, při kterém byla Rosa Luxemburgová zatčená a poté zabita.
[editovat] Politická orientace (citáty)
Ačkoliv vycházela Rosa Luxemburgová z ideí marxismu, odmítala Leninem propagovaný násilný boj a likvidaci parlamentní demokracie. Leninovo a Trockého počínání po sovětské revoluci označila za pomýlené, ještě před válkou označila bolševické ideje za sektářské.
- Lidstvo čekají jen dvě možné budoucnosti: socialismus nebo barbarství.
- …Bez všeobecných voleb, bez neomezené svobody tisku a shromažďování, bez svobodného střetávání názorů ve všech veřejných institucích vyhasne život - nebo to bude jen stínový život, v němž je jediným aktivním elementem byrokracie…“
[editovat] Literatura
Jako politická autorka napsala mnohé kritické články a ekonomické analýzy: před rokem 1914 například v „Leipziger Volkszeitung“ (Lipské lidové noviny), do roku 1918 též ve vězení a jako vydavatelka novin „Die Rote Fahne“ (Rudý prapor). Koncem roku 1918 byla jednou ze zakladatelek Komunistické strany Německa (KPD), jejíž stranický program vyšel hlavně z jejího pera. Během neúspěšného Spartakova povstání byla spolu s Karlem Liebknechtem za nejasných okolností zavražděna.
