Výmarská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výmarská republika, Německá říše
Weimarer Republik, Deutsches Reich
1919–1933 Nacistické Německo 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Das Lied der Deutschen
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
468 787 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
62 411 000
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Německé císařství Německé císařství
Bavorská republika rad Bavorská republika rad
Nástupnické:
Nacistické Německo Nacistické Německo

Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název Německa i nadále zněl Německá říše, jednalo se o republikánský spolkový státní útvar s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se po lednových volbách roku 1919 sešel 6. února 1919 první skutečně demokraticky[zdroj?] zvolený parlament v německé historii. Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období. Hlavním městem Německa však zůstal i nadále Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident, zákonodárným sborem dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident.

Důsledky porážky Německa v první světové válce[editovat | editovat zdroj]

28. června 1919 podepsali zástupci Výmarské republiky v Paříži Versailleskou mírovou smlouvu. Podle mírové smlouvy bylo Francii navráceno Alsasko-Lotrinsko (14 522 km²); Belgii postoupeno území Moresnetu a po plebiscitu i Eupen a Malmédy (celkem 1036 km²); Polsku většina Poznaňska a Západního Pruska, část Slezska a nepatrná část Východního Pruska (celkem 46 142 km²; Československu Hlučínsko (316 km²); Gdaňsk s okolím (1894 km²) byl přeměněn v nezávislé Svobodné město Gdaňsk pod patronací Společnosti národů; severní část Východního Pruska, Klajpeda s okolím (2416 km²) se stala autonomní částí Litvy. Později došlo i k úpravě hranic s Dánskem, které získalo po plebiscitu severní část Šlesvicka (moderní dánský okres Jižní Jutsko), celkem 3 938 km². Sársko o rozloze 1910,49 km² bylo na 15 let předáno do správy Společnosti národů a výnosy jeho dolů postoupeny Francii. Porýní bylo demilitarizováno a dočasně okupováno vítěznými státy. Zároveň Německo ztratilo všechny své kolonie. Území Německa se tak zmenšilo o 70 615 km² na 468 116,13 km² a navíc bylo postiženo válečnými reparacemi.

Politický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Oficiální pohlednice výmarského národního shromáždění

Neschopnost demokratických politických stran utvořit stabilní vládní koalici přiměla prezidenta Hindenburga jmenovat v březnu 1930 Heinricha Brüninga kancléřem. Ten nahradil parlamentní demokracii autoritativnější formou vlády, nicméně Brüningova snaha zastavit zostřující se hospodářskou krizi selhala. Kacléřova snaha postavit se nacistům zákazem nošení uniforem se minula účinkem a nový kancléř Franz von Papen již nastoupil kurs sblížení s NSDAP a Brüningův zákaz odvolal. Papenova vláda se však ukázala ještě labilnější než jeho předchůdce, a tak se 2. prosince 1932 stal kancléřem generál Kurt von Schleicher. Generálova snaha rozehnat nacisty pomocí armády za podpory odborů a levicového křídla NSDAP však zkrachoval a za Papenovy zákulisní podpory se nových kancléřem stal 30. ledna 1933 Adolf Hitler.

Územní členění[editovat | editovat zdroj]

Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem, složeným z počátku ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freier Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.

Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920–1933[editovat | editovat zdroj]

Seznam zemí je zde. S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918–1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje k tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).

Země Rozloha (km²) Hlavní město
Svobodný stát Anhaltsko 2313,58 Dessau
Svobodný stát Bádensko 15 069,87 Karlsruhe
Svobodný stát Bavorsko 75 996,47 Mnichov
Svobodný stát Brunšvicko 3672,05 Braunschweig
Svobodné hanzovní město Brémy 257,32 Brémy
Svobodné a hanzovní město Hamburg 415,26 Hamburg
Lidový stát Hesensko 7691,93 Darmstadt
Svobodný stát Lippe 1215,16 Detmold
Svobodné a hanzovní město Lübeck 297,71 Lübeck
Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko 13 126,92 Schwerin
Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko 2929,50 Neustrelitz
Svobodný stát Oldenbursko 6423,98 Oldenburg
Svobodný stát Prusko 292 695,36 Berlín
Svobodný stát Sasko 14 986,31 Drážďany
Svobodný stát Schaumburg-Lippe 340,30 Bückeburg
Země Durynsko 11 176,78 Výmar
Svobodný lidový stát Württembersko 19 507,63 Stuttgart
Německá říše 468 116,13 Berlín
Sársko 1910,49 Saarbrücken

Údaje o Svobodném státu Waldeku připojenému k Prusku ve dvou fázích[editovat | editovat zdroj]

Tento spolkový stát se stal součástí Pruska 1. května 1929

Země Rozloha (km²) Hlavní město
Svobodný stát Waldek (údaje do 29. listopadu 1921) 1121 Arolsen
Svobodný stát Waldek (údaje do 30. dubna 1929) 1055 Arolsen

Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do 3. dubna 1919[editovat | editovat zdroj]

Sloučením těchto států vznikl 4. dubna 1919 Lidový stát Reuss

Země Rozloha (km²) Hlavní město
Svobodný stát Reuss-Greiz 316 Greiz
Svobodný stát Reuss-Gera 827 Gera

Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do roku 1920[editovat | editovat zdroj]

Sloučením šesti z nich vznikla 1. května 1920 Země Durynsko, zatímco Svobodný stát Koburg se stal 1. července 1920 součástí Bavorska.

Země Rozloha (km²) Hlavní město
Svobodný stát Gotha 1415 Gotha
Svobodný stát Koburg 562 Coburg
Lidový stát Reuss 1143 Gera
Svobodný stát Sasko-Altenburg 1323 Altenburg
Lidový stát Sasko-Meiningensko 2468 Meiningen
Svobodný lidový stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko 3610 Výmar
Svobodný stát Schwarzburg-Rudolstadt 941 Darmstadt
Svobodný stát Schwarzburg-Sondershausen 862 Detmold

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Staatz, Peter. Die Reichs- und Landtagswahlen im Kreis Düren während der Weimarer Republik. – Bonn : [s . n.], 1994. – 448 s. : CV autora, rejstřík, bibliografie, mapy, tabulky. – Inauguraldissertation zur Erlangung der Doktorwürde vorgelegt der Philosophischen Fakultät der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn
  • STELLNER, František; SOBĚHART, Radek. Ausgewählte Aspekte der deutschen Wirtschaftsentwicklung während der Weltwirtschaftskrise. Prague Papers on the History of International Relations. 2005, roč. 9, s. 135-165. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-118-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]