Výmarská republika
| Výmarská republika, Německá říše Weimarer Republik, Deutsches Reich
|
|||||||||
| Hymna: Das Lied der Deutschen | |||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: | |||||||||
|
rozloha:
|
468 787 km²
|
||||||||
|
nejvyšší bod:
|
|||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
|
počet obyvatel:
|
62 411 000
|
||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
měna:
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
|
|||||||||
.svg)
.svg)
.svg){kind=small}
Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název Německa i nadále zněl Německá říše, jednalo se o republikánský spolkový státní útvar s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se po lednových volbách roku 1919 sešel 6. února 1919 první skutečně demokraticky[zdroj?] zvolený parlament v německé historii. Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období. Hlavním městem Německa však zůstal i nadále Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident, zákonodárným sborem dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident.
Obsah |
Důsledky porážky Německa v první světové válce [editovat]
28. června 1919 podepsali zástupci Výmarské republiky v Paříži Versailleskou mírovou smlouvu. Podle mírové smlouvy bylo Francii navráceno Alsasko-Lotrinsko (14 522 km²); Belgii postoupeno území Moresnetu a po plebiscitu i Eupen a Malmédy (celkem 1036 km²); Polsku většina Poznaňska a Západního Pruska, část Slezska a nepatrná část Východního Pruska (celkem 46 142 km²; Československu Hlučínsko (316 km²); Gdaňsk s okolím (1894 km²) byl přeměněn v nezávislé Svobodné město Gdaňsk pod patronací Společnosti národů; severní část Východního Pruska, Klajpeda s okolím (2416 km²) se stala autonomní částí Litvy. Později došlo i k úpravě hranic s Dánskem, které získalo po plebiscitu severní část Šlesvicka (moderní dánský okres Jižní Jutsko), celkem 3 938 km². Sársko o rozloze 1910,49 km² bylo na 15 let předáno do správy Společnosti národů a výnosy jeho dolů postoupeny Francii. Porýní bylo demilitarizováno a dočasně okupováno vítěznými státy. Zároveň Německo ztratilo všechny své kolonie. Území Německa se tak zmenšilo o 70 615 km² na 468 116,13 km² a navíc bylo postiženo válečnými reparacemi.
Politický vývoj [editovat]
Neschopnost demokratických politických stran utvořit stabilní vládní koalici přiměla prezidenta Hindenburga jmenovat v březnu 1930 Heinricha Brüninga kancléřem. Ten nahradil parlamentní demokracii autoritativnější formou vlády, nicméně Brüningova snaha zastavit zostřující se hospodářskou krizi selhala. Kacléřova snaha postavit se nacistům zákazem nošení uniforem se minula účinkem a nový kancléř Franz von Papen již nastoupil kurs sblížení s NSDAP a Brüningův zákaz odvolal. Papenova vláda se však ukázala ještě labilnější než jeho předchůdce, a tak se 2. prosince 1932 stal kancléřem generál Kurt von Schleicher. Generálova snaha rozehnat nacisty pomocí armády za podpory odborů a levicového křídla NSDAP však zkrachoval a za Papenovy zákulisní podpory se nových kancléřem stal 30. ledna 1933 Adolf Hitler.
Územní členění [editovat]
Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem, složeným z počátku ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freier Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.
Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920 - 1933 [editovat]
Seznam zemí je zde. S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918-1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje k tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).
| Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
| Svobodný stát Anhaltsko | 2313,58 | Dessau |
| Svobodný stát Bádensko | 15 069,87 | Karlsruhe |
| Svobodný stát Bavorsko | 75 996,47 | Mnichov |
| Svobodný stát Brunšvicko | 3672,05 | Braunschweig |
| Svobodné hanzovní město Brémy | 257,32 | Brémy |
| Svobodné a hanzovní město Hamburg | 415,26 | Hamburg |
| Lidový stát Hesensko | 7691,93 | Darmstadt |
| Svobodný stát Lippe | 1215,16 | Detmold |
| Svobodné a hanzovní město Lübeck | 297,71 | Lübeck |
| Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko | 13 126,92 | Schwerin |
| Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko | 2929,50 | Neustrelitz |
| Svobodný stát Oldenbursko | 6423,98 | Oldenburg |
| Svobodný stát Prusko | 292 695,36 | Berlín |
| Svobodný stát Sasko | 14 986,31 | Drážďany |
| Svobodný stát Schaumburg-Lippe | 340,30 | Bückeburg |
| Země Durynsko | 11 176,78 | Výmar |
| Svobodný lidový stát Württembersko | 19 507,63 | Stuttgart |
| Německá říše | 468 116,13 | Berlín |
| Sársko | 1910,49 | Saarbrücken |
Údaje o Svobodném státu Waldeku připojenému k Prusku ve dvou fázích [editovat]
Tento spolkový stát se stal součástí Pruska 1. května 1929
| Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
| Svobodný stát Waldek (údaje do 29. listopadu 1921) | 1121 | Arolsen |
| Svobodný stát Waldek (údaje do 30. dubna 1929) | 1055 | Arolsen |
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do 3. dubna 1919 [editovat]
Sloučením těchto států vznikl 4. dubna 1919 Lidový stát Reuss
| Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
| Svobodný stát Reuss-Greiz | 316 | Greiz |
| Svobodný stát Reuss-Gera | 827 | Gera |
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do roku 1920 [editovat]
Sloučením šesti z nich vznikla 1. května 1920 Země Durynsko, zatímco Svobodný stát Koburg se stal 1. července 1920 součástí Bavorska.
| Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
| Svobodný stát Gotha | 1415 | Gotha |
| Svobodný stát Koburg | 562 | Coburg |
| Lidový stát Reuss | 1143 | Gera |
| Svobodný stát Sasko-Altenburg | 1323 | Altenburg |
| Lidový stát Sasko-Meiningensko | 2468 | Meiningen |
| Svobodný lidový stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko | 3610 | Výmar |
| Svobodný stát Schwarzburg-Rudolstadt | 941 | Darmstadt |
| Svobodný stát Schwarzburg-Sondershausen | 862 | Detmold |
Související články [editovat]
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Staatz, Peter. Die Reichs- und Landtagswahlen im Kreis Düren während der Weimarer Republik. – Bonn : [s . n.], 1994. – 448 s. : CV autora, rejstřík, bibliografie, mapy, tabulky. – Inauguraldissertation zur Erlangung der Doktorwürde vorgelegt der Philosophischen Fakultät der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn
- STELLNER, František; SOBĚHART, Radek. Ausgewählte Aspekte der deutschen Wirtschaftsentwicklung während der Weltwirtschaftskrise. Prague Papers on the History of International Relations. 2005, roč. 9, s. 135-165. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-118-0.
