Neutrální Moresnet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Neutrální Moresnet
 První Francouzské císařství
 Belgie
 Prusko
1816–1915
1919–1919
(1940–1940)
Nizozemské království 
Prusko 
Německé císařství 
Nacistické Německo 
Belgie 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
mapa Moresnetu [pozn 1]
hlavní město:
Kelmis
rozloha:
cca 3,5 km²
nejvyšší bod:
Vaalserberg
obyvatelstvo
počet obyvatel:
od 256 (1816) do 3000 obyvatel
státní útvar
neutrální stát
vznik:
1816 - Vídeňský kongres
zánik:
27.června 1915 - stát anektovalo Německo
Státní útvary a území
Předcházející:
První Francouzské císařství První Francouzské císařství
Belgie Belgie
Prusko Prusko
Nástupnické:
Nizozemské království Nizozemské království
Prusko Prusko
Německé císařství Německé císařství
Nacistické Německo Nacistické Německo
Belgie Belgie
Neoficiální vlajka Moresnetu (1883)

Neutrální Moresnet bylo od roku 1816 do roku 1919 drobné evropské neutrální území o velikosti zhruba 3,5 km², které existovalo proto, že jeho dva velcí sousedi nebyli schopni se domluvit, komu z nich má patřit, takže se rozhodli z něj vytvořit neutrální území, na jehož vládě by se mohli podílet rovným dílem.

Ležel asi 7 km jihozápadně od Cách (Aachen), přesně na jih od trojmezí hranic Německa, Belgie a Nizozemí na vrchu Vaalserbergu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nové teritorium mělo více méně trojúhelníkový tvar, jehož základnu tvořila hlavní cesta z Cách do Lutychu (Liège). Důl ležel severně od této cesty. Kolem něj se sbíhaly dvě přímé postupně se blížící linie vedoucí na sever a protínající se na vrchu Vaalserberg.

Životu v Neutrálním Moresnetu dominoval zinkový důl jako hlavní zaměstnavatel lákající mnoho pracovníků ze sousedních zemí, kteří obohatili původní malou „neutrální“ populaci (256 osob), ačkoliv celkové množství lidí žijících v Moresnetu nikdy nepřekročilo 3000. Status „neutrálního“ území měl několik výhod. Patřily mezi ně nízké daně, žádná dovozní cla z obou sousedních zemí a díky tomu nízké ceny ve srovnání s bezprostředním okolím. Většina služeb jako například pošta byla sdílena mezi Belgií a Pruskem (způsobem podobným jako v Andoře). Jednotlivcům z původního „neutrálního“ obyvatelstva byla ponechána volba, v čí armádě chtějí sloužit a pod kterou jurisdikci chtějí patřit. Nevýhodou tohoto statusu byla skutečnost, že lidé z Moresnetu podle něj neměli státní příslušnost.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Po Vídeňském kongresu byla mapa Evropy významně přepsána, aby odrážela novou politickou rovnováhu sil. Jednou z dotčených hranic byla hranice mezi novým Spojeným královstvím nizozemskýmPruskem. Obě strany se dohodly na hranici, která většinou kopírovala starší linii, v okolí Moresnetu však nastal problém. Mezi vesnicemi Moresnet a Neu-Moresnet ležel hodnotný zinkový důl Vieille Montagne (francouzsky) / Altenberg (německy). Obě země usilovaly o začlenění tohoto zdroje pod své území a v roce 1816 byl dosažen kompromis: vesnice Moresnet samotná připadne Nizozemsku, Neu-Moresnet se stane částí Pruska a důl s vesnicí Kelmis (La Calamine) okolo něj se stane dočasně neutrálním teritoriem, nad kterým oba státy vytvoří společnou správu.

1830 - 1915[editovat | editovat zdroj]

Když v roce 1830 získala Belgie nezávislost na Nizozemsku, připadlo území na nizozemské straně pod kontrolu Belgičanů, kteří také obsadili post spolusprávce, ačkoliv jim Nizozemci kontrolu nad územím nikdy formálně nepostoupili. Nejdřív bylo teritorium přímo řízeno dvěma královskými komisaři, po jednom od každého souseda, později byla Moresnetu přiznána větší míra samosprávy, byla zde zavedena desetičlenná rada a starosta (také vykonávající roli hlavy státu), na němž se zmínění dva komisaři dohodli.

Když byl důl v roce 1885 vytěžen, narostla nejistota dalšího přežívání Neutrálního Moresnetu. Objevily se návrhy prosadit Moresnet jako mnohem nezávislejší subjekt, např. založení kasina nebo poštovní služby vydávající vlastní známky, tato poslední myšlenka však byla zmařena místní správou. Nejpozoruhodnější iniciativa pocházela od Dr. Wilhelma Mollyho, který chtěl z Moresnetu vytvořit první světový esperantský stát, zvaný Amikejo („místo přátelství“). Národní hymnou měl být esperantský pochod téhož jména. Období samostatné existence Moresnetu však zvolna končilo. Belgie ani Prusko se nikdy nevzdaly původního nároku na toto území a kolem roku 1900 zaujalo zejména Prusko vůči Moresnetu mnohem agresivnější postoj a bylo obviněno ze sabotáže (např. odpojení elektřiny a telefonu) a obstrukcí administrativních procesů, kterými si chtělo vynutit řešení problému. Když na počátku 1. světové války v roce 1914 vpadla německá armáda do Belgie, obsadila i Moresnet a 27. června 1915 ho Německo anektovalo.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Poválečná Versailleská smlouva v roce 1919 rozhodla, že se Neutrální Moresnet (spolu s částí pruského území jižně od trojmezí, viz popis k mapce) má stát částí Belgie. Němci se ho ještě jednou zmocnili během 2. světové války, ale poté byl opět navrácen Belgii v roce 1944. Území v jistých směrech nadále existuje jako část okrsku Kelmis/La Calamine v belgických Východních kantonech.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Legenda k mapě:
    1. Nizozemí (od roku 1830)*, provincie Limburg
    2. Belgie (od roku 1830)*, provincie Licge
    3. Neutrální Moresnet (18161919)
    4. Prusko, provincie Porýní a. holandsko-belgická hranice (od roku 1843)*
    b. cesta z Cách do Licge
    c. současná německo-belgická hranice (od roku 1919)# (*) Území (1) a (2) byla v letech 18151830 sjednocena jako Spojené království nizozemské. V roce 1830 se Belgie odtrhla, zbytek původního království je od roku 1839 znám jako Holandsko. Hranice mezi oběma zeměmi byly formálně stanoveny v roce 1843. (#) V roce 1919, obdržela Belgie dvoujazyčný Moresnet a část německy a francouzsky mluvících Východních kantonů jako kompenzaci škod, které utrpěla v 1. světové válce. Od té doby jsou všechna území (2), (3) a (4 západně od c) částí Belgie, s výjimkou krátkého období za 2. světové války, kdy byly Moresnet a Východní kantony obsazeny Německem.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]