Komunistická strana Německa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Komunistická strana Německa
Kommunistische Partei Deutschlands
Zkratka: KPD
Datum založení: prosinec 1918
Datum rozpuštění: 1945
Sídlo: Berlín
Nástupce: SED
Ideologie: Komunismus
Marxismus-leninismus
Antikapitalismus
Barvy: Rudá
Volební výsledek: 12,3% hlasů
Zisk mandátů ve volbách
Volby do říšského sněmu : (1933)
81 / 647

Komunistická strana Německa (německy: Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) byla německá levicová politická strana. Byla založena v prosinci roku 1918 Spartakovci, což byla malá frakce uvnitř Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a později uvnitř Nezávislé sociálnědemokratické strany Německa (USPD) a Mezinárodních komunistů Německa (IKD). Obě strany vystupovaly proti výsledku I. světové války, kterou považovaly za válku imperialistickou, na níž neměla dělnická třída zájem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Spartakovci byli vedeni Rosou Luxemburgovou a Karlem Liebknechtem, kteří byli zavražděni v lednu roku 1919 z důvodu účasti na spartakovském povstání. Organizace se po smrti lídrů rozštěpila a jedna z frakcí založila s částí IKD stranu Komunistickou dělnickou stranu Německa známou pod zkratkou KAPD v dubnu roku 1920.

Zprvu příliš sympatií nezískávala, za výmarské republiky se však stále rozrůstala: po 2,1 %, jichž dosáhla v roce 1920, byl výsledek 16,9 v listopadu 1932 jejím největším úspěchem. Přestože po požáru říšského sněmu byly zatčeny 3 000 jejích funkcionářů, obdržela 5.3.1933 ještě 12,3 % hlasů. Hitler, jenž proti komunistům jakožto proti „agentům světového židovstva" vedl od samého počátku nemilosrdný boj, je považoval za žháře a zbavil všechny jejich poslance mandátů, takže žádný poslanec KPD se nemohl 23.3.1933 účastnit hlasování o zmocňovacím zákoně. KPD, jež tím byla jako první německá strana fakticky zakázána, si zorganizovala zahraniční vedení a ilegálně pracovala v Německu dál, avšak vzhledem k masovému zatýkání svých bojovníků (jen v letech 1936-1937 kolem 20 000 [zdroj?]), operujících pouze v malých skupinkách, a vzhledem ke své rivalitě se sociálními demokraty, které dlouho ostouzela jako "sociálfašisty", nedosáhla příliš velkého vlivu.

Po skončení druhé světové války a následné okupaci východní části Německa sovětskou armádou byla na Východě sloučena do Sjednocené socialistické strany německa, která byla pod vlivem Sovětského svazu. Nově zformovaná strana se stala hlavní vládní a politickou silou Německé demokratické republiky. Ve Spolkové republice Německo, nalézající se pod vlivem USA, Británie a Francie, byla od roku 1956 zakázána.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do říšského sněmu[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
1920 2,1% - 4 -
1924 (květen) 12,6% +10,5 62 +58
1924 (prosinec) 8,9% -3,7 45 -17
1928 10,6% +1,7 54 +9
1930 13,1% +2,5 77 +23
1932 (červenec) 14,6% +1,2 89 +12
1932 (listopad) 16,9% +2,6 100 +11
1933 (březen) 12,3% -4,6 81 -19

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

Volby Kandidát Hlasování Počet hlasů Počet % Komentáře
1925 Ernst Thälmann 1. kolo 1 871 815 7,0% Postoupil do 2. kola
2. kolo 1 931 151 6,4% Nezvolen
1932 Ernst Thälmann 1. kolo 4 983 341 13,2% Postoupil do 2. kola
2. kolo 3,706,759 10,1% Nezvolen