Komunistická strana Německa
| Komunistická strana Německa Kommunistische Partei Deutschlands |
|
 |
|
| Zkratka: | KPD |
|---|---|
| Datum založení: | prosinec 1918 |
| Datum rozpuštění: | 1945 |
| Sídlo: | Berlín |
| Nástupce: | SED |
| Ideologie: | Komunismus Marxismus-leninismus Antikapitalismus |
| Barvy: | Rudá |
| Volební výsledek: | 12,3% hlasů |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Volby do říšského sněmu : (1933) |
81 / 647
|
Komunistická strana Německa (německy: Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) byla německá levicová politická strana. Byla založena v prosinci roku 1918 Spartakovci, což byla malá frakce uvnitř Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a později uvnitř Nezávislé sociálnědemokratické strany Německa (USPD) a Mezinárodních komunistů Německa (IKD). Obě strany vystupovaly proti výsledku I. světové války, kterou považovaly za válku imperialistickou, na níž neměla dělnická třída zájem.
Obsah |
Historie [editovat]
Spartakovci byli vedeni Rosou Luxemburgovou a Karlem Liebknechtem, kteří byli zavražděni v lednu roku 1919 z důvodu účasti na spartakovském povstání. Organizace se po smrti lídrů rozštěpila a jedna z frakcí založila s částí IKD stranu Komunistickou dělnickou stranu Německa známou pod zkratkou KAPD v dubnu roku 1920.
Zprvu příliš sympatií nezískávala, za výmarské republiky se však stále rozrůstala: po 2,1 %, jichž dosáhla v roce 1920, byl výsledek 16,9 v listopadu 1932 jejím největším úspěchem. Přestože po požáru říšského sněmu byly zatčeny 3 000 jejích funkcionářů, obdržela 5.3.1933 ještě 12,3 % hlasů. Hitler, jenž proti komunistům jakožto proti „agentům světového židovstva" vedl od samého počátku nemilosrdný boj, je považoval za žháře a zbavil všechny jejich poslance mandátů, takže žádný poslanec KPD se nemohl 23.3.1933 účastnit hlasování o zmocňovacím zákoně. KPD, jež tím byla jako první německá strana fakticky zakázána, si zorganizovala zahraniční vedení a ilegálně pracovala v Německu dál, avšak vzhledem k masovému zatýkání svých bojovníků (jen v letech 1936-1937 kolem 20 000 [zdroj?]), operujících pouze v malých skupinkách, a vzhledem ke své rivalitě se sociálními demokraty, které dlouho ostouzela jako "sociálfašisty", nedosáhla příliš velkého vlivu.
Po skončení druhé světové války a následné okupaci východní části Německa sovětskou armádou byla na Východě sloučena do Sjednocené socialistické strany německa, která byla pod vlivem Sovětského svazu. Nově zformovaná strana se stala hlavní vládní a politickou silou Německé demokratické republiky. Ve Spolkové republice Německo, okupované armádami armádami USA, Británie a Francie, byla od roku 1956 zakázána.
Volební výsledky [editovat]
Volby do říšského sněmu [editovat]
| Volby | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Změna |
|---|---|---|---|---|
| 1920 | 2,1% | - | 4 | - |
| 1924 (květen) | 12,6% | ▲ +10,5 | 62 | ▲ +58 |
| 1924 (prosinec) | 8,9% | ▼ -3,7 | 45 | ▼ -17 |
| 1928 | 10,6% | ▲ +1,7 | 54 | ▲ +9 |
| 1930 | 13,1% | ▲ +2,5 | 77 | ▲ +23 |
| 1932 (červenec) | 14,6% | ▲ +1,2 | 89 | ▲ +12 |
| 1932 (listopad) | 16,9% | ▲ +2,6 | 100 | ▲ +11 |
| 1933 (březen) | 12,3% | ▼ -4,6 | 81 | ▼ -19 |
Prezidentské volby [editovat]
| Volby | Kandidát | Hlasování | Počet hlasů | Počet % | Komentáře |
|---|---|---|---|---|---|
| 1925 | Ernst Thälmann | 1. kolo | 1 871 815 | 7,0% | Postoupil do 2. kola |
| 2. kolo | 1 931 151 | 6,4% | Nezvolen | ||
| 1932 | Ernst Thälmann | 1. kolo | 4 983 341 | 13,2% | Postoupil do 2. kola |
| 2. kolo | 3,706,759 | 10,1% | Nezvolen |
