Základna a nadstavba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojmy základny a nadstavby patří k nejdůležitějším koncepcím marxismu. V zásadě se jedná o tvrzení, že nadstavba, kterou představuje duchovní kultura, instituce (umění, náboženství, státnost, myšlení), je určována ekonomickými faktory, tedy základnou. Tato koncepce je nazývána materialistický determinismus.

Na rozdíl od Comta, který viděl dějiny jako vývoj myšlení, od kterého se potom odvíjí vše ostatní, Marx byl materialista, protože veškerý dějinný pohyb odvozoval ze změn ekonomických. Rané Marxovy práce uznávají možnost zpětného ovlivnění základny nadstavbou, zatímco pozdější práce zastávají přísné stanovisko jednosměrného vlivu základny na nadstavbu. Nejprve jsou tedy ekonomikou nastaveny podmínky, které následně vytvářejí nové společenské vědomí. Náboženství Marx chápal jako historickou nutnost, která postupně odezní.

Jednou z nejznámějších reakcí na tuto teoretickou koncepci je Weberova práce Protestantská etika a duch kapitalismu, která logiku Marxovy interpretace obrací, když vysvětluje vznik kapitalismu na základě specifických vlastností protestantské víry.