Vykořisťování
Vykořisťování je využívání činnosti osoby nebo skupiny lidí jinou osobou či skupinou k vlastní výhodě, bez odpovídající odměny nebo vůbec bez odměny.[1]
Vykořisťování formou nucených prací nebo služeb zakazuje Listina základních práv a svobod: Hlava druhá, článek 9 (1) „Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.“[2]
V Marxově pracovní teorii hodnoty pak vykořisťování znamená bezúplatné přivlastňování si nadhodnoty – tedy části dělníkovy produkce – jeho zaměstnavatelem, kapitalistou.
Vykořisťování dětí[editovat | editovat zdroj]
Dětská práce, při které jsou děti vykořisťovány, se vyskytuje v nejtíživější podobě především v Africe, nejvíce z asi 264 milionů pracujících dětí (dle zdroje z roku 2015) se nachází v Asii a Tichomoří. V malé míře, ale zato v nejodpudivější formě prostituce a sexuálního vykořisťování, jsou děti vykořisťovány i v rozvinutých zemích.[3]
Vykořisťování dětí je v Evropské unii zakázáno Listinou základních práv EU (Zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci).[4]
Nelidské zacházení s nezletilými dětmi, jejich namáhavou práci a vykořisťování ve 2. polovině 19. století popsal např. Karel Marx v knize Kapitál I. Například při výrobě krajek v anglickém Nottinghamu desetileté nebo jen devítileté děti vstávaly mezi 2. až 4. hodinou ranní a musely pracovat do 22. až 24. hodiny v noci.[5] Románovou formou popisuje např. dětskou práci v 19. století ve francouzských dolech Émile Zola (román Germinal), zaměstnávání dětí v Anglii Charles Dickens (Oliver Twist), v českém prostředí např. Antonín Zápotocký (Vstanou noví bojovníci).
Obchodování s lidmi[editovat | editovat zdroj]
Jednou z nejhorších forem vykořisťování je obchodování s lidmi. Podle dokumentu skupiny expertů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, vydaného v březnu 2024, dochází od prosince 2023 v důsledku humanitární krize v Súdánu ke zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi, zejména s ženami, které jsou unášeny, drženy v zajetí jako sexuální otrokyně, prodávány, nebo násilně nuceny k nedobrovolným sňatkům. Dívky a ženy jsou prodávány na trzích s otroky.[6]
Zpráva Mírového institutu USA z roku 2019 označila jako nejhorší z hlediska obchodování s lidmi situaci v Íránu.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PETRUSEK, Miroslav. Sociologická encyklopedie: Vykořisťování [online]. Sociologický ústav AV ČR, rev. 2018-03-09. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějšího předpisu, § hlava druhá, článek 9. [cit. 27.03.2024]. Dostupné online.
- ↑ SAMKOVÁ, Lenka. Dětská práce jako globální politicko-ekonomické téma. Brno, 2015. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Oldřich Krpec. s. 64. Dostupné online.
- ↑ Listina základních práv EU: Článek 32 - Zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci [online]. Agentura pro základní lidská práva EU, 2007-12-14. Dostupné online.
- ↑ MARX, Karel. Kapitál I., Londýn, 1867, str. 132 [online]. Marxistický internetový archív, česká sekce: Státní nakladatelství politické literatury, Praha, 1954, Převod do HTML: Karol Bóna (2008 – 2009). [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Sudan: Trafficking for sexual exploitation and recruitment of children on the rise, warn UN experts [online]. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, 2024-03-22. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ U.S. Report on Human Trafficking in Iran [online]. US Institute of Piece, 2019-06-20. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Paul A. Samuelson, Understanding the Marxian Notion of Exploitation: A Summary of the So-Called Transformation Problem Between Marxian Values and Competitive Prices, Journal of Economic Literature, 2, 1971, pp. 399
Související články[editovat | editovat zdroj]
