Grigorij Zinovjev
Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv, rusky Григорий Евсеевич Зиновьев, * 23. září 1883 jako Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Радомысльский)[1] v Jelizavetgradu, Ruské impérium – 25. srpna 1936, Moskva, SSSR) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.
Obsah |
Revolucionářská činnost[editovat]
Grigorij Zinovjev se narodil chudým židovským zemědělcům. Studoval filosofii, literaturu a historii. Zajímal se o politiku, a připojil se k Ruské sociálně demokratické dělnické straně (RSDDS) v roce 1901. Po jejím rozdělení v roce 1903 přilnul k bolševikům. Mezi roky 1903 a pádem Ruského impéria v únoru 1917 byl významným bolševikem a jedním z Leninových nejbližších lidí. V roce 1907 byl zvolen do ústředního výboru. Zinovjev zůstal Leninovým stálým pobočníkem a představitelem v různých socialistických organizacích až do roku 1917.
Revoluce[editovat]
Zinovjev strávil první tři roky První světové války ve Švýcarsku. Do Ruska se vrátil v dubnu 1917 v zapečetěném vlaku s Leninem a dalšími revolucionáři. Ačkoli Zinovjev a jeho blízký přidružený Kameněv krátce měli podporu většiny v ústředním výboru, rychlé zhroucení prozatímní vlády 4. listopadu 1917 v Petrohradě dovolilo Leninovi zmocnit se moci. Druhého dne, Lenin psal volání Zinovjevovi a Kameněvovi, které označil za „dezertéry“. Toto byl důležitý bod obratu v Zinovjevově kariéře. Mnohem významnější postavou se stal Lev Trockij. Zinovjev nechtěl přijmout svou degradaci a dělal vše pro to, aby podkopával Trockého pozici uvnitř strany mezi léty 1918 a 1925.
Politika[editovat]
Během Leninovy nemoci vytvořili Zinovjev, Kameněv a Josif Stalin vládnoucí triumvirát, který umenšil vliv Trockého. Po smrti Lenina a nástupu Stalina k moci byl Trocký Stalinem vyhnán do exilu. Zinovjev a Kameněv byli v roce 1928 vyhozeni ze strany. Zůstali politicky nečinní do října 1932, kdy se do politiky opět vrátili.
Poprava[editovat]
Po vraždě Sergeje Kirova 1. prosince 1934 začal stalinský teror. Stalin začal likvidovat své nejbližší přátele a soudruhy, kteří mu dopomohli k moci. Zinovjev a Kameněv věděli, že nebudou ušetřeni. Stalin je obvinil z vraždy Kirova. Zinovjev v roce 1935 dostal 10 let vězení. Poté však byl spolu s Kameněvem obviněn z vytvoření teroristické organizace, která měla zavraždit Stalina. Ve skutečnosti žádnou takovou organizaci nezaložil. Přesto však byl odsouzen k trestu smrti a popraven ve sklepech Lubjanky 25. srpna 1936. Těsně před svojí smrtí ještě k popravčím zakřičel: „Tohle je fašistický převrat! V Rusku proběhl fašistický převrat!“
Zinovjev byl v roce 1988 rehabilitován.
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grigory Zinoviev na anglické Wikipedii.
- ↑ V mládí používal matčino jméno Apfelbaum (Апфельбаум)
Literatura[editovat]
- NOVOTNÝ, Lukáš. Der Sinowjew Brief. Prague Papers on the History of International Relations. 2006, roč. 10, s. 201-227. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-161-X.
Externí odkazy[editovat]
- Ruští politici
- Židovští politici
- Ruští revolucionáři
- Židovští revolucionáři
- Sovětští Židé
- Ukrajinští Židé
- Staří bolševici
- Rusové odsouzení k trestu smrti
- Židé odsouzení k trestu smrti
- Osobnosti Moskevských procesů
- Narození 1883
- Úmrtí 1936
- Popravení politici
- Oběti komunistického teroru v Sovětském svazu
- Popravení zastřelením