Grigorij Zinovjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zinovjev cca roku 1920

Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv, rusky Григорий Евсеевич Зиновьев, * 23. září 1883 jako Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Радомысльский)[1] v Jelizavetgradu, Ruské impérium25. srpna 1936, Moskva, SSSR) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.

Revolucionářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Řečnící Zinovjev
Zinovjev na karikatuře od Nikolaje Bucharina

Grigorij Zinovjev se narodil chudým židovským zemědělcům. Studoval filosofii, literaturu a historii. Zajímal se o politiku, a připojil se k Ruské sociálně demokratické dělnické straně (RSDDS) v roce 1901. Po jejím rozdělení v roce 1903 přilnul k bolševikům. Mezi roky 1903 a pádem Ruského impéria v únoru 1917 byl významným bolševikem a jedním z Leninových nejbližších lidí. V roce 1907 byl zvolen do ústředního výboru. Zinovjev zůstal Leninovým stálým pobočníkem a představitelem v různých socialistických organizacích až do roku 1917.

Revoluce[editovat | editovat zdroj]

Zinovjev strávil první tři roky první světové války ve Švýcarsku. Do Ruska se vrátil v dubnu 1917 v zapečetěném vlaku s Leninem a dalšími revolucionáři. Ačkoli Zinovjev a jeho blízký přidružený Kameněv krátce měli podporu většiny v ústředním výboru, rychlé zhroucení prozatímní vlády 4. listopadu 1917 v Petrohradě dovolilo Leninovi zmocnit se moci. Druhého dne, Lenin psal volání Zinovjevovi a Kameněvovi, které označil za „dezertéry“. Toto byl důležitý bod obratu v Zinovjevově kariéře. Mnohem významnější postavou se stal Lev Trockij. Zinovjev nechtěl přijmout svou degradaci a dělal vše pro to, aby podkopával Trockého pozici uvnitř strany mezi léty 1918 a 1925.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Během Leninovy nemoci vytvořili Zinovjev, Kameněv a Josif Stalin vládnoucí triumvirát, který umenšil vliv Trockého. Po smrti Lenina a nástupu Stalina k moci byl Trocký Stalinem vyhnán do exilu. Zinovjev a Kameněv byli v roce 1928 vyhozeni ze strany. Zůstali politicky nečinní do října 1932, kdy se do politiky opět vrátili.

Poprava[editovat | editovat zdroj]

Po vraždě Sergeje Kirova 1. prosince 1934 začal stalinský teror. Stalin začal likvidovat své nejbližší přátele a soudruhy, kteří mu dopomohli k moci. Zinovjev a Kameněv věděli, že nebudou ušetřeni. Stalin je obvinil z vraždy Kirova. Zinovjev v roce 1935 dostal 10 let vězení. Poté však byl spolu s Kameněvem obviněn z vytvoření teroristické organizace, která měla zavraždit Stalina. Ve skutečnosti žádnou takovou organizaci nezaložil. Přesto však byl odsouzen k trestu smrti a popraven ve sklepech Lubjanky 25. srpna 1936. Těsně před svojí smrtí ještě k popravčím zakřičel: „Tohle je fašistický převrat! V Rusku proběhl fašistický převrat!“

Zinovjev byl v roce 1988 rehabilitován.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grigory Zinoviev na anglické Wikipedii.

  1. V mládí používal matčino jméno Apfelbaum (Апфельбаум)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, Lukáš. Der Sinowjew Brief. Prague Papers on the History of International Relations. 2006, roč. 10, s. 201-227. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-161-X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]