Soudruh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Soudruh (ženská forma soudružka) je titul, který k vzájemnému oslovování užívali a užívají příslušníci některých levicových seskupení, zvláště pak komunistických. Byl také užíván jako úřední oslovení v mnoha zemích s komunistickým režimem.

Etymologie a změny významu[editovat | editovat zdroj]

Slovo je slovanského původu a znamenalo nejprve společník, druh ve společné věci. Význam slova se ale posunul v době komunistického režimu v Československu, kde byl nejen obvyklým oslovením mezi příslušníky komunistické strany, ale také povinným oslovením ve služebním styku, což novější jazykové slovníky označují za hlavní významy a původní nezmiňují.[1][2]

Politické užití[editovat | editovat zdroj]

Vzorem oslovení soudruh v politickém kontextu je francouzský termín camarade (původně „člen komory“), který se ujal podle podobné praxe ve Velké francouzské revoluci mezi francouzskou levicí na konci 18. století.[zdroj?] Oslovení soudruhu používali i členové prvorepublikové české sociální demokracie,[3] odkud jej převzala i KSČ, když se z ní vyčlenila.

V Sovětském svazu znamenalo slovo товарищ (tovarišč) původně obchodní společník nebo spolucestující (od tovar, zboží), obecněji kamarád, kolega. Po Říjnové revoluci v roce 1917 si oslovení osvojili bolševici.[zdroj?] V současném Rusku se již neužívá, až na výjimky, jako v relativně častém užití v armádě (např. ve spojení товарищ лейтенантtovarišč lejtěnant, soudruhu (pane) poručíku).

V západoevropských zemích se většinou užívalo slov odvozených od téhož románského základu jako camarade, např. anglicky comrade nebo nizozemsky kameraad. Někde ale užití takových termínů nacistickým (například v písni Horst-Wessel-Lied) nebo fašistickým režimem zdiskreditovalo podobně odvozená slova[zdroj?] a ta byla nahrazena (v němčině místo Kamerad užívali komunisté termín Genosse, v italštině místo camerata termín compagno.

Po roce 1948 i komunistický režim v Československu převzal sovětský zvyk oslovování soudruhu v úředním styku. Po sametové revoluci se soudruh v politickém kontextu udržel v KSČM[4] a menších komunistických organizacích; obnovená ČSSD místo něj zavedla oslovení příteli, ale to se příliš neujalo.[5] Zvláště u pravicově smýšlejících lidí často nese slovo soudruh nádech urážky.

V Africe se termín používal často v souvislosti s původně demokratizačními či proti-rasistickými proudy. Oslovení comrade tak užívali třeba příznivci a členové Afrického národního kongresu v Jihoafrické republice nebo zimbabwské vládní strany ZANU (PF) Roberta Mugabeho. V Číně používali stejné oslovení (čínsky 同志, tchung-či) jak komunisté, tak nacionalisté ze strany Kuomintang.

Soudruh v umění[editovat | editovat zdroj]

Do obrněného transportéru se vejde 20–25 západoněmeckých soudruhů.
— poručík Troník, Černí baroni

Vzhledem k běžné praxi v komunistických režimech, objevuje se oslovení, často jako neutrální, v tehdejší oficiální literatuře a jiných druzích umění. V neoficiálních uměleckých textech a ve tvorbě po roce 1989 však bývá předmětem humoru a ironie, např. v románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni. Řidčeji a především ve starší tvorbě se objevuje i v původním významu souputník, společník (viz např. báseň Jiřího Wolkera Věci či Nerudova Romance o Karlu IV.[6])

Oslovení soudruh (v originále comrade) užívají i postavy v politické satiře George Orwella Farma zvířat.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Comrade na anglické Wikipedii.

  1. FILIPEC, Jakub, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha : Academia, 2001. ISBN 80-200-0493-9. S. 402.  
  2. HOLUB, Zbyněk. Proměny slovníku po listopadu 1989 [online]. Český rozhlas, [po 1994], [cit. 2008-04-08]. Dostupné online.  
  3. Hamplovské období: Od krize ke konsolidaci a k dalšímu vzestupu (1920 - 1938) [online]. ČSSD, [před 2008], [cit. 2008-04-08]. Dostupné online.  
  4. Filip: Přistupme k VII. sjezdu s hrdostí nad vlastní prací [online]. KSČM, 2008-03-31, [cit. 2008-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  5. Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou [online]. ČSSD, 2005-04-28, [cit. 2008-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  6. The Czech Language on WWW : Jan Neruda : Poems [online]. [cit. 2008-04-09]. Dostupné online.  


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo soudruh ve Wikislovníku