Beztřídní společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Město Utopia Thomase Mora jako ukázka ideálního světa, který se však nikde (utopos) nenachází, se stalo předobrazem mnohých podob možné beztřídní společnosti

Jako beztřídní společnost se označuje v komunistické terminologii společnost, která dokázala odstranit své rozdělení na jednotlivé třídy, tedy takové skupiny obyvatelstva, mající protikladné zájmy a uplatňující je pomocí své ekonomické síly.

Beztřídní společnost se používá proto jako synonymum pro společnost, ve které by došlo k vybudování takového systému, kde jsou si všichni lidé rovni a neodlišuje se jejich možnost seberealizace podle přístupu ke kapitálu, protože jsou výrobní prostředky vlastněny společně.

V dějinách lidstva žádná beztřídní společnost nikdy úspěšně - na delší dobu - vybudována nebyla[zdroj?], ačkoliv v průběhu věků proběhlo nemalé množství pokusů; od utopistických představ renesančních umělců až po moderní budování uzavřených společenství v odlehlých oblastech světa.

Praxe a kritika[editovat | editovat zdroj]

Budování beztřídní společnosti bylo proklamovaným hlavním cílem komunistických režimů, které byly zformovány během 20. století, žádný z nich však nedokázal takovou společnost zbudovat. Marxistická teorie, která počítala s "odumřením" státu po vítězství vlády jedné komunistické strany se nenaplnila. V 50. letech 20. století na tuto skutečnost poukázal vysoce postavený jugoslávský komunistický politik a člen politbyra, Milovan Đilas, když zveřejnil ve stranických novinách text, ve kterém tvrdil, že "namísto vybudování beztřídní společnosti byla vybudována naopak třída komunistů".[zdroj?]

Budování beztřídní společnosti jako oficiální cíl proklamovaný komunistickými stranami zemí od východní Evropy až po Asii bylo považováno západoevropskými zeměmi za pouhou záminku a nástroj propagandy, směřující ať už vůči západní veřejnosti, tak i veřejnosti komunistických zemí.