Kontrarevoluce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kontrarevoluce je regresivní společenský proces,[1] který vystupuje proti revoluci. Projevuje se snahou o nastolení předrevolučního stavu věcí.[2] Jde o reakci svržených, resp. svrhovaných mocenských elit, směřujících k restauraci původního mocenského stavu nebo k udržení stávajícího stavu.[3] Označení kontrarevoluce a kontrarevolucionáři se používalo již za Velké francouzské revoluce pro její odpůrce, zejména monarchisty (oni sami se tak ovšem nenazývali).
V praxi komunistických režimů byly kontrarevolucemi označovány také pokusy o demokratizaci či obnovu demokratického demokratického politického režimu, projevujíce se výbuchy násilí (např. Maďarské povstání), či pokojné, projevující se pozvolnými politickými kroky (např. Pražské jaro).[3]
Obsah |
[editovat] Příklady „kontrarevoluce“
Byly tak klasifikování bělogvardějci. Dále byly kontrarevoluci připisovány veškeré nepokoje v Sovětském svazu, jeho republikách a v jeho mocenské sféře – od dob po první světové válce do jeho rozpadu, bez ohledu na skutečné příčiny nepokojů. Mimo jiné:
- Plzeňské povstání
- Maďarské povstání v roce 1956
- Pražské jaro 1968 (konkrétně v dokumentu Poučení z krizového vývoje). V březnu roku 1968 také zazněl termín plíživá kontrarevoluce, a to při setkání v Drážďanech; jednalo se o kritiku demokratizačních procesů v ČSSR ze strany dalších zemí východního bloku. Za plíživou byla označena vzhledem k pozvolnosti procesů Pražského jara.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Kontrarevoluce [online]. Cojeco.cz, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Kontrarevoluce [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. s. 206.
