Radom

Radom; Radom
	; Radnice
	; znak
	; znak
poloha
souřadnice:	51°24′ s. š., 21°10′ v. d.
Vojvodství:	Mazovské
Město (Gmina):	Radom
administrativní dělení:	42 městských částí
	;
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	111,72 km²
počet obyvatel:	224 857 (2008)
hustota zalidnění:	2 011 obyv. / km²
etnické složení:	Poláci
náboženské složení:	římští katolíci
správa
starosta:	Andrzej Kosztowniak
oficiální web:	www.radom.pl
telefonní předvolba:	+48 48
PSČ:	26-600 až 26-621

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Souřadnice: 52°13′26″ s. š., 21°00′30″ v. d.

Radom je město v Mazovském vojvodství ve středním Polsku, ležící na řece Mleczna. Je to čtrnácté největší polské město, hlavní město okresu Radom a radomské diecéze. Současně je administrativním a kulturním centrem celého regionu. Žije zde asi 225 000 obyvatel.

[editovat] Geografie

[editovat] Místní části

[editovat] Historie

8. - 9. století – vzniká osada podél řeky Mleczna (v oblasti dřívějšího Starého Města)
ve 2. polovině 10. století byl postaven obranný hrad
1155 – první písemná zmínka o Radomu v bule papeže Hadriána IV.
1233 – první písemná zmínka o radomském kastelánovi Markovi.
1340 – Kazimír III. Veliký založil nový Radom
1364 – Radom získal právo magdeburské
1360 - 1370 – Kazimír Veliký buduje městské hradby, královský zámek, radnici a farní kostel vysvěcený svatému Janu Křtiteli
1401 – v Radomu je dohodnuta Vilensko-radomská unie, spojenectví mezi Polskem a Litvou
1469 – vyslanectví české darovalo v Radomu Vladislavu Jagellonskému korunu
1481 – v Radomu se usadil druhý syn Kazimíra Jagelonského, kralevic Kazimierz (patron města)
1564 – podle prováděných prohlídek ve městě žilo 1800 osob a stálo zde 180 domů, 14 jatek, 2 lázně a 2 mlýny
1628 – město bylo poničeno velkým požárem
1656 – během švédského nájezdu se v Radomu usadil švédský král Karel X. Gustav
1660 – poté co město švédové opustili, žilo zde již jen 395 obyvatel ve 37 domech
1817 – založení první světské základní školy pod vedením Lukasza Raczyńskiego
1819 – Fryderyk August Schnierstein založil firmu na zpracování kůže, a započal tak průmyslový rozvoj města
1911 – v Radomu žilo již 51 934 obyvatel, z toho skoro 40% židů
1938 – v Radomu žilo již 90 059
1941 – v Radomu bylo Němci vytvořeno ghetto, ve kterém bylo uvězněno 32 tisíc židů
1945 – do Radomu vstupuje Rudá armáda
1976 – protest odborářů proti politice PZPR byl krutě potlačen komunisty. Od té doby je Radom znám jako silně protikomunistické město
1991 – město navštívil papež Jan Pavel II.
1992 – vytvoření radomské diecéze