Zabrze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zabrze
Zabrze - Ul. Wolności 01.jpg
Zabrze – znak
znak
Zabrze – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Slezské vojvodství Slezské
Zabrze
Red pog.png
Zabrze
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 80,47 km²
počet obyvatel: 170263 (2013)
hustota zalidnění: 2117,7 obyv. / km²
správa
starosta: Małgorzata Mańka-Szulik
oficiální web: http://www.um.zabrze.pl
adresa obecního úřadu: ul. Powstańców 5/7
41-800 Zabrze
telefonní předvolba: +48 32
PSČ: 41-800 to 41-820

Zabrze (výslovnost zvuk [ˈzabʐɛ] IPA) je městem v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, v Hornoslezské průmyslové oblasti, 20 kilometrů na západ od Katovic. Ve městě žije zhruba 170 000(klesa) obyvatel a má rozlohu 80,43 km².

Na severovýchodě hraničí s městem Bytom, na východě s městem Ruda Śląska, na jihu je ves Paniówki a Przyszowice, na západě jsou Hlivice, na severozápadě je obec Zbrosławice (Vés Wieszowa). Městem protéká řeka Bytomka přes nejstarší část města Biskupice a přes střed města. Jižní částí města protéká řeka Kłodnica. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 225 a 300 m n. m. Zeměpisná šířka 50°18' sev., délka 18°46' vých.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V letech 19151945 se Zabrze nazývalo Hindenburg na počest Paula von Hindenburg. V roce 1922 získalo městská práva.[1]

Název Zabrze pochází od slova debř (zalesněné údolí[2]), původně Zadbrze (Sadbre) znamená osadu ležící za debřemi, tj. za dolinami s lesními houštinami, doslova "zádebří" (staré slovo debř se zachovalo v místní části Mělníka Debř). S postupem času název Zadbrze se zjednodušil na Zabrze. Blízká osada (dnes čtvrť) Zaborze (Záboří) potvrzuje výskyt lesů (borů).

Městské části[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Centrum
  • 2. Biskupice
  • 3. Mikulczyce
  • 4. Zaborze
  • 5. Rokitnica
  • 6. Pawłów
  • 7. Makoszowy
  • 8. Helenka
  • 9. Maciejów
  • 10. Kończyce
  • 11. Grzybowice


Historické památky[editovat | editovat zdroj]

V Zabrze se nachází řada historických objektů, zejména z přelomu 19. a 20. století - domy v centru města, dělnická sídliště, objekty spojené s hornictvím.

Průmyslové objekty[editovat | editovat zdroj]

  • Důl Guido (včetně podzemní části), ul. 3 Maja 91 z druhé poloviny 19. století a začátku století 20.
  • Vodárenská věž, ul. Zamoyskiego 2 z roku 1909, výška 46 m
  • Vodárenský věž huti Donnersmarck z roku 1871
  • Těžní věž šachty Matěj (Maciej) přibližně z roku 1910
  • Komplex dolu Královna Luisa (Królowa Luiza), ul. Wolności 402 z druhé poloviny 19. století

Dělnická sídliště[editovat | editovat zdroj]

  • Dělnická kolonie Borsigwerke v městské části Biskupice postavená v letech 1863–1871
  • Kolonie Ballestrema v městské části Rokitnica postavená v letech 1905–1913
  • Kolonie Huti Zabrze v městské části Małe Zabrze postavená v letech 1903–1922
  • Dělnická kolonie na ul. Poległych Górników u secesního dolu Mikulčice (Mikulczyce)
  • Sídliště pro dělníky společnosti Preussag v městské části Zaborze postavené v letech 1926–1927

Veřejné budovy[editovat | editovat zdroj]

  • Hotel Admiralspalast, ul. Wolności 305 z let 1924–1928
  • Budova Muzea uhelného hornictví, ul. 3 Maja 19, postavená v letech 1874–1875
  • Budova Oblastního soudu (a vězení), ul. 3 Maja 21, z druhé poloviny 19. století a rozšíření v roce 1907
  • Nemocniční komplex z druhé poloviny 19. století a let 1900–1905 s charakteristickou vodárenskou vězí z roku 1904
  • Budova hlavní pošty, pl. Dworcowy 1, z let 1909–1911
  • Radnice obce (dnes místní části) Mikulčice, ul. Tarnopolska 80, z roku 190

Obytné domy[editovat | editovat zdroj]

  • Dvůr z přelomu 18. a 19. století v části Mikulčice
  • Dom U orla z roku 1912, ul. Dworcowa 9
  • Ocelový dům, ul. Cmentarna, z roku 1927, zbudovaný v z ocelových prefabrikátů (další čtyři ocelové domy jsou v části Rokitnica)

Hřbitovy[editovat | editovat zdroj]

  • Židovský hřbitov z 19. století, ul. Cmentarna
  • Evangalický hřbitov, ul. Okrzei
  • Hřbitov, ul. Kondratowicza

Ostatní objekty[editovat | editovat zdroj]

  • Ruiny sýpky ze 17. století, ul. Trębacka v části Biskupice


Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 318.  
  2. debř v Příručním slovníku a databázi lexikálního slovníku ÚJČ AV ČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu