Bytom
| Bytom |
|||
|---|---|---|---|
Bytom, hlavní náměstí |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 52° 13′ s. š., 18° 23′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 249–330 m n. m. | ||
| stát: | |||
| vojvodství: | Slezské vojvodství | ||
| obec (gmina): | Bytom | ||
|
Bytom
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 69,43 km² | ||
| počet obyvatel: | 184 765 [1] (2008) | ||
| hustota zalidnění: | 2661 [1] obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Poláci | ||
| náboženské složení: | římští katolíci | ||
| správa | |||
| starosta: | Piotr Koj | ||
| oficiální web: | www.um.bytom.pl | ||
| telefonní předvolba: | +48 32 | ||
| PSČ: | 41-900 až 41-936 | ||
Bytom (německy Beuthen, latinsky Bithomia, Bethania, slezsky Bytůń nebo Bytům) je průmyslové město na jihu Polska, které má 184 765 obyvatel (2008).[1] Od roku 1999 je součástí Slezského vojvodství, přičemž dříve bylo součástí Katovického vojvodství (1975-1998).
Obsah |
Historie[editovat]
Jde o jedno z nejstarších měst v Horním Slezsku, které dříve bylo známo jako Bitom (1136) a od roku 1440 jako Beuthen. V roce 1254 město obdrželo městská práva jako významné město na strategické obchodní křižovatce. V roce 1259 město zažilo nájezdy Mongolů. Poté se město stalo součástí Království Českého jako Bytomsko, avšak po příchodu německých kolonizátorů bylo obyvatelstvo germanizováno. V roce 1526 přešlo město spolu s českou korunou pod nadvládu Habsburků, což ještě více upevnilo vliv německého jazyka. Město se v roce 1742 stalo součástí Pruského království a v roce 1871 částí Německého císařství. Během 19. a počátkem 20. století bylo město silně industrializováno.
V období plebiscitu, který probíhal roku 1921, byl Bytom sídlem polského plebiscitního výboru. Město po plebiscitu zůstalo stále pod Německem, avšak v roce 1932 vzniklo polské gymnázium.
V roce 1945 město na základě Postupimské konference připadlo Polsku a německé obyvatelstvo bylo nahrazeno polskými repatrianty z polských území postoupených Sovětskému svazu, avšak ani tato „čistka“ nevyhnala všechny Němce.
Městské části[editovat]
- Bobrek
- Górniki
- Karb
- Łagiewniki
- Miechowice
- Rozbark
- Stolarzowice
- Stroszek
- Sucha Góra
- Szombierki
- Śródmieście (Střed)
Kultura a umění[editovat]
Kulturní istituce
- Muzeum Górnośląskie (Hornoslezské muzeum)
- Śląski Teatr Tańca (Slezské divadlo tance)
- Opera Śląska (Slezská opera)
- Bytomskie Centrum Kultury (Bytomské kulturní centrum)
- Centrum Sztuki Współczesnej Kronika (Centrum současného umění Kronika)
- Śląska Galeria Sztuki (Slezská galerie umění)
Festivaly
- Mezinárodní konference moderního tance (Annual International Contemporary Dance Conference and Performance Festival)
- Divadelní festival "Teatromania"
- Bytomský literární podzim (Bytomska Jesień Literacka)
- Festival nové hudby (Festiwal Muzyki Nowej)
Sport[editovat]
kluby:
- Britannia Beuthen (Beuthen 09) - fotbalový klub (1909-1945)
- Polonia Bytom - fotbalový klub (založen v roce 1920, zanikl v 1922, obnoven v 1945); mistr Polska: 1954 a 1962, Pohár Karla Rappana: 1965, Americký pohár: 1965.
- TMH Polonia Bytom - hokejový klub (založen v roce 1946); mistr Polské ligy: 1984, 1986, 1988, 1989, 1990, 1991; ženy, mistr Polska: 2010, 2011, 2012 a 2013).
- Polonia Bytom - plochodrážní sekce (1945-1951)
- Szombierki Bytom - fotbalový klub (mistr Polska 1980)
- Rozbark Bytom - fotbalový klub
- Czarni Bytom - džudo a rugby
- Górnik Bytom - tenis
- MLKS Czarna Strzała Bytom - lukostřelba
Partnerská města[editovat]
Vsetín Česká republika
Recklinghausen (Německo)
Butte Silver Bow (Spojené státy)
Dmitrov (Rusko)
Drohobyč (Ukrajina)
Osobnosti[editovat]
- Narodili se zde (včetně dnešních čtvrti)
- Grzegorz Gerwazy Gorczycki (1665?-1734), polský skladatel a hudebník
- Norbert Bonczyk (1837-1893), polský katolický kněz, básník
- Heinrich Donatien Wilhelm Schulz-Beuthen (1838-1915), německý hudební skladatel
- Ernst Gaupp (1865-1916), německý anatom
- Adolf Kober (1879-1958) - rabín a historik
- Maximilian Kaller (1880-1947), německý katolický biskup
- Max Tau (1897-1976), německý spisovatel židovského původu
- Paul Habraschka (1897-1969), německý básník a spisovatel, humorista
- Henry J. Leir (1900-1998), americký průmyslník, finančník a filantrop
- Leo Scheffczyk, kardinál (1920-2005), německý teolog
- Hermann Koziol (*1926) – německý sochař
- Hans-Joachim Kasprzik (1928-1997), německý filmový režisér
- Reiner Zimnik (*1930), německý spisovatel, malíř a ilustrátor
- Wolfgang Reichmann (1932-1991), německý herec
- Józef Szmidt (*1935), polský trojskokan, dvojnásobný olympijský mistr
- Jan Liberda (*1936), polský fotbalista
- Piotr Obrączka (*1941), polský literární vědec
- Karin Stanek (1943-2011), polská zpěvačka
- Jerzy Konikowski (*1947), polský šachista
- Leszek Engelking (*1955), polský básník, spisovatel, překladatel, literární kritik a vědec
- Waldemar Legień (*1963), polský džudista, dvojnásobný olympijský mistr
- Roman Szewczyk (*1965), polský fotbalista
- Paul Freier (*1979), německý fotbalista
- Gosia Andrzejewicz (*1984), polská zpěvačka
- Působili zde
- Paul Jakisch (1825-1912), německý architekt
- Władysław Studencki (1919-1985), polský literární vědec
- Bogdan Paprocki (1919-2010), polský operní zpěvák
- Edward Szymkowiak (1932-1990), polský fotbalista
- Wiesław Ochman (*1937), polský operní zpěvák
- Jan Banaś (*1943), polský fotbalista
- Walter Winkler (*1943), polský fotbalista
- Zygmunt Anczok (*1946), polský fotbalista
- Robert Krawczyk (*1978), polský džudista
Literatura[editovat]
- Jan Drabina, Historia Bytomia od średniowiecza do współczesności 1123-2010, Bytom 2010 ISBN 978-83-930128-0-0
- Jan Drabina, Życie codzienne w Bytomiu od lokacji do I wojny światowej 1254-1914, Bytom 2006 ISBN 83-908018-8-4
- Przemysław Nadolski, Bytom przełomu wieków XIX i XX. Opowieść o życiu miasta, Łódź 2012 ISBN 978-83-7729-133-7
- Marcin Hałaś, Alfabet bytomski, Bytom 2012 ISBN 978-83-88880-27-8
- Bytom. Zarys rozwoju miasta, ed. Wacław Długoborski, Warszawa-Kraków 1979 ISBN 83-01-00369-3
- Dziewięć wieków Bytomia. Szkice z dziejów miasta i ziemi bytomskiej, ed. Franciszek Ryszka, Katowice 1956
- Bytom i jego dziedzictwo. W 750-lecie nadania praw miejskich, ed. Gabriela Bożek, Bytom-Katowice 2004 ISBN 83-85871-40-3
- Bytom powojenny 1945-2005 we wspomnieniach i na fotografii, ed. Jan Drabina, Bytom 2002 ISBN 83-908018-5-X
- Przemysław Nadolski, Bytom wczoraj. Beuthen O/S gestern, Gliwice-Bytom 1996 ISBN 83-85338-57-8
- Halina Łabęcka, Zbigniew Marya Łabęcki, Kościoły i kaplice Bytomia, Bytom 1992
- Małgorzata Kaganiec, Tajemnice bytomskich kamienic, Bytom 1997 ISBN 83-908018-0-9
- Bytomskie zabytki, ed. Jan Drabina, Bytom 2001 ISBN 83-908018-4-1
- Zdzisław Jedynak, Władysława Ślęzak, Kościół Najświętszej Marii Panny w Bytomiu. St. Marienkirsche zu Beuthen O/S, Bytom 1994
- Maciej Droń, Był sobie Bytom, Bytom 2005 ISBN 83-85214-75-5
- Cmentarze bytomskie od średniowiecza do współczesności, ed. Jan Drabina, Bytom 1999 ISBN 83-908018-2-5
- Z dziejów dzielnic Bytomia, ed. Jan Drabina, Bytom 1991
- Dzielnice Bytomia na starych fotografiach, pocztówkach i planach, ed. Jan Drabina, Bytom 1998 ISBN 83-908018-1-7
- Bytomski słownik biograficzny, ed. Jan Drabina, Bytom 2004 ISBN 83-908018-6-8
- Edward Wieczorek, Bytom i okolice. Przewodnik turystyczny, Bytom 1997 ISBN 83-86293-15-2
- Władysław Studencki, Wieczory bytomskie (silva rerum), Wrocław 1967
- F. Gramer, Chronik der Stadt Beuthen in Oberschlesien, Beuthen 1863
- Das Buch der Stadt Beuthen O/S. und Umgebung, Hrsg. E. Stein, Berlin 1929 ("Monographien deutscher Städte")
- A. Perlick, Sagen der Stadt Beuthen, Beuthen 1926
Reference[editovat]
- ↑ a b c Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 176. [1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bytom na anglické Wikipedii.