Stavovské panství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Wodzislavského stavovského pantví z r. 1736

Stavovské panství (německy Freie Standesherrschaft, polsky Państwo stanowe) byla správní jednotka ve Slezsku od 15. století.

Stavovská panství vznikala ze slezských knížectví, v kterých vymřel knížecí rod a připadla panskému rodu, případně došlo k povýšení prostého panství na stavovské. Stavovská panství se dělila na status minor a svobodná stavovská panství status maior, která disponovala vyšší mírou autonomie. O autonomii přišla panství v Prusku roku 1830, v Českém Slezsku roku 1848.

Svobodná stavovská panství byla vyloučena z knížecí správy a podléhala bezprostředně českému králi. Pokud se týkalo justice, odvolacím soudem byl až pražský apelační soud. Majitelé svobodných stavovských panství zasedali ve slezském sněmu ve knížecí kurii, nicméně měli jen jeden hlas dohromady (zatímco knížata měla každý svůj hlas).

Mapa Bílského panství z r. 1746

Stavovská panství status minor byla taktéž vyňata ze správy knížectví, v jehož hranicích ležela, ale neměla zastoupení v knížecí kurii. V roce 1740 jich bylo ve Slezsku 24.

Čtyři stavovská panství ležela v Horní Lužici, a to Muskau, Reibersdorf, Hoyerswerda a od roku 1562 Königsbrück.

Svobodná stavovská panství ve Slezsku byla tato:

Seznam není úplný.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stanisław Śreniowski, Historia ustroju Śląska, Katowice Wrocław 1948, s.89-90
  • Historia Śląska, t.I, do roku 1763, red. Karol Maleczyński, díl III, od końca XVI w. do 1763, pr. zb., Wrocław Warszawa Kraków 1963, s. 472