Slezština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Slezština (Ślůnsko godka) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
přes 60 000 |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: |
- |
||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | není | ||
| --- |
|
||
| ISO 639-3: | szl | ||
| SIL: | ? | ||
| Wikipedie | |||
| szl.wikipedia.org | |||
Slezština je západoslovanský dialekt nebo samostatný jazyk, ve spojení s češtinou, slovenštinou, polštinou nebo lužickou srbštinou. Náleží tedy mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Dle polského sčítání lidu v roce 2002 se 60 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku[1].
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
Obsah |
[editovat] Nářečí
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluvi na Horním Slezsku (okolí Katovic, Ratiboře, Hlubčic) a Těšínsku, kde podle některých zdrojů[zdroj?] je považovano za samostatný jazyk po naszymu. Na Dolním Slezsku slovanské dialekty vymřely koncem 19. století. V širším smyslu se ke slezštině počítají také nářečí lašská.
Slezská nářečí se dost liší od sebe navzájem. Část jich je mazuřících, na západě se blíží lužické srbštině, na jihovýchodě přechází do moravských nářečí češtiny a goralštiny. Mají mnoho vlastností typických pro lechickou skupinu západoslovanských jazyků, jsou ovšem značně ovlivněny češtinou a němčinou.
Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. mazuřením (vjecořo večeře) či přehláskou 'e > 'o po š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských).
V Horním Slezsku nazývali Němci místní slovanské dialekty pohrdavě Wasserpolnisch.
[editovat] Abeceda
Neexistuje pouze jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikace je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:
| A | B | C | Ć | D | E | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | P | R | S | Ś | T | U | Ů | W | Y | Z | Ź | Ż |
| a | b | c | ć | d | e | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | p | r | s | ś | t | u | ů | w | y | z | ź | ż |
Používá 11 spřežek:
| Au | Ch | Cz | Dz | Dź | Dż | Ou | Rz | Sz | Uo | Uů |
| au | ch | cz | dz | dź | dż | ou | rz | sz | uo | uů |
[editovat] Vzorový text
[editovat] Otče náš
slezsky:
- Uojcze nasz, kery jeżeś we ńebje,
- bydź pośwjyncůne mjano Twoje.
- Przińdź krůlestwo Twoje,
- bydź wola Twoja,
- jako we ńebje, tak tyż na źymji.
- Chlyb nasz kożdodźynny dej nům dźiśej.
- A uodpuść nům nasze winy,
- jako a my uodpuszczůmy naszym wińńikům.
- A ńy wůdź nos na pokuszyńy,
- nale zbow nos uode złygo.
- Amyn.
polsky:
- Ojcze nasz, któryś jest w niebie,
- święć się imię Twoje,
- przyjdź królestwo Twoje,
- bądź wola Twoja jako w niebie tak i na ziemi.
- Chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj.
- I odpuść nam nasze winy,
- jak i my odpuszczamy naszym winowajcom.
- I nie wódź nas na pokuszenie,
- ale zbaw nas ode złego. Amen.
česky:
- Otče náš, jenž jsi na nebesích,
- posvěť se jméno Tvé
- Přijď království Tvé.
- Buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi.
- Chléb náš vezdejší dej nám dnes
- A odpusť nám naše viny,
- jako i my odpouštíme naším viníkům
- a neuveď nás v pokušení,
- ale zbav nás od zlého.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Jazyk |
 |
Související články obsahuje Portál Český jazyk |
Čeština  |
|---|
| Gramatika podstatná jména • přídavná jména • zájmena • číslovky • slovesa • předložky |
[editovat] Externí odkazy
- Pů našymu - jynzyk ślůnski kodyfikowůny
- Diktát slezského jazyka
- Ślůnsko Eka - dykcjůnoř atp.
- Jynzyk S'loonski
- ↑ (pl) www.stat.gov.pl - Polský statistický úřad
|
Související články obsahuje Portál Jazyk |
|
|||||||||||||||||
