Uhelná magistrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uhelná magistrála
POL rail 131.svg
Pamětní tabule Uhelné magistrály v žst. Tarnowskie Góry
Pamětní tabule Uhelné magistrály v žst. Tarnowskie Góry
Číslo 131
Provozovatel dráhy PKP PLK
Délka 492 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3/D3
Napájecí soustava 3 kV DC
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 120 km/h
Průběh trati

Legenda

5,900 Chorzów Batory
trať do Kędzierzyna-Koźle
8,984 Chorzów Miasto
trať do Katowic Szopienic Północnych
12,210
0,571
Chorzów Stary
Dąbrówka Wielka
trať do Dąbrowe Górnicze Ząbkowic
7,650 Brzeziny Śląskie
KWK Julian
Odb. JuP
11,072 Piekary Śląskie
12,804 Piekary Śląskie Szarlej
17,365 Bytom
Bytom Bobrek
trať do Wrocławi
20,056 Bytom Karb
22,575 Bytom Północny
25,591 Radzionków Rojca
15,525 27,405 Radzionków
30,143 Nakło Śląskie
33,882 Tarnowskie Góry
trať do Opole
trať do Zawiercie
40,220 Miasteczko Śląskie
47,966 Kalety
trať do Wrocławi
53,976 Strzebiń
59,678 Boronów
67,099 Odb. Kalina
trať do Lubliniece
Odb. Liswarta
Herby Stare
trať do Częstochowe
69,439 Herby Nowe
79,184 Wręczyca
89,209 Kłobuck
94,950 Mokra Częstochowska
101,058 Miedźno
106,280 Annolesie
113,248 Działoszyn
trať do Częstochowe
124,172 Chorzew Siemkowice
131,210 Huta
136,465 Rusiec Łódzki
146,560 Chociw Łaski
152,918 Siedlce Łaskie
157,112 Kozuby
162,165 Kostrzyce
167,509 Zduńska Wola Karsznice Południowe
168,803 Zduńska Wola Karsznice
Odb. Gajewniki
trať Łódź - Tuplice
Zduńska Wola
173,653 Odb. Dionizów
179,639 Szadek
191,082 Otok
203,216 Poddębice
213,089 Kłudna
Dálnice A2
221,501 Kraski
229,491 Dąbie nad Nerem
240,456 Ponętów
Barłogi
trať Warszawa - Kunowice
Odb. Zamków
Odb. Borysławice
251,281 Lipie Góry
260,679 Babiak
271,912 Zaryń
283,964 Piotrków Kujawski
294,614 Chełmce
300,904 Bachorce
306,285 Karczyn
trať do Kruszwice
317,048 Inowrocław Rąbinek
Inowrocław Chemia
trať do Poznaně
trať do Żnina
Odb. Dziamowo
321,040
0,000
Odb. Mimowola
324,936 Inowrocław
trať do Toruně
331,651
8,198
Jaksice
337,871 Złotniki Kujawskie
346,082
0,000
Nowa Wieś Wielka
4,338 Prądocin
351,085 Chmielniki Bydgoskie
354,516 Brzoza Bydgoska
10,077 Bydgoszcz Emilianowo
362,520 Trzciniec
trať do Poznaně
trať do Piły
Odb. Czyżkówko
Bydgoszcz Żółwin
Bydgoszcz Bocznica Zachodnia
370,310 Bydgoszcz Główna
trať do Kutna
trať do Kowalewa Pom.
Bydgoszcz Wschód
21,346 Bydgoszcz Wschód Towarowa
Bydgoszcz Bielawy
24,178 Bydgoszcz Leśna
372,550 Rynkowo Wiadukt
374,770 Rynkowo
379,848
33,472
Maksymilianowo
trať do Gdynie (pův. Uhelná magistrála)
389,807 Kotomierz
397,344 Pruszcz Pomorski
403,691 Parlin
410,863 Terespol Pomorski
trať do Świecie nad Wislą
trať do Chojnic
422,552 Laskowice Pomorskie
trať do Działdowa
trať do Bąku
Dálnice A1
438,565 Warlubie
449,586 Twarda Góra
trať do Szlachty
457,250 Smętowo
trať do Myślic
463,404 Majewo
467,340 Morzeszczyn
trať do Gniewa
472,106 Kulice Tczewskie
477,619 Pelplin
485,155 Subkowy
492,328 Czarlin
494,077 Odb. Górki
trať do Warszawy
Odb. Tczew Południe
Odb. Tczew Wisła
trať do Kostrzyna
Odb. Tczew Suchostrzygi
497,919 Tczew
Odb. Malinowo
Zajączkowo Tczewskie
trať do Gdańska

Uhelná magistrála (polsky Magistrala węglowa) je polská hlavní železniční trať, jejímž účelem je především spojení baltských přístavů v Trojměstí s průmyslovou oblastí Horního Slezska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Uhelná magistrála vznikla v důsledku změn hranic po 1. světové válce. Trať spojující Horní Slezsko s přístavem Gdańsk byla původně celá na území jednoho státu (Německého císařství), situace se změnila v roce 1921, kdy část Horního Slezska připadla Polsku a Gdańsk pak ležel mimo území Polska i Německa jako Svobodné město Gdaňsk. Polsko tedy začalo budovat přístav v Gdyni a potřebovalo tedy propojit přístav Gdynia s Horním Slezskem novou tratí, která by vedla mimo území Svobodného města Gdaňsk a Německa.[1]

Součástí novostavby byl i úsek dostavěný v r. 1925 Chorzów - Radzionków přes Piekary Śląskie míjející Bytom, po r. 1922 nacházející se stále na území Německa. Při stavbě byly využity úseky starších tratí postavených na území někdejšího Německého císařství, např. Radzionków - Herby Nowe; zcela nové pak byly úseky Herby Nowe - Inowrocław a Bydgoszcz - Gdynia přes Kościerzynu (existovala již sice kvalitní dvoukolejná trať z Bydgoszcze do Gdynie, ta však procházela přes území Svobodného města Gdaňsk).[1]

Po německé invazi do Polska v roce 1939 již původní trasování přes Kościerzynu ztratilo původní význam a vlaky byly vedeny přes Tczew a Gdańsk. Tato situace zůstala zachována i po roce 1945, kdy celé území připadlo Polsku. Původní trasa Bydgoszcz - Kościerzyna - Gdynia tak zůstala vedlejší tratí s převažující dopravou lokálního charakteru.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Magistrala Węglowa [online]. Akademia Rzygaczy, [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. (polsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STANKIEWICZ, Ryszard; STIASNY, Marcin. Atlas linii kolejowych Polski 2010. Rybnik : Eurosprinter, 2010. ISBN 978-83-926946-8-7. (polsky)