Uhelná magistrála

Uhelná magistrála
Pamětní tabule Uhelné magistrály v žst. Tarnowskie Góry
Číslo	131
Provozovatel dráhy	PKP PLK
Délka	492 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3/D3
Napájecí soustava	3 kV DC
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	120 km/h
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
5,900 Chorzów Batory trať do Kędzierzyna-Koźle 8,984 Chorzów Miasto trať do Katowic Szopienic Północnych 12,210 0,571 Chorzów Stary Dąbrówka Wielka trať do Dąbrowe Górnicze Ząbkowic 7,650 Brzeziny Śląskie KWK Julian Odb. JuP 11,072 Piekary Śląskie 12,804 Piekary Śląskie Szarlej 17,365 Bytom Bytom Bobrek trať do Wrocławi 20,056 Bytom Karb 22,575 Bytom Północny 25,591 Radzionków Rojca 15,525 27,405 Radzionków 30,143 Nakło Śląskie 33,882 Tarnowskie Góry trať do Opole trať do Zawiercie 40,220 Miasteczko Śląskie 47,966 Kalety trať do Wrocławi 53,976 Strzebiń 59,678 Boronów 67,099 Odb. Kalina trať do Lubliniece Odb. Liswarta Herby Stare trať do Częstochowe 69,439 Herby Nowe 79,184 Wręczyca 89,209 Kłobuck 94,950 Mokra Częstochowska 101,058 Miedźno 106,280 Annolesie 113,248 Działoszyn trať do Częstochowe 124,172 Chorzew Siemkowice 131,210 Huta 136,465 Rusiec Łódzki 146,560 Chociw Łaski 152,918 Siedlce Łaskie 157,112 Kozuby 162,165 Kostrzyce 167,509 Zduńska Wola Karsznice Południowe 168,803 Zduńska Wola Karsznice Odb. Gajewniki trať Łódź - Tuplice Zduńska Wola 173,653 Odb. Dionizów 179,639 Szadek 191,082 Otok 203,216 Poddębice 213,089 Kłudna Dálnice A2 221,501 Kraski 229,491 Dąbie nad Nerem 240,456 Ponętów Barłogi trať Warszawa - Kunowice Odb. Zamków Odb. Borysławice 251,281 Lipie Góry 260,679 Babiak 271,912 Zaryń 283,964 Piotrków Kujawski 294,614 Chełmce 300,904 Bachorce 306,285 Karczyn trať do Kruszwice 317,048 Inowrocław Rąbinek Inowrocław Chemia trať do Poznaně trať do Żnina Odb. Dziamowo 321,040 0,000 Odb. Mimowola 324,936 Inowrocław trať do Toruně 331,651 8,198 Jaksice 337,871 Złotniki Kujawskie 346,082 0,000 Nowa Wieś Wielka 4,338 Prądocin 351,085 Chmielniki Bydgoskie 354,516 Brzoza Bydgoska 10,077 Bydgoszcz Emilianowo 362,520 Trzciniec trať do Poznaně trať do Piły Odb. Czyżkówko Bydgoszcz Żółwin Bydgoszcz Bocznica Zachodnia 370,310 Bydgoszcz Główna trať do Kutna trať do Kowalewa Pom. Bydgoszcz Wschód 21,346 Bydgoszcz Wschód Towarowa Bydgoszcz Bielawy 24,178 Bydgoszcz Leśna 372,550 Rynkowo Wiadukt 374,770 Rynkowo 379,848 33,472 Maksymilianowo trať do Gdynie (pův. Uhelná magistrála) 389,807 Kotomierz 397,344 Pruszcz Pomorski 403,691 Parlin 410,863 Terespol Pomorski trať do Świecie nad Wislą trať do Chojnic 422,552 Laskowice Pomorskie trať do Działdowa trať do Bąku Dálnice A1 438,565 Warlubie 449,586 Twarda Góra trať do Szlachty 457,250 Smętowo trať do Myślic 463,404 Majewo 467,340 Morzeszczyn trať do Gniewa 472,106 Kulice Tczewskie 477,619 Pelplin 485,155 Subkowy 492,328 Czarlin 494,077 Odb. Górki trať do Warszawy Odb. Tczew Południe Odb. Tczew Wisła trať do Kostrzyna Odb. Tczew Suchostrzygi 497,919 Tczew Odb. Malinowo Zajączkowo Tczewskie trať do Gdańska

Uhelná magistrála (polsky Magistrala węglowa) je polská hlavní železniční trať, jejímž účelem je především spojení baltských přístavů v Trojměstí s průmyslovou oblastí Horního Slezska.

Historie

Uhelná magistrála vznikla v důsledku změn hranic po 1. světové válce. Trať spojující Horní Slezsko s přístavem Gdańsk byla původně celá na území jednoho státu (Německého císařství), situace se změnila v roce 1921, kdy část Horního Slezska připadla Polsku a Gdańsk pak ležel mimo území Polska i Německa jako Svobodné město Gdaňsk. Polsko tedy začalo budovat přístav v Gdyni a potřebovalo tedy propojit přístav Gdynia s Horním Slezskem novou tratí, která by vedla mimo území Svobodného města Gdaňsk a Německa.

Součástí novostavby byl i úsek dostavěný v r. 1925 Chorzów - Radzionków přes Piekary Śląskie míjející Bytom, po r. 1922 nacházející se stále na území Německa. Při stavbě byly využity úseky starších tratí postavených na území někdejšího Německého císařství, např. Radzionków - Herby Nowe; zcela nové pak byly úseky Herby Nowe - Inowrocław a Bydgoszcz - Gdynia přes Kościerzynu (existovala již sice kvalitní dvoukolejná trať z Bydgoszcze do Gdynie, ta však procházela přes území Svobodného města Gdaňsk).

Po německé invazi do Polska v roce 1939 již původní trasování přes Kościerzynu ztratilo původní význam a vlaky byly vedeny přes Tczew a Gdańsk. Tato situace zůstala zachována i po roce 1945, kdy celé území připadlo Polsku. Původní trasa Bydgoszcz - Kościerzyna - Gdynia tak zůstala vedlejší tratí s převažující dopravou lokálního charakteru.

Literatura

• STANKIEWICZ, Ryszard; STIASNY, Marcin. Atlas linii kolejowych Polski 2010. Rybnik : Eurosprinter, 2010. ISBN 978-83-926946-8-7. (polsky)