Mysłowice
| Myslovice Mysłowice |
|||
|---|---|---|---|
 Plac Wolności |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 249-330 m n. m. | ||
| Vojvodství: | Slezské | ||
| administrativní dělení: | 16 čtvrtí | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 65,75[1] km² | ||
| počet obyvatel: | 74 912[1] (2008) | ||
| hustota zalidnění: | 1139[1] obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Poláci | ||
| náboženské složení: | katolické křesťanství | ||
| správa | |||
| starosta: | Edward Lasok (Prezident města)[2] | ||
| oficiální web: | www.myslowice.pl | ||
| telefonní předvolba: | (+48) 032 | ||
| PSČ: | 41-400 až 41-412 | ||
Myslovice (polsky Mysłowice [mysuovice], slezsky Myslowicy, německy Myslowitz) jsou město s postavením okresu ve Slezském vojvodství na řece Černá Přemše. Město má přibližně 75 tis. obyvatel, první zmínka pochází z roku 1301.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Myslovice jsou jedním z nejstarších měst Horního Slezska. Bylo založeno jako rybářská a zemědělská osada jistým Myslem nebo Myslavem ve 12. či 13. století. Kdy osada obdržela městská práva, není známo. Historické prameny hovoří o tom, že v roce 1241 byl městečko spáleno Tatary a že v roce 1301 v Myslovicích existoval rynk, což by svědčilo o městské zástavbě. Také dokument opavsko-ratibiřského knížete Mikuláše z 15. prosince 1360 uvádí expressis verbis město Myslovice s městskými právy.
V roce 1443 krakovský biskup Zbigniew Oleśnicki zakoupil sousední Seveřské knížectví, Černá Přemše se stala hranicí mezi polským a českým královstvím s pohraničním městem Myslovicemi po české straně. V roce 1742 se staly Myslovice jako celé Horní Slezsko součástí pruského státu v důsledku války Rakouska s Pruskem. Po rozdělení Polska mezi Prusko, Rusko a Rakousko se nedaleko Myslovic nacházelo trojmezí.
Koncem 18. století se v Myslovicích stejně jako na celém Horním Slezsku začalo rozvíjet hornictví, zejména těžba černého uhlí.
Po první světové válce se rozhodovalo o příslušnosti Horního Slezska. Myslovice připadly Polsku v roce 1922 na základě rozhodnutí vítězných mocností. Předtím na Horním Slezsku probíhal plebiscit a tři slezská povstání, z nichž to první vypuklo mj. v reakci na střílení do polských dělníků před dolem Myslovice 15. srpna 1919. Během třetího slezského povstání byly Myslovice ovládnuty povstalci.
[editovat] Památky
- Farní kostel Narození Panny Marie. Zbudován v období lokace města asi ve 14. století, o čemž svědčí ostré klenby v přízemí a vysoké okenní otvory v jižní části lodi. V letech 1740-1742 proběhla rozsáhlá přestavba a další v roce 1901.
- Kostel sv. Kříže. Tradičně se uvádí, že je nejstarším objektem kultu ve městě. Původně dřevěný, po požáru za napoleonských válek v roce 1807 byl obnoven. Je postaven na osmibokém půdorysu s kopulí ve tvaru zvonu.
- Bohatě zdobená radnice z roku 1867 zbudovaná po navrácení městských práv. Po léta byla nejokázalejší budovou ve městě.
[editovat] Partnerská města
Sokolí hora[3] (Соколиная Гора) – čtvrť ve Východním okresu Moskvy
Frýdek-Místek[3]
Enzkreis[3] – okres Enz v Bádensku-Württembersku
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Historia Mysłowic na polské Wikipedii.
V tomto článku je použit překlad textu z článku Mysłowice na polské Wikipedii.
- ↑ a b c BUDZYŃSKI, Ireneusz, Urszula Taradejna, Krystyna Korczak-Żydaczewska, Magdalena Milusz, Jolanta Wójcikowska Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. [online]. Varšava : Główny Urząd Statystyczny, 2008, [cit. 2008-12-06]. ISSN 1505-5507, PDF. Dostupné online. (polsky/anglicky)
- ↑ Z PRACY PREZYDENTA [online]. Urząd Miasta Mysłowice, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c WSPÓŁPRACA Z ZAGRANICĄ [online]. URZĄD MIASTA MYSŁOWICE, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (polsky)
