Proces (román)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Proces
Autor Franz Kafka
Původní název Der Prozess
Překladatel Pavel Eisner
Josef Čermák
Země Československo Československo
Jazyk němčina
Žánry román
Vydavatel Die Schmiede, Berlín
Datum vydání 1925

Proces je román Franze Kafky. Byl napsán německy (Der Prozess) roku 1914 a poprvé vydán roku 1925 (rok po autorově smrti) v berlínském nakladatelství Die Schmiede.

Tento román vydal Kafkův dlouholetý společník z dob mládí i dospělosti Max Brod, rukopis byl bez názvu, titul Proces dal románu Brod podle poznámek v Kafkově deníku, kde se název Proces objevuje. Proces má deset kapitol se známkou autobiografických prvků. Odehrává se ve 20. století v blíže neurčeném prostředí.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Prokurista banky Josef K. je v den svých třicátých narozenin zatčen dvěma úředníky, je však ponechán na svobodě. V neděli je pozván k výslechu do bytu činžáku na předměstí, kde je shromážděno mnoho neznámých osob. Josef K. po celou dobu vedení případu nezná předmět obžaloby. Do domu se vrací, přestože nebyl opět zván a zjišťuje, že na jeho půdě je soudní pracoviště, kde působí úředníci.

Josef K. není nikdy přítomen standardnímu soudnímu procesu, jen z doslechu od starého advokáta, kterému nakonec sděluje, aby jej dále nezastupoval, se dozvídá nejasné zprávy o vývoji. Vše se děje bez možnosti jeho skutečné a přímé obhajoby, bez šance do procesu přímo vstoupit.

Poté, co dostane od ředitele banky za úkol provést italského klienta po pražském chrámu na hostovo přání, zjišťuje, že se Ital nedostavil. Venku prší, i když je dopoledne, v chrámu panuje tma. V okamžiku, kdy chce odejít, jej kostelník posunky upozorňuje, že pod kazatelnou stojí farář. Přesto odchází, když jej z kazatelny zasáhne knězovo oslovení: "Josefe K.!" Je překvapen, rozhoduje se otočit a rozrušen míří potemnělým kostelem k faráři. Dozvídá se, že se jedná o vězeňského kaplana, který je s jeho případem obeznámen. Sděluje mu, že jeho případ se vyvíjí špatně a asi také tak i skončí. Duchovní, který patří také k soudu, se ptá, jaké kroky má obviněný v plánu. Nakonec dochází k rozmluvě o klamu soudu v příběhu „o dveřníkovi stojícím před zákonem“ a uvádějícím do něj muže z venkova.

V předvečer svých 31. narozenin, je večer opět zatčen ve svém bytě. Dva úředníci s ním jdou do kamenolomu na kraji města. Z domu na jeho okraji kdosi otevírá okenici. Hlava Josefa K. je přitisknuta na kámen. Jeden z mužů jej drží pod hrdlem a druhý vytahuje nůž, který mu vrazí do srdce. Je zabit, tak jak rozhodl soud – jako pes.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0948-7. S. 475.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]