Teplá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Chebsku. Další významy jsou uvedeny v článku Teplá (rozcestník).
Teplá
Tepelský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie

Tepelský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie

znak obce Teplávlajka obce Tepláznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0411 555631
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Cheb (CZ0411)
obec s rozšířenou působností: Mariánské Lázně
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 113,23 km²
počet obyvatel: 3 133 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 690 m
PSČ: 364 61
zákl. sídelní jednotky: 26
části obce: 24
katastrální území: 24
adresa městského úřadu: Městský úřad Teplá
Masarykovo náměstí 143
364 61 Teplá
starosta / starostka: Jana Čížková
Oficiální web: http://www.tepla.cz
E-mail: epodatelna@tepla.cz
Teplá na mapě
Teplá
Red pog.png
Teplá
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Teplá (něm. Tepl) je rozlohou 9. největší obec v České republice. Nachází se v západních Čechách na horním toku stejnojmenné řeky, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb, 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary, 50 km severozápadně od Plzně, 15 km východně od Mariánských Lázní a 29 km severně od Tachova.

Leží na náhorní plošině ve vyšší nadmořské výšce, z čehož vyplývají i drsnější klimatické podmínky.

Teplá neleží na žádné hlavní komunikaci. Ve městě se křižují silnice II. třídy číslo 198 v trase Železná (okres Domažlice)PřimdaTachovPlaná–Teplá–ToužimBochov a číslo 210 v trase Krsy (okres Plzeň-sever)Úterý–Teplá–MnichovPramenySokolovRotavaKraslice–HP Kraslice/Klingenthal. Železniční dopravu ve městě a okolí zajišťuje železniční trať Karlovy Vary - Mariánské Lázně.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Pohled od nádraží na město

Po odtržení Chebska od Českého knížectví k Německé říši se v 11. století posunula zemská hranice více k východu. Hranice procházela právě územím dnešní Teplé, kde tehdy na zemské stezce z Plzně do Chebu vznikla kupecká osada s celnicí. Ve 12. století se v okolí této hranice stále více a více prohluboval vliv Německa.

Česká práva v této oblasti tehdy hájil velmož Hroznata, který byl správcem rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní. Z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový premonstrátský klášter.

Blahoslavený Hroznata založil klášter jako náhradu za účast na křížové výpravě. Dal slib k účasti na osvobození Božího hrobu z rukou muslimů, tato výprava byla u Říma rozpuštěna, ale slib byl stále platný. Proto si Hroznata vyjednal u papeže dispens a ten mu jako náhradu uložil založit klášter.[zdroj?]

První datovaná písemná zmínka o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera. Po Hroznatově smrti převzal veškerou „administrativní správu“ klášter a tvrz zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala trhová ves. V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tím pádem přestala být strategickým hraničním bodem. V letech 13801381 zasáhl ves mor, kdy skoro celé české obyvatelstvo této epidemii podlehlo. Na jejich místo přicházeli později noví němečtí osadníci. V roce 1385 byla Teplá povýšena na poddanské město.

V husitském období byla Teplá celkem třikrát vypleněna (v letech 1421, 1427 a 1431). V roce 1525 se vzbouřili tepelští poddaní a zajali opata kláštera. Vadily jim neustále zvyšující dávky, které museli odvádět klášteru. Vzpoura byla nakonec potlačena, její předáci popraveni a protestantská víra systematicky likvidována (po celý zbytek 16. stol.). V této době město také vyhořelo (1539) a došlo k další morové epidemii (1549), která opět doslova vylidnila celé okolí. Koncem 16. století docházela k další vlně německé kolonizace, kdy ve městě získalo naprostou převahu německé obyvatelstvo.

V období třicetileté války městem prošlo mnoho vojsk, které ho plenily a ničily. Po válce došlo k další vlně germanizace a město opět mnohokrát vyhořelo (1669, 1747, 1794). Po posledním požáru došlo k velké přestavbě města a byly zbourány hradby (19. stol.). Rozvoji města pomohla výstavba železniční tratě. Trať byla otevřená v roce 1898. Obživou obyvatel v 19. stol. byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna.

Po Mnichovu v roce 1938 připadl celý bývalý okres Teplá pod Německou říši, protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu. II. světová válka byla ve městě ukončena 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena Americkou armádou. Nedlouho po válce v roce 1945 byly ustanoveny Národní výbory, v Teplé vznikl městský národní výbor a ještě se zatím udržel i Okresní národní výbor. 1. září 1945 byla otevřena česká škola. Mezi významné kulturní události patřilo také otevření Městské knihovny a přestavba sálu Hotelu U nádraží na kulturní místnosti.

Po druhé světové válce začalo pro město období odsunu německého (a to znamená skoro veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. Po něm bylo město a celé jeho okolí skoro vysídlené. Dosídlování probíhalo po roce 1946, kromě Čechů z vnitrozemí se na Tepelsko stěhovali také Maďaři, Slováci, Volyňští Češi, Rumuni, Poláci a Bulhaři. V roce 1949 se stal okres Teplá minulostí. Při územní reformě bylo celé jeho území připojeno k okresu Toužim.

V období po válce a nástupu komunismu v roce 1948 ovlivňovala život ve městě vojenská posádka, která si jako své sídlo vybrala klášter, který byl odebrán premonstrátům. Toto období bylo pro klášter asi nejhorší v celé jeho historii, protože docházelo k rozsáhlým a necitlivým devastacím této krásné stavby. Bylo založeno JZD, které se neustále slučovalo do větších celků. Zakládány byly také pobočky průmyslových podniků (jako např. JITONA nebo TOSTA), proto byly pro zaměstnance stavěny nové „socialistické“ byty a to nejen ve vlastním městě Teplá, ale také v jeho místních částech (např. v Poutnově nebo Služetíně). Vybydlené staré domy se nechávaly chátrat a v mnoha případech byly zbourány. 1. června 1960 došlo k další reformě územní správy, při které vznikly dnešní okresy. Teplá byla přičleněna do Západočeského kraje (se sídlem v Plzni) a okresu Karlovy Vary. Ten vznikl spojením více okresů z roku 1949, mezi nimi byl i tehdejší okres Toužim. V roce 1975 město získalo dnešní rozlohu. Byly totiž připojeny obce Beranov, Poutnov, Křepkovice a Staré Sedlo. Jejich místní národní výbory byly zrušeny a jejich pravomoci plně převzal Městský národní výbor Teplá.

Po sametové revoluci v roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji podnikatelství. Klášter byl navrácen premonstrátům, ale ve špatném stavu. Od roku 2000 se Teplá stala součástí nově vzniklého Karlovarského kraje, po zrušení okresních úřadů 1. ledna 2003 byla přiřazena pod Správní obvod obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně. Přesto ale ještě 4 roky zůstala v okrese Karlovy Vary. K 1. lednu 2007 byla ale podle působnosti vyhlášky č. 513/2006 Sb. přičleněna do okresu Cheb, aby byl sjednocen okres i SORP.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Teplé.
Část náměstí a morový sloup v Teplé

Stará škola (dnes budova radnice) Byla postavena v roce 1574, založil ji opat Jan Myšín. Budova má renesanční portál s nápisem „Představený Jan Myšín ctitel vzdělanosti dal pevný základ školství městu tomuto“.

Kostel svatého Jiljí Byl postaven v letech 1762-1765 na místě původního staršího kostela. Opraven kolem roku 1850. Hodnotný hlavní oltář, přenesený v roce 1785 z kláštera v Chotěšově. Zařízení kostela je v barokním stylu.

Klášter

Podrobnější informace naleznete v článku klášter Teplá.
Gotický kostel sv. Jiljí v Teplé

Nejvýznamnější tepelská památka – klášter se nachází asi 2 km jižně od centra města. Založen byl v roce 1193. Hned z počátku umožnil osídlení původně velmi řídce obydlené oblasti a po staletí pak byl duchovním, kulturním, vědeckým, ale také hospodářským centrem celého kraje. V roce 1950 byl zrušen a stal se kasárnami Československé lidové armády. Knihovna a muzeum byly od roku 1958 zpřístupněny veřejnosti.

Od roku 1990, kdy byl klášter navrácen původnímu majiteli, řádu premonstrátů, postupně probíhá rekonstrukce celého areálu. V kostele jsou pravidelné bohoslužby, objekt je přístupný turistům k prohlídkám a konají se zde koncerty, výstavy a další kulturní akce. Nejstarší, dodnes dochovanou, architektonickou částí je románsko-gotický trojlodní halový kostel Zvěstování Panny Marie. Na přelomu 17. a 18. století postavil Kryštof Dientzenhofer na místě původních gotických budov, zničených požárem, barokní prelaturu a konvent (jižní křídlo). Hospodářské budovy vznikaly postupně v 15. - 19. století. Zajímavostí je klášterní knihovna, která je co do počtu svazků druhá největší v České republice. Při klášteru se nachází také park, který je v poslední době znovu upravován.

Smírčí kříže V celém katastru města najdeme velký počet smírčích křížů.

Současnost a budoucnost města[editovat | editovat zdroj]

Zajímavý dům ve Fučíkově ulici

Dnešní katastr města Teplá zabírá 11 % z celého okresu Cheb (tj. celou jeho jihovýchodní část), počtem obyvatel se však podílí asi jen 3 %. Hustota zalidnění je pouhých 27 obyvatel/km².

Na vzhledu města se silně podepsal komunistický režim – památky i mnoho historických domů zchátralo. Dnes dochází k jejich obnově. Velmi špatný je stav místních komunikací a elektrických rozvodů.[zdroj?]

Ve městě a okolí po roce 1989 zaniklo několik významných podniků a tím pádem se zvýšila nezaměstnanost až k hranici 20 %.

Opravená budova dnešní tepelské radnice

Neporušená příroda Tepelské vrchoviny, památky a relativní blízkost Mariánských Lázní dávají městu velký potenciál pro možný rozvoj turistického ruchu.[zdroj?]

Z hlediska dopravní infrastruktury je pro město velmi důležitá železniční doprava, velkým krokem vpřed by bylo plánované propojení tratí 149 a 177 mezi Bezdružicemi a Teplou. Autobusová doprava má v okolí města spíše doplňkový charakter, jediným důležitým směrem autobusové dopravy je relace Teplá-Toužim, která obsluhuje mnoho městských částí těchto měst. Nejhorší dopravní obsluhu mají tepelské části ležící v jihovýchodní oblasti města při hranicích s Plzeňským krajem.

Školství je ve městě zastoupeno pouze 1 základní školou, do střední školy musí studenti dojíždět (např. do Mariánských Lázní nebo Karlových Varů). Ve městě sídlí 2 praktičtí lékaři, 1 pediatr, zubař a gynekolog. Kulturní život ve městě zajišťuje například městská knihovna a infocentrum ve spolupráci s radnicí. Pořádá různé akce nejen pro mládež a také zajišťuje informační servis turistům. Ve městě sídlí také různé zájmové spolky, městský úřad vydává pro občany města každý měsíc zpravodaj.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Teplá má celkem 24 místních částí (Babice, Beranov, Beranovka, Beroun, Bezvěrov, Bohuslav, Číhaná, Heřmanov, Horní Kramolín, Hoštěc, Jankovice, Kladruby, Klášter, Křepkovice, Mrázov, Nezdice, Pěkovice, Popovice, Poutnov, Rankovice, Služetín, Staré Sedlo, Teplá a Zahrádka) z nichž nejlidnatější jsou Poutnov (v severozápadní části katastru, 6 km od Teplé) a Staré Sedlo (na jihovýchodní části katastru, 8 km od Teplé).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Město Teplá

Babice • Beranov • Beranovka • Beroun • Bezvěrov • Bohuslav • Číhaná • Heřmanov • Horní Kramolín • Hoštěc • Jankovice • Kladruby • Klášter • Křepkovice • Mrázov • Nezdice • Pěkovice • Popovice • Poutnov • Rankovice • Služetín • Staré Sedlo • Teplá • Zahrádka