Libuše Moníková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Libuše Moníková (30. srpen 1945 v Praze - 12. leden 1998 v Berlíně) byla česká, německy píšící, spisovatelka. Její dílo bylo ověnčeno řadou literárních i státních cen.

Život[editovat | editovat zdroj]

Již ve svém dětství a mládí, které prožila v pražské čtvrti Dejvice měla vztah ke kultuře, zejména pak k filmu. Přestože chtěla být filmovou režisérkou, pod vlivem své středoškolské učitelky němčiny začala od roku 1963 studovat filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor germanistika a anglistika. Díky své diplomové práci na téma Brechtovo zpracování Shakespearova Koriolana získala v roce 1968 roční stipendium na univerzitě v Göttingenu. Tento rok byl pro Libuši Moníkovou zlomový – umírá jí matka a Československo se stává obětí invaze armád Varšavského paktu. V Západním Německu se seznamuje se svým budoucím manželem, za kterým v roce 1971 natrvalo do SRN odchází.

Zde pak pracuje jako vysokoškolská učitelka na vysoké škole v Kasselu a později na univerzitě v Brémách. Od roku 1981 již žila jako spisovatelka na volné noze.

Libuše Moníková byla od roku 1991 do roku 1996 členkou PEN klubu SRN, odkud pak vystoupila na protest proti spojení s východoněmeckým PEN-klubem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Autorský styl[editovat | editovat zdroj]

Už od svých vypravěčských počátků směřovaly texty Libuše Moníkové k moderní románové próze, jejími literárními vzory byli Franz Kafka, Jorge Luis Borges a Arno Schmidt. Jejími díly se prolínají prvky mytologie a českých dějin – v textech Pavana za zemřelou infantku, Fasáda, Zjasněná noc rozvíjí motivy královny amazonek, kněžny Libuše a české dívčí války. V knize Fasáda se spisovatelka také dotýká tématu pražského jara – román se odehrává v době normalizace v Československu na litomyšlském zámku.

Příběhy Libuše Moníkové z českých dějin zapisují stejně jako všechna vyprávění individuální lidský časový prožitek do času univerzálního. Úkolem vyprávění je stanovit nezaměnitelnost a jedinečnost doby tím, že dá historickému bytí nový tvar a posune je na úroveň historického povědomí. Moníková je autorka bohatých výrazových možností, rozvíjí hru s časem mezi aktem ztvárnění a narativním časem, mezi aktem historické výpovědi a historickým příběhem, mezi vyprávěním a událostmi, mezi vyprávěným a komentovaným světem. Zobrazuje české dějiny v evropském měřítku.
(citace Sibylle Cramerová)

Nevýznamnější ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vnímání díla Libuše Moníkové v Čechách[editovat | editovat zdroj]

„Dílo této německy píšící spisovatelky českého původu vyvolávalo v době svého vzniku rozpačité mlčení nebo dokonce rigorózní odpor: řada českých germanistů zastávala názor, že Moníková psala pro německé čtenáře a pro české publikum není její výčet reálií zajímavý. Opožděné přijetí Moníkové v jejím domácím prostředí lze možná vysvětlit třemi faktory: nedostupností českých překladů, zvláštním postavením Moníkové mezi exilovými autory po roce 1968 a jejím chápáním sebe samé jako německé autorky.“ (citace Renata Cornejo)

Zpětně je však Moníková některými literárními kritiky pro svůj román Die Fassade řazena i mezi pokračovatele Franze Kafky a to spolu s významnými, ryze českými spisovateli: Ludvíkem Vaculíkem, Bohumilem Hrabalem, Karlem Peckou, Janem Kameníčkem a další tvůrci.[1]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Eine Schädigung - Újma, Berlín 1981
  • Pavane für eine verstorbene Infantin - Pavana za zemřelou infantku , Berlín 1983
  • Die Fassade - Fasáda, Mnichov 1987
  • Tetom und Tuba Tetom a Tuba , Frankfurt am Main 1987
  • Schloß, Aleph, Wunschtorte - Eseje o Kafkovi , Mnichov 1990
  • Unter Menschenfressern, Frankfurt am Main 1990
  • Treibeis - Ledová tříšť , Mnichov 1992
  • Prager Fenster – Pražské okno, Mnichov 1994
  • Verklärte Nacht - Zjasněná noc , Mnichov 1996
  • Der Taumel Závrať , Mnichov 2000

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Zjasněná noc, překlad Jana Zoubková, Praha, Argo, 2009, ISBN 978-80-257-0099-0
  • Pavana za mrtvou infantku, překlad Radovan Charvát, Praha, Argo, 2005, ISBN 80-7203-716-1
  • Fasáda - M.N.O.P.Q., Sixty-Eight Publishers 1991,
  • Ledová tříšť, přeložila Renáta Tomanová, Hynek, 2001
  • Eseje o Kafkovi výběr z esejů, přeložil Petr Dvořáček, Nakladatelství Franze Kafky, 2000

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAUTMAN, F.: Franz Kafka v dílech nové české prózy. Praha, 1992. Studie, on-line dostupná na stránkách spisovatele Jana Kameníčka.