Prácheňsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prácheňsko je historické správní území českého království a rovněž etnografický subregion Pošumaví.[1] Nachází se na rozhraní na rozhraní současných krajů Jihočeského, Plzeňského a okrajově i Středočeského. Zhruba se shoduje s povodím Otavy. Jeho střediskem byl Písek, dále sem patřily Horažďovice, Prachatice, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vodňany nebo Volary.

Písek - dřívější „srdce“ Prácheňska

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako správní jednotka (kraj) existovalo od 13. století až do reformy krajského uspořádání v letech 1849-1850, kdy bylo rozděleno mezi kraj Českobudějovický a Plzeňský. Roku 1855 bylo nakrátko obnoveno jako Písecký kraj, ale roku 1862 zrušením krajů zaniklo definitivně.[2] Pozdější správní reformy let 1920, 1949, 1960 i 2000 potvrdily rozdělení historického Prácheňska mezi kraj Budějovický (resp. Jihočeský) a Plzeňský (resp. Západočeský).

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Prácheňsko se nazývá podle někdejšího hradu Prácheň u Horažďovic, který byl původním správním střediskem kraje. Označení Prácheňsko je v oblasti dodnes poměrně živé, používá se v turistických a regionálních publikacích i mezi obyvateli jako vyjádření místní identity.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Tento kraj měl hraniční čáru procházející v blízkosti: Železná Ruda (Markt Eisenstein) - Sušice (Schüttenhofen) - Kasejovice (Kasejowitz) - Rožmitál pod Třemšínem (Rosenthal) - Milín u Příbrami - dále šla hranice zhruba po řece Vltavě k Českým Budějovicům (Budweis), přesněji k Hluboké nad Vltavou (Frauenberg), kde uhýbala směrem k Lhenicím, před Lhenicemi šla dále k jihu k dnešním břehům Lipna u Horní Plané (Ober Plan) a k hranici s Bavorskem. Do 16. století zahrnoval Prácheňský kraj i střední Povltaví a Brdy; toto území později tvořilo kraj Berounský.

Podle současného členění je území Prácheňska tvořeno zhruba okresy Písek, Strakonice, a částmi okresů Prachatice, Klatovy a Příbram.

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtinu obyvatel, převážně v regionu Böhmerwald (Šumava, Gabreta) ale s menšinami i v dalších větších městech a obcích dále ve vnitrozemí tvořili německy hovořící občané. Další menšinou, usídlenou především v malých poddanských městech (Čkyně, Kasejovice…) i ve větších královských městech (Vodňany, Písek…) tvořilo obyvatelstvo židovského původu. Tito občané se většinou živili jako drobní obchodníci. Jejich ghetto ve městě Kasejovice (kde tvořili až 11 % populace) zůstalo dodnes zachováno, jako velmi vzácné memento z ne vždy slavné minulosti. Velmi malou menšinou, někdy pronásledovanou, tvořili částečně kočující Romové. Výše jmenované národy lze považovat za původní prácheňské obyvatelstvo.

Nejstarším sídlem kraje byl hrad Prácheň poblíž dnešních Horažďovic, již v dávném středověku (13. století) přešla funkce sídla kraje na (Nový) Písek, který ve funkci krajského města vydržel až do konce v  polovině 19. století. Město Písek má dodnes atmosféru nepodobnou běžným českým okresním městům; zůstala zde výrazná paměť slavných dob jednoho z nejvýznamnějších center v zemi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Etnografický subregion Prácheňsko
  2. Ondřej Kryštof Kolář: Prácheňsko v historii a současnosti