Karel Bonaventura Buquoy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Bonaventura Buquoy
{{{popis}}}

Narození: 9. ledna 1571
Naval Ensign of the Kingdom of France.svg Arras, Francie
Úmrtí: 10. červenec 1621
Nové Zámky, Uhersko
Vojenská kariéra
Hodnost: polní maršál
Doba služby: poč 17. stol–1621
Sloužil: Flag of Cross of Burgundy.svg Španělsko
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg Svatá říše římská
Velel: císařská armáda od 1618
císařsko-ligistická armáda od 1620
Války: nizozemská revoluce
třicetiletá válka

Karel Bonaventura hrabě Buquoy [čti: bykoá] (francouzsky: Charles Bonaventure de Longueval comte de Bucquoy, německy: Karl Bonaventura Graf von Buquoy) - (9. ledna 157110. července 1621) byl velitel císařských vojsk na počátku třicetileté války.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Karel Bonaventura de Longueval, hrabě Bukvojský, od Pietera Paula Rubense

Narodil se 9. ledna 1571 v severní Francii, v Arrasu (oblast Artois). Jeho předkové pocházeli z Francie a jižní Belgie (Valonsko). V roce 1606 se oženil s Marií Magdalenou hraběnkou de Biglia s níž měl syna Karla Alberta. Válečné vzdělání získal ve FranciiŠpanělsku Buquoyové byli původně zemanským rodem a psali se „de Longueval“ (Longueval = vesnice v Pikardii, kde měli tvrz). 20. června 1580, po povýšení do stavu hrabat, se začali psát „de Bucquoy“. Linie Karla Bonaventury, která se po roce 1618 usadila v Čechách ono písmeno „c“ vypouštěla a někdy místo „y“ používala „i“, aby se mohla odlišovat od linie francouzské a belgické.

Císařským generálem[editovat | editovat zdroj]

Rytina vyobrazující Karla Bonaventuru Buquoye

V roce 1618 jej císař Matyáš Habsburský jmenoval velitelem císařských vojsk a poslal do Čech s úkolem „zkrotit rebelii“ českých stavů. V Čechách zvítězil Buquoy v několika důležitých bitvách třicetileté války: Jedním z mezníků konfliktu byla bitva u Záblatí (na Prachaticku), kde Buquoy 10. června 1619 zvítězil nad protestantskými vojsky vedenými hrabětem Petrem Arnoštem Mansfeldem (15801626).

Dne 4. listopadu 1620 byl choulostivě zraněn průstřelem obou stehen, kulka se dokonce „oudu přirozeného dotkla.“[1] Vzhledem ke zranění předal velení císařské armády Rudolfu Tiefenbachovi před bitvou na Bílé hoře, která se odehrála dne 8. listopadu 1620. Bitvy vlastní se zúčastnil pouze jako pozorovatel, v průběhu jen jednou nasedl na koně aby pomohl svému vojsku, když se začalo stavovskému vojsku dařit, ale než dojel na bojiště bylo nebezpečí zažehnáno.

Odměna[editovat | editovat zdroj]

Za jeho vynikající služby a finanční půjčku mu císař Ferdinand II. daroval některá protestantská panství. Např. Nové Hrady (na Českobudějovicku), Rožmberk nad VltavouLibějovice u Vodňan, tvrz Cuknštejn a další. Po vzniku ČSR byly některé z nich pozemkovou reformou po roce 1918 konfiskovány a staly se tzv. „zbytkovými statky“. Ostatní majetek zůstal v držení rodu až do roku 1945. V době druhé světové války se novohradští Buquoyové přihlásili k německému občanství a v roce 1945 postihly jejich majetek tzv. „Benešovy dekrety“.

Smrt Karla Bonaventury[editovat | editovat zdroj]

Karel Bonaventura Buquoy padl 10. července 1621 během obléhání pevnosti Nové Zámky na jihozápadním Slovensku. Toho dne chtěli císařští vojáci sklidit pšenici z okolních polí a ochranu žencům zajišťoval Buquoy pomocí 1200 jezdců a 300 pěšáků. Z pevnosti proti nim vyrazil oddíl asi 1200 jezdců vedených Štefanem Horváthem a císařští vojáci byli rozprášeni. Samotný generál padl do zajetí. V jednom okamžiku se zdálo, že by císařští vojáci s pomocí posil z tábora mohli získat na bojišti znovu převahu a zajatce osvobodit. Proto ho dva hajduci, kteří ho střežili, zabili.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČECHURA, Jaroslav. Zimní král: aneb české dobrodružství Fridricha Falckého. Praha : Rybka Publishers, 2004. 380 s. ISBN 80-86182-79-7. Kapitola Říjnové tažení, s. 283–284.