Bitva u Sudoměře

Bitva u Sudoměře
	Konflikt: Husitské války
	; Informační tabule u blízké silnice.
Trvání:	25. březen 1420 Podle prof. Pekaře bitva trvala od večera do noci.
Naplánováno:	{{{plánováno}}}
Cíl:	{{{cíl}}}
Místo:	poblíž Sudoměře (dnešní část obce Čejetice)
Casus belli:	{{{příčina}}}
Výsledek:	Drtivé vítězství husitů
Změny území:	{{{Území}}}
Strany
Husité	Svatá říše římská; Čeští katolíci; Řád johanitů
Velitelé
Jan Žižka z Trocnova; Chval z Machovic	Petr ze Šternberka; Jindřich z Hradce
Síla
400 pěších; vozová hradba	700-2000 převážně rytířů
Ztráty
3 bojové vozy a 30 zajatých kteří byli popraveni	většina rytířů
	{{{poznámky}}}

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Bitva u Sudoměře bylo první významnější vojenské střetnutí husitských válek, ke kterému došlo v pondělí 25. března 1420 v rovinaté a rybníky pokryté krajině u jihočeské vsi Sudoměř, 11 km východně od Strakonic.

Husité byli pronásledováni královským vojskem a tak se zastavili na hrázi mezi napuštěným a vypuštěným rybníkem. Vojsko se k nim chtělo dostat přes vypuštěný rybník, ale v rybníku bylo bahno a vojákům v těžké zbroji se začala propadat země pod nohama. Pak už jen lehcí Husité dorazili vojáky svými zbraněmi. Královské vojsko utrpělo drtivou porážku, bitva byla drtivým vítězstvím husitů.

[editovat] Před bitvou

Na konci zimy 1419/1420 se situace pro radikální husity v Plzni stávala neúnosnou. Proto poté, co k nim dorazily zprávy o založení nové husitské obce Tábor u Sezimova Ústí, vyjednali s umírněným vedením města svůj odchod a 23. března 1420 pod vedením Chvala z Machovic a Jana Žižky vyrazila několikasetčlenná skupina na cestu.

Profesor Pekař, autorita v otázce Husitského hnutí uvádí, že od Plzně na Tábor táhly dva houfy, jeden pod vedením Jana Žižky a druhý pod vedením pana Břeňka Dolanského z Riesenburka (Śvihovského).

[editovat] Bitva

V jejich stopách se vydala ozbrojená výprava místních katolických šlechticů spolu se strakonickými johanity pod velením jejich představeného Jindřicha z Hradce. Odpoledne 25. března se k husitům doneslo, že i od Písku se proti nim blíží oddíl královského vojska pod vedením pána ze Šternberka. Na Žižkův popud se na poslední chvíli rozhodli zaujmout se svými vozy obranné postavení na úzké hrázi mezi rybníky Markovec a Škaredý, asi 1,5 km jihovýchodně od Sudoměře.

Počet husitů byl 400, včetně žen a dětí. Profesor Pekař uvádí 400 bojovníků provázených kněžími, ženami a dětmi, dále 12 vozů a pouhých 9 jízdních koní. Mnozí z nich byli ozbrojeni jen cepy a sudlicemi. Na druhé straně stálo sešikováno asi 2000 jízdních těžkooděnců. Asi 1000 rytířů se rozjelo v plné rychlosti proti vozové hradbě. U hradeb je pak husiti bili jak žito a rytíři se po chvíli dali na útěk. Pokusili se přejít přes rozbahněné dno vypuštěného rybníka Škaredý. Tam se však zabořili do bláta a na Žižkův rozkaz se na ně vrhli bratři a pobili je. Několika rytířům se podařilo uprchnout. Následujícího dne již mohli husité nerušeně pokračovat v cestě na Tábor.

Památník Jana Žižky u Sudoměře

[editovat] Dnešní stav bojiště

Na památku tohoto slavného vítězství zde byl v roce 1925 postaven 16 m vysoký pomník Jana Žižky od sochaře Emanuela J. Kodeta. Pomník je z pevného kamene a v roce 2006 byl opraven.