Chyšky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Milevsku. O části města Chyše pojednává článek Chýšky.
Chyšky
Pohled na obec od požární nádrže

Pohled na obec od požární nádrže

znak obce Chyškyvlajka obce Chyškyznakvlajka
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0314 549452
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností: Milevsko
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 30,29 km²
počet obyvatel: 1084 (2011)
zeměpisné souřadnice: 49° 31′ 24″ s. š., 14° 25′ 39″ v. d.
nadmořská výška: 666 m
PSČ: 398 53
zákl. sídelní jednotky: 14
části obce: 20
katastrální území: 8
adresa obecního úřadu: Chyšky 27, 39853 Chyšky
starosta / starostka: Ing. Miroslav Maksa
Oficiální web: http://www.chysky.cz
Ofic. web OÚ: http://www.chysky.cz/index.php?idh=2
E-mail: obec.chysky@volny.cz

Chyšky
Red pog.png
Chyšky
Chyšky, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Chyšky je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek.

Obsah

Historie obce[editovat]

První písemná zmínka pochází z roku 1291. Obec vznikla v raném středověku v blízkosti křižovatky obchodních cest. Dřívější používaný název obce byl Malá Chýše nebo Malá Chýška.[1] V roce 1390 byl majitelem Jindřich z Rožmberka.[2] V roce 1480 koupili Chyšky Doudlebští z Doudleb.[2] Roku 1593 Jindřich Doudlebský z Doudleb zde žil a založil roku 1599 špitál pro chudé, faru a také obnovil kostel.[2] Roku 1610 nechal vystavět u kostela kapli Svaté Trojice, kde byl po své smrti 1614 pohřbený.[2] Před svou smrtí odkázal Chyšky, s kostelem, farou a s příslušenstvím městu Písku.[2] Zároveň věnoval městu také finanční hotovost na milosrdné skutky, na kněze pod obojí a na zaopatření nemocných v chyšeckém špitále.[2] Město Písek o vesnici přišlo konfiskací po bělohorské době.[2] Roku 1651 prodal císař Ferdinand II. Chyšky Jaroslavu z Kolovrat.[2] Poté se majitelé často střídali. V roce 1685 byly Chyšky v držení řádu strahovského kláštera, který je roku 1703 prodal. V držení rodu Kinských z Vchynic a Tetova byla ves v létech 1715–1724. V tomto roce jeho syn Jan Václav ves prodal Kryštofu Malovcovi z Malovic.[2] Z dalších majitelů to byl v roce 1731 Leopold z Ohrheimbu, po jeho úmrtí jeho manželka.[2] Od ní ves koupil Jan Vančura 1744.[2] Po jeho smrti 1760 byla ves v majetku jeho manželky Jany, která se opět provdala za Adama Skronského z Budšova.[2]Po jejím úmrtí manžel vesnici prodal v roce 1790 chirurgovi Ferdinandu Hlaváčovi.[2] Po něm dědictvím přešla ves na jeho syna Jana.[2] Karel Mladota ze Solopysk byl majitelem v roce 1842.[2] Posledním držitelem byl František Síbrt a po jeho smrti jeho syn Jan.[2]

Významnou měrou zasáhl do života venkovského místního lidu učitel Josef Tomášek, který v letech 1898–1912 vyučoval na místní škole.[2] Podařilo se mu přesvědčit zprvu správce, který v nepřítomnosti vedl hospodářství majitelky nadějkovského panství, a později v roce 1911 i samotnou hraběnku Karolínu Vratislavovou z Kokořova, aby rozparcelovala dvorec v Růžené.[2] Tyto pozemky byly za příznivou cenu odprodané 84 dlouholetým nájemcům. Chalupníci a drobní rolníci v Chyškách, Růžené, Květuši, Chlístově mohli pracovat na svých pozemcích.[2] Sám posléze stejným způsobem zakoupil a také rozdělil další část pozemků. Po ukončení učitelské činnosti se věnoval hospodaření, byl členem několika správních rad a komisí a v letech 1919–1920 poslancem Národního shromáždění. Nemalou měrou se zasloužil o rozvoj tohoto kraje.[2] Zemřel roku 1926 a byl pohřbený na místním hřbitově.[2]

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1893.[2]

V roce 1933 byly pozemky reformou rozparcelovány.[2]

V roce 1934 byly Chyšky poškozeny velikým požárem, který se pokoušelo uhasit 32 hasičských sborů.[2]

Památky v obci[editovat]

  • Kostel svatého Prokopa byl založený pány z Rožmberka a je společně s farou nejstarší částí Chyšek.[2] V listině děkanátu vltavského jsou o tomto kostele připomínky už v roce 1350.[2] V roce 1365 je to farní kostel.[2] Když tímto krajem táhli husité na milevský klášter za husitských válek, byl kostel vypálený a kněz vyhnaný.[2] Způsobili Rožmberkům značné škody na jejich majetku. Z kostela zůstal pouze románsky klenutý presbytář ve tvaru apsidy.[2] Kostelní loď byla postavena roku 1678.[2] Roku 1708 kostel společně s věží vyhořel.[2] Byl obnovený, ale v roce 1775 opět vyhořel.[2] Věž byla opět postavena roku 1788.[2] Starý hlavní oltář z roku 1769 byl společně s bočními oltáři v roce 1904 nahrazen novým.[2] Na hlavním oltáři je dřevěná socha patrona havířů svatého Prokopa z nezjištěné doby.[2] Součástí kostela je původní kaple Svaté Trojice z roku 1610, kterou nechal vystavět Jindřich Doudlebský z Doudleb. Kaple slouží jako současná sakristie.[2]
  • Před vchodem do kostela se po pravé straně nachází kamenný kříž. Na podstavci kříže je uvedeno: LP 1828 OPRAVEN 1922
  • Na místním hřbitově se nachází další kamenný kříž. Svislé břevno kříže nese také dvě datace: 1852, 1927 a je reliéfně zdobené motivem kalicha.

Významné osobnosti[editovat]

Zajímavost[editovat]

  • Chyšky patří k nejvýše položeným obcím v okrese (670 m n. m.).[2]

Místní části[editovat]

Reference[editovat]

  1. ↑ KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 150.  
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.
  3. ↑ Osobnosti Chyšecka. Antonín Šít [online]. obec Chyšky, 2008-06-23, rev. 2008-06-30, [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.  
  4. ↑ KOPŘIVA, Václav. Informační systém cestovního ruchu Písecka. TV 17 Nadějkov - Klokočov - Střítež - Podchyšská Lhota - Chyšky - Nosetín - Růžená - Květuš - Nadějkov (14 km) [online]. Infocentrum Písek, 2000, rev. 2007-05-31, [cit. 2012-10-28]. Dostupné online.  

Galerie[editovat]

  • Kostel sv. Prokopa.

  • Pomník padlým u kostela.

  • Pohled na obec z vrchu Kozlov.

  • Kříž před kostelem.

Obec Chyšky

Branišov | Branišovice | Hněvanice | Hrachov | Chyšky | Kvašťov | Květuš | Mezný | Nálesí | Nosetín | Nová Ves | Podchýšská Lhota | Radíkovy | Ratiboř | Ratibořec | Rohozov | Růžená | Vilín | Voděrady | Záluží
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Chyšky
Města, městys a obce okresu Písek
Albrechtice nad Vltavou • Bernartice • Borovany • Boudy • Božetice • Branice • Cerhonice • Čimelice • Čížová • Dobev • Dolní Novosedly • Drhovle • Heřmaň • Horosedly • Hrazany • Hrejkovice • Chyšky • Jetětice • Jickovice • Kestřany • Kluky • Kostelec nad Vltavou • Kovářov • Kožlí • Králova Lhota • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov • Lety • Milevsko • Minice • Mirotice • Mirovice • Mišovice • Myslín • Nerestce • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou • Osek • Oslov • Ostrovec • Paseky • Písek • Podolí I • Probulov • Protivín • Přeborov • Předotice • Přeštěnice • Putim • Rakovice • Ražice • Sepekov • Skály • Slabčice • Smetanova Lhota • Stehlovice • Tálín • Temešvár • Varvažov • Veselíčko • Vlastec • Vlksice • Vojníkov • Vráž • Vrcovice • Záhoří • Zbelítov • Zběšičky • Zhoř • Zvíkovské Podhradí • Žďár
legenda: město, městys .
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chyšky&oldid=10320490“