Hasič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hasiči v České republice v obvyklém hasičském oblečení
Oblečení hasičů v České republice, zleva: běžné oblečení s reflexními pruhy, hazmat suit – pro likvidaci chemických havárií, fire proximity suit – proti extrémnímu sálavému teplu

Hasič (staré označení požárník) je zejména označení pro profesionálního nebo dobrovolného člena hasičské jednotky.

Hasiči v množném čísle se často užívá jako zjednodušené označení dobrovolných i profesionálních hasičských sborů.

Kromě hašení požárů zasahují hasiči obvykle také v případech povodní, jiných živelných pohrom, ekologických haváriích, pomáhají při dopravních nehodách, technické pomoci a jiných mimořádných událostech. Vykonávají tedy také další činnosti, které v jiných zemích vykonávají specialisté zvaní záchranáři. Spolupůsobí též při prevenci požárů a dalších podobných nežádoucích událostí.

Hasiči v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku působí hasiči různými formami:

  • HZS – seskupení rozpočtových organizací s názvem Hasičský záchranný sbor České republiky, kde vykonávají práci hasiče jako své hlavní povolání
  • HZSp - je jednotka hasičů, kterou zřizuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, kde hasiči vykonávají práci jako své hlavní povolání. (SŽDC, SETUZA, ŠKODA MB)
  • JSDHo – v jednotkách sborů dobrovolných hasičů, kde vykonávají práci hasiče dobrovolně ve svém pracovním volnu, mohou také dostávat finanční odměnu nejčastěji od zřizovatele nebo sponzora dané hasičské jednotky. Zřizovatelem je obec. Člen jednotky nemusí být členem SDH. Členství je v JSDHo řešeno smluvně s obcí.
  • JSDHp - je jednotka hasičů, kterou zřizuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. Do jednotky jsou zařazeni zaměstnanci podniků a službu vykonávají dobrovolně.
  • SDH – je organizační složkou Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Podílejí se převážně na výchově mládeže, prevenci, organizaci závodů, plesů a jiných sportovních a kulturních aktivit v obci/městě. Člen nemusí být zařazen v JSDH. SDH nemá žádnou váhu ani podíl ve výjezdové činosti.
  • Telefonní číslo k přivolání hasičů je 150 (zneužití je trestné). Evropské číslo tísňového volání je 112 (hasiči, policie, záchranná služba).
  • V neposlední řadě se také dobrovolní, ale i profesionální hasiči věnují požárnímu sportu, který mnohdy bývá i vrcholovým sportem, ve kterém čeští hasiči patří na světovou špičku.

Čeští hasiči také cvičí různé varianty průběhů svých zásahů.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jakýsi základ hasičského sboru lze hledat již ve starověkém Římě. Tamní hasičský sbor se skládal z asi 500 otroků. Poté byla požárnická odbornost zapomenuta a v případě požárů se hašení účastnili všichni obyvatelé měst. Avšak také vznikala nová protipožární opatření, jedním z nevýznamnějších bylo oddělení kuchyně od hlavní části stavby. Teprve na začátku 19. století se začaly opět formovat požární sbory, avšak na principu dobrovolnosti. Hasič (staré označení je požárník) je zejména označení pro profesionálního nebo dobrovolného člena hasičské jednotky.

Zmahač ohňů[editovat | editovat zdroj]

Specifickou formou hasiče, který pracuje především v uhelných dolech, je tzv. zmahač ohňů. Pracovní náplní je prevence a likvidace záparů, případně již vzniklých požárů způsobených samovznícením uhlí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANČAR, Rostislav. Podívejte se, jak se vyprošťuje člověk zpod kol tramvaje. technet.cz [online]. 2008-07-21 [cit. 2010-08-14]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst: Život veřejný v 15. a 16. věku: mezi roky 1420–1620. Praha : Matice česká, 1892. Dostupné online. Kapitola O požárech a policii požárné, s. 218-252.  
  • VYSOCKÝ, J.. Základy hasičstva: Rukověť pro českoslovanské větší i menší obce, obecní úřadníky, jakož i sbory hasičské a jednoty tělocvičné: Se 66 dřevorytinami. Praha : Berringer a Pichl, 1869. Historie hasičstva, texty hasičských řádů, průběh hašení požáru včetně výčtu potřebného vybavení, organizace hasičských sborů a cvičení hasičů v praktické příručce z konce 60. let 19. století doplněné popisem několika velkých požárů.. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]