Havlovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Trutnovsku. Další významy jsou uvedeny v článku Havlovice (rozcestník).
Havlovice
Pohled na Havlovice od zvonice

Pohled na Havlovice od zvonice

znak obce Havlovicevlajka obce Havloviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0525 579220
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Trutnov (CZ0525)
obec s rozšířenou působností: Trutnov
pověřená obec: Úpice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,7 km²
počet obyvatel: 867 (2. 10. 2006)
nadmořská výška: 327 m
PSČ: 542 38
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Havlovice 146
542 32 Úpice
starosta / starostka: Ing. Pavel Dvořáček
Oficiální web: http://www.havlovice.cz
E-mail: ou.havlovice@worldonline.cz

Havlovice
Red pog.png
Havlovice
Havlovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Havlovice, někdy uváděny jako Havlovice nad Úpou, jsou vesnice v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Rozkládají se na východě Krkonošského podhůří, při řece Úpě asi 2,5 km jjv. od města Úpice. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 867 obyvatel.

Roku 2007 byly Havlovice ve 13. ročníku soutěže vyhlášeny Vesnicí roku.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1545.

První zmínky o Havlovicích[editovat | editovat zdroj]

Havlovice se prvně připomínají při prodeji vízmburského panství v letech 15161518, kdy Petr z Adršpachu a Dubé prodává Janu Špetlovi z Janovic a Náchoda Vízmburk s pustým hradem a poplužním dvorem, městečko Úpici, vesnici Radeč, Brusnici, Kyje, Slatinu, Havlovice, Rtyni, Bohuslavice, Bohdašín, Batňovice, Libňatov, Maršov, Svatoňovice, Suchovršice, Rubínovec, Studenec, městečko Kostelec, vsi Lhotu a Přibyslav, pusté vsi Sedloňovice, Petrovičky. Havlovice až do roku 1849 byly součástí náchodského panství. Po revolučních změnách do roku 1848 došlo ke zrušení panství a Havlovice byly začleněny do nového okresního hejtmanství Nové Město nad Metují. V letech 1855 - 1868 k okresu Náchod, v letech 1868 - 1876 znovu k okresu Nové Město nad Metují a do roku 1876 jsou součástí okresu Trutnov s výjimkou let 1938 - 1945, kdy patřily do okresu Náchod. Název obce Havlovice je odvozen pravděpodobně od jména jejího lokátora Havla a v průběhu staletí se příliš neměnil. Roku 1545 se připomínají “Havlovice (Hawlowicze)“ stejně jako roku 1654. V roce 1713 se uvádí název v poněmčelém tvaru - "Hawlowitz".

Historie obce 1849 - 1918[editovat | editovat zdroj]

Podle prozatímního obecního zřízení z roku 1849 se Havlovice staly místní obcí se všemi jejími orgány. Obec v letech 18501855 spadala pod politický okres Nové Město nad Metují, poté do roku 1868 pod Náchod. Ještě v tomto roce se vrátila pod Nové Město nad Metují, od 1876 pak pod Trutnov. Soudně obec patřila do roku 1876 pod Náchod a poté pod Úpici. Po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850 zpracovali dva orgány, širší obecní výbor (od roku 1919 obecní zastupitelstvo), který ze svého středu volil obecní představenstvo (od roku 1919 obecní radu), které se skládalo ze starosty a alespoň dvou radních. První volby (představenstva) se konaly roku 1850. V Havlovicích několikrát “řádila“ epidemie cholery a úplavice. Nejvíce obětí si epidemie vybraly roku 1866. Tehdy se obci nevyhnula ani prusko-rakouská válka. Další pohromu pro Havlovice byla povodeň v noci většího rozsahu z 30. na 31. července 1897. Nikdo naštěstí nepřišel o život, ale byly zde značné materialové škody. Voda odnesla lávku, most nad hasičskou zbrojnicí, zásoby dřeva... atd. Výška vody ve škole byla 1 metr a 27 centimetrů od prahu hlavních dveří staré části budovy. 19. 6. 1849 se zde objevila velká povodeň. Byl poničen splav a podemleta dřevěná lávka. Od roku 1910 musela obec čelit snaze města Úpice, které chtělo část havlovického katastru na Sychrově. Spor se dostal až k zemské správní komisi, která roku 1914 rozhodla ve prospěch Havlovic. K žádné změně hranic tedy nedošlo. Od roku 1914 se Havlovičtí museli vypořádat s válečným režimem, který nastal po vypuknutí první světové války. Roku 1915 bylo odvedeno 182 mužů (což činilo 18% všech obyvatel). Jeden z občanů - Ladislav Dobeš v prvním roce války hned padl (1. 11. 1914). Ti, co se války nezúčastnili, museli čelit vysokým cenám a ještě se postarat o několik uprchlíků z Haliče.

Tabulka nejdůležitějších událostí[editovat | editovat zdroj]

Rok Událost
2. pol. 14. st. založení hradu Vízmburk, počátek kolonizace osídlování okolí řeky Úpy
1447 poničení hradu a jeho celkový zánik
1497 Havlovice jsou součástí náchodského panství (do roku 1849)
1545 první písemně doložená zmínka o obci
1775 v obci propuklo selské povstání
1848 zrušení poddanství, obci byla udělena vlastní práva
1850 první volby obecního představenstva
1884 vznik Divadelního ochotnického spolku J. K. Tyl
1885 založen Sbor dobrovolných hasičů
1897 obrovská ničivá povodeň (na budově školy dosáhla výška vody 127 cm)
1906 - 1909 vybudování okresní silnice přes obec
1914 - 1918 první světová válka (padlo 34 občanů Havlovic)
1918 obecní slavnost na Králově Kopci k vyhlášení samostatnosti Československa
1921 otevřena Obecní veřejná knihovna
1922 naproti škole byl vybudován obecní chudobinec
1923 obecní spolky zakoupili první promítací stroj na plynový pohon
1924 zahájila se elektrifikace obce a regulace břehů řeky Úpy
1928 v obci byl zprovozněn první radiopřijímač u Králů, Na Kopečku čp. 58
1929 první motocykl si v obci pořídil mandlířský mistr J. Křech čp. 35
1935 otevřena veřejná plovárna na řece Úpě na Mlejništi
1939 - 1945 druhá světová válka (3 oběti z řad havlovických občanů)
1942 do obce zaveden telefon
1946 zahájila se pravidelná autobusová doprava
1950 první veřejné osvětlení, čítalo 27 světel
1956 založení Jednotného zemědělského družstva
1957 zprovoznění urnového háje
1959 dokončena elektrifikace celé obce
1959 - 1962 v celé obci byl zaveden vodovod
1960 zprovozněn místní rozhlas
1974 otevření pošty
1981 byl zkolaudován kulturní dům
1990 znovuokrytí busty T. G. Masaryka v parku
1993 začátek vysílání místní kabelové televize
1997 stoletá povodeň na řece Úpě
2001 vydání reprezentativní knihy "Havlovice a čas" o historii a současnosti obce
2004 premiéra filmu kameramana J. Středy "Havlovice na přelomu tisíciletí"
2006 druhé místo v soutěži Vesnice roku Královéhradeckého kraje
2007 titul Vesnice roku Královéhradeckého kraje
2007 titul Vesnice roku České republiky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný krytý most

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Havlovicích funguje jedna základní a jedna mateřská škola, obě jsou však ve stejné budově. V základní škole se však vyučuje od 1. do 4. třídy.

Havlovická škola

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Havlovice nad Úpou, Havlovice 38

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Hastrmánek, Havlovice 38

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní sreál

Když Havlovice v roce 2007 vyhrály soutěž Vesnice roku, nemalý podíl na tom měl i sportovní areál ve středu obce. Nachází se v něm minigolf, kurty na tenis a nohejbal, volejbalové kurty, stoly na stolní tenis, fotbalové hřiště a vedle školy se také nachází basketbalové hřiště. Provozovatelem areálu je TJ Sokol Havlovice.

Fotbalové hřiště

Každý rok se zde pořádá fotbalový turnaj Havlovický pohár, i za přítomnosti maskota vesnice - Vodníka. Letos proběhl již 34. ročník velmi oblíbeného fotbalového klání.

Od roku 2011 se zde také pořádá cyklistický závod Festival cyklistiky, který se v předešlých sedmi letech konal v Úpici. Důvodem byly lepší prostorové podmínky, které na úpickém náměstí nebyly a také že závod vstoupil do seriálu Kolo pro život České spořitelny pod názvem Jestřebí hory Škoda Auto.

Na basketbalovém hřišti se zase pořádají streetbalové turnaje. Jedním je Májový streetbalový turnaj, který se letos pořádal po jedenácté a jak už název napovídá, koná se v květnu a druhým je Memoriál svatého Václava, ten se koná v září a bude se jednat také o jedenáctý ročník.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. iHned.cz: Vesnicí roku 2007 se staly Havlovice na Trutnovsku
  2. Vesnice roku