Židovský hřbitov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Židovský hřbitov (hebrejsky בית קברות, bejt kevarot nebo בית עלמין, bejt olmin) je hřbitov, na kterém jsou pohřbeni židé.
Obsah |
[editovat] Židovská víra a vzhled hřbitova
Židovský hřbitov je úzce spojen s vírou, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu a že bude vzkříšen, a proto tělo zesnulého „ukrývají“ v bílém plátnu do země. Území hřbitova je považován za posvátné místo, a existuje proto řada různých předpisů, které mají být na židovském hřbitově dodržovány. Mezi nařízení patří například zákaz jídla a pití či zákaz vstupu zvířat, zejména však požadavek neporušitelnosti hrobů na věčné časy. Tento příkaz pak často vedl v místech, kde nebylo možné hřbitov rozšířit, k pohřbívání v několika vrstvách – po zaplnění kapacity byla na hřbitov navezena hlína, do které pak byli pohřbíváni další zesnulí.[1]
Na mnoha hřbitovech bývá vyhrazeno místo pro hroby rabínů a často také pro dětské hroby. Typické jsou pro židovské hřbitovy náhrobky (macevot), které mají většinou podobu stély, vzácněji podobu tumby. Na epitafu je téměř vždy uvedeno jméno zesnulého a jeho otce, popř. také manžela, datum úmrtí a chvalořečení zemřelého. Nápisy byly do 19. století psány hebrejsky, od poloviny 19. století dvojjazyčně hebrejsko-německy či hebrejsko-česky, a ve 20. století někdy dokonce pouze německy či česky. Náhrobky jsou mnohdy zdobeny reliéfy, které symbolizují jméno, rod či zaměstnání zesnulého.[2]
Součástí hřbitovů bývá často také budova, která sloužila jako márnice, obřadní síň či vozovna pro pohřební dům.[3]
[editovat] Historie
Nejstarší židovské hřbitovy byly budovány mimo město, ve středověku však židé mnohdy neměli jinou možnost než hřbitov zřídit přímo ve městě. Roku 1787 bylo v rakouské monarchii zas bylo naopak uvnitř města z hygienických důvodů zakázáno pohřbívat a židé byli nuceni zakládat nové hřbitovy mimo města. Pak záleželo na libovůli vrchnosti, jaký pozemek židům prodá, nemálo hřbitovů se proto nachází ve strmých stráních daleko od města. Na území Česku se dochovalo přes tři sta židovských hřbitovů.[4]
Největší židovský hřbitov se nachází na Olivové hoře v Jeruzalémě, největší židovský hřbitov v Evropě se pak nachází v Lodži.
 Tumba Mordechaje Maisla na Starém židovském hřbitově |
 Obřadní síň na židovském hřbitově v Brně |
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. [dále jen Pěkný (2001)]. Str. 592n.
- ↑ Pěkný (2001). Str. 593-595.
- ↑ Pěkný (2001). Str. 595n.
- ↑ Pěkný (2001). Str. 591n.
 |
Související články obsahuje Portál Hebraistika |
