Židovský hřbitov v Brně
| Židovský hřbitov v Brně | |
|---|---|
Novorománská obřadní síň z roku 1900 |
|
| Místo | |
| stát |  Česká republika |
| kraj | Jihomoravský |
| okres | Brno-město |
| obec | Brno |
| zeměpisné souřadnice | |
| Základní informace | |
| dnešní židovská obec | Židovská obec Brno |
| užívání | pohřbívá se |
| Architektonický popis | |
| výstavba | 1852 |
| Specifikace | |
| Odkazy | |
 multimediální obsahna Wikimedia Commons |
|
Židovský hřbitov v Brně se původně nacházel před Židovskou branou v místech dnešního vlakového nádraží, koncem středověku však zanikl a roku 1852 vznikl v Brně-Židenicích hřbitov nový.
Nachází se při Nezamyslově ulici a patří k kulturním památkám Česka. S rozlohou okolo 29 500 m² je největším židovským hřbitovem na Moravě.[1][2]
Obsah |
[editovat] Dějiny
Židovský hřbitov v Brně se původně nacházel nedaleko Židovské (Zelené) brány na místě dnešního vlakové nádraží. Tento hřbitov spolu se synagogou i židovskou čtvrtí zanikl v roce 1454, kdy Ladislav Pohrobek vydal na popud brněnských měšťanů rozhodnutí o vyhnání Židů z Brna.[3] Hřbitov pak přikrylo barokní opevnění, později vysoký železniční násep. Při stavebních pracích ve 20. století bylo objeveno v místě hřbitova jen několik náhrobků, umístěných dnes v Muzeu města Brna či v obřadní síni nového židovského hřbitova v Židenicích.[4]
Když se Židé mohli po revolučním roce 1848 vrátit zpět do Brna, připravovali mimo jiné i zřízení nového hřbitova. Roku 1852 brněnská židovská obec zakoupila potřebné parcely v Židenicích a po prokázání vlastnictví jim udělil okresní hejtman 19. července 1852 úřední souhlas k založení hřbitova.[5] Téhož roku byla již stavba hřbitova, pod vedením stavitele Antona Onderky, takřka hotova. Událost založení hřbitova dodnes připomíná pamětní deska, která je zasazena ve hřbitovní zdi u čestné aleje vedle hrobů zakladatelů hřbitova.[6]
Nejstarší hroby se nacházejí v sekcích 1–13. Židé zde byli pohřbíváni podle toho, jak byli majetní. Ti bohatší s majestátnějšími náhrobky jsou uloženi v zadní části, Židé s menším majetkem a s výrazně prostšími hroby byli pohřbíváni do části přední. Potřebám Židů však tento prostor již za několik let nedostačoval, proto byly zřízeny další sekce 14–22 a prozatímní obřadní síň z roku 1863 byla zbořena a v roce 1900 vystavěna nová.[7] Nápis v obřadní síni zní: זה השער לבית מועד לכל חי („Toto je brána do domu setkání všeho živého“). Písmena označená tečkami pravděpodobně označují chronostich (součet číselné hodnoty písmen je 610, což odpovídá roku 1850).
Dalšího rozšíření se hřbitov dočkal v roce 1916, kdy byl výrazně rozšířen východním směrem. Vznikly tak nové sekce hřbitova, a to 22–31. Další rozšiřování východním směrem proběhlo v roce 1935.[8] Po těchto úpravách se se svojí plochou 29 500 m² stal největším židovským hřbitovem na Moravě.[1][2]
Po druhé světové válce byl v areálu hřbitova zřízen památník obětem holokaustu. Kolem památníku je dnes rozmístěno 19 kamenů, které sem byly přineseny z okolních zrušených židovských hřbitovů.[8] V roce 1958 byl hřbitov zapsán mezi české kulturní památky.[9]
[editovat] Popis
Hřbitov má půdorys mnohoúhelníku připomínající lichoběžník. Celý je obehnán cihlovou hřbitovní zdí o výšce 2–2,5 m,[10] obřadní síň s hlavním vchodem se nachází na jižní straně. Hřbitov je rozdělen do 40 (původně do 35) hřbitovních oddělení, které se dále dělí do podskupin.[3]
Na hřbitově se nachází přibližně 9000 náhrobků s více než 11 tisíci hroby.[2] Je zde pohřbena řada významných osobností jako je např. český prvorepublikový herec Hugo Haas, básník Alois Ludwig Jeitteles, rabíni Baruch Jacob Placzek a Richard Feder, tvůrce abecedy pro hluchoslepé Hieronymus Lorm, či architekt Otto Eisler.[11]
[editovat] Turistické informační centrum
V areálu hřbitova se nachází Turistické informační centrum Židovské obce Brno. Centrum bylo zřízeno v budově bývalé stolárny v roce 2010 a poskytuje zájemcům informační servis o historii hřbitova a významných osobách zde pohřbených, ale také o židovské historii a památkách Brna a jihomoravského regionu.[12]
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brno židovské: historie a památky židovského osídlení města Brna. Brno : ERA, 2002. ISBN 80-86517-44-6.
- KUČA, Karel. Brno : vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha : Nakladatelství Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 632–635.
- ŠPUNAR, Petr, a kol. Židovský hřbitov v Brně-Židenicích a osudy lidí s ním spojené. Brno : Petr Špunar, 2006.
[editovat] Reference
- ↑ a b Karel Kuča (2000), str. 634–635.
- ↑ a b c Jaroslav Klenovský (2002), s. 99.
- ↑ a b Židovský hřbitov v Brně - Židenicích [formát pdf]. Židovská obec Brno, [cit. 2010-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Karel Kuča (2000), str. 633.
- ↑ Petr Špunar, str. 49
- ↑ Jaroslav Klenovský (2002), str. 93.
- ↑ Jaroslav Klenovský (2002), s. 93–94.
- ↑ a b Jaroslav Klenovský (2002), s. 94.
- ↑ Židovský hřbitov s památníkem [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2010-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Klenovský (2002), s. 95.
- ↑ Jaroslav Klenovský (2002), s. 99–100.
- ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Židovské památky představí nové infocentrum. Brněnský deník [online]. 2010-12-16 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online.
