Divišov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Divišov (rozcestník).
Divišov
Pohled na budovu úřadu městyse

Pohled na budovu úřadu městyse

znak obce Divišovznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0201 529621
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 30,98 km²
počet obyvatel: 1584 (1. 1. 2013)
nadmořská výška: 466 m
PSČ: 257 26
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa úřadu městyse: Obecní úřad Divišov
Horní nám. 21-22
257 26 Divišov
starosta / starostka: Zdeněk Eichler
Oficiální web: http://www.divisov.cz
E-mail: eichler@divisov.cz

Divišov
Red pog.png
Divišov
Divišov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, asi 15 km východně od Benešova, na 41. km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov. Katastr obce má rozlohu 3098 ha a je rozdělen do dvou nesousedících celků. Obec a jeho okolí tvoří region Divišovsko. Obec Divišov se skládá z osmi místních částí - Dalovy, Divišov, Křešice, Lbosín, Měchnov a Šternov tvoří jeden územní celek, Radonice, a Zdebuzeves druhý. V obci je registrováno v roce 2008 celkem 754 adres a 1482 obyvatel. PSČ obce je 257 26 až 27.

Historie Divišova[editovat | editovat zdroj]

Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády Břetislava I. před r. 1130. Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava.

Název obce je v 1. polovině 13. století zachyceno v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno Diviš, které je základem názvu městečka, je českou podobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; v češtině je možnost výkladu také jako „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý).

Na místě dnešní starobylé budovy děkanství, stávala tvrz, kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad Šternberk (dnešní obec Český Šternberk). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod Šternberků, jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka práva tržní (pořádání sobotních trhů) a hrdelní (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem.

V říjnu 1899 byla zahájena stavba železniční tratě vedoucí z Čerčan do Kolína.[1] V Ledečku železniční trať odbočovala na Kácov a Světlou nad Sázavou. Slavnostní zahájení provozu na této železniční trati se konalo 6. října 1901. 1.března 1900 byla v Divišově otevřena pošta a v roce 1902 byla v ní instalována telegrafní stanice.

Od roku 1925 začala fungovat pravidelná autobusová linka Benešov - Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou Posázavský pacifik dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více jak 15 chatových osad. Stavba dálnice D1 od Prahy až do Šternova byla uvedena do provozu 8. července 1977 [2] a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek Blanice a Sázava a pak rekonstrukce chalup, samostatných hospodářských stavení a mlýnů, které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Divišov (1197 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, Společenstvo pekařů, řezníků a uzenářů, sbor dobrovolných hasičů, 3 cihelny, 2 výrobny lihovin, hospodářskké skladištní družstvo

Služby (výběr):

lékař, nákladní autodoprava, 2 autodrožky, bio Sokol, cukrář, drogerie, 12  obchodníků s dobytkem, 7 hostinců, 7 krejčí, obchod s materiálním zbožím, modistka, obchod s obuví Baťa, 2 papírnictví, 5 pekařů, Občanská záložna v Divišově, 2 zámečníci

V obci Měchnov (přísl. Šternov, 326 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Divišova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

3 hostince, 2 lihovary (družstevní, Šternberg), 5 rolníků, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek Šternberg

V obci Zdebuzeves (přísl. Chochol, Kácovec, Radonice, 520 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Divišova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 obuvníci, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zdebuzeves, trafika

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Současnost Divišova[editovat | editovat zdroj]

Po roce 2000 byla zastavěna rodinnými domky oblast 20 ha po kopcem Vrcha (533 m n. m.) směrem k dálnici D1, připravuje se třetí etapa zástavby směrem k logistickému areálu u Měchnova. Stavební rozvoj zažívá i západní okraj obce (výpadovka na Benešov), kde došlo k výstavbě garáží nákladních vozidel a několika desítek rodinných domků. V současné době probíhá v Divišově tvorba nového územního plánu.

Příroda a turistika[editovat | editovat zdroj]

Divišov a jeho okolí tzv. Divišovsko je centrem chataření a chalupaření. V 10 km okruhu od obce se nachází více jak 500 chat nebo chalup, mnoho z nich celoročně obývaných. Okolní lesy jsou rájem houbařů. Obcí prochází zelená turistická trasa směr chatová osada Poříčko, hrad Český Šternberk nebo ČD zastávka Domašín. Pa po silnici 111 prochází Divišovem i cyklotrasa č. 0072[13] ze zámku Jemniště na hrad Český Šternberk.

Žáci základní školy v roce 2008 obnovili již téměř zapomenutou naučnou stezku z Divišova do Českého Šternberka a nazvali jí Stezka rytíře Jana Kryštofa Šice. Naučná stezka začíná na návsi v Divišově, má celkem 10 zastavení s informačními tabulemi o myslivosti, o židovském náboženství, přírodě kolem Divišova či o hradu Český Šternberk a končí křížovou cestou.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Křesťanské památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku kostel svatého Bartoloměje (Divišov).

Divišovský kostel sv. Bartoloměje, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.

Druhou památkovou budovou je barokní děkanství naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě Antonín F. Zástěra v roce 1753.

V kryptě je mimo jiné i pochována Eliška (Alžběta) sestra krále Jiřího z Poděbrad, manželka Jiřího Holického ze Šternberka, který vlastnil nedaleký hrad Český Šternberk.Zemřela v roce 1468 ve věku 50 let.V kostele se nachází i populární kopie obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli.

Židovské památky[editovat | editovat zdroj]

Vedle křesťanského a převažujícího protestantského lidu žili do 20. století v Divišově i Židé, kteří si postavili svoji modlitebnu - Divišovskou synagogu. První zmínky o židech nalezneme v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze 2 rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 - již celkem 133 osob. Za první republiky počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem synagogy vystavěné v pozdně klasicistním stylu s půlválcovou apsidou. Bohoslužby se konaly cca do 30. let 20. století. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5-6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do třicátých let 20.století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Po roce 1950 byla budova adaptována na kadeřnictví, vnější vzhled byl zachován. V dnešní době je kompletně opravená a sídlí zde muzeum mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem.

Rabíni a správcové synagogy:

poté nepravidelně zajížděli do obce rabíni:

Starostové židovské náboženské obce:

Své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s barokními a klasicistními náhrobky nalézt u dálničního sjezdu Šternov. Druhá světová válka znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově.

Obchod a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Na konci 19.století zde vznikla továrna na výrobu a zpracování sametu, jejichž plyše a samety byly na světové výstavě ve Francii na přelomu století vysoko oceněny. Tři roky po II. světové válce založil Jaroslav Simandl továrnu na závodní motocykly značky Jawa (původně ESO). Dále v Divišově sídlí od roku 1990 společnost FRAM s.r.o., která se zabývá lisováním tvarových gumových výrobků. V letech 1995 začala další etapa výstavby rodinných domů na východním okraji obce v lokalitě Vrcha (Vrchy). V roce 2004 došlo v souvislosti s výstavbou logistického areálu u Měchnova k plynofikaci a ke stavbě kanalizace v celé obci.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do obou území obce zasahuje dálnice D1, je zde exit Šternov. Dále tudy prochází silnice II/111 Struhařov - Divišov - Český Šternberk, II/113 Ostředek - Divišov - Vlašim a II/125 Vlašim - Uhlířské Janovice. silnice III. třídy[14]:

  • III/11121 II/111 - Lbosín
  • III/11122 II/111 - Litichovice
  • III/11123 Divišov - Dalovy
  • III/11124 Divišov - Všechlapy
  • III/11125 II/111 - Měchnov
  • III/11126 Šternov - Drahňovice
  • III/11127 II/111 - Radonice - Zdebudeves - II/125
  • III/11323 II/113 - Křešice

Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

V městysi zastavovaly v roce 2012 autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Pacov, Praha, Vlašim.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.chocerady.cz/clanek.asp?id=7 Historie Chocerad
  2. http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 197. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 810. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy)
  13. http://www.3.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136944&id_obce_2=73974 Cyklotrasa č. 0072 Český Šternberk - Postupice
  14. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Městys Divišov

Dalovy • Divišov • Křešice • Lbosín • Měchnov • Radonice • Šternov • Zdebuzeves